Téma #58 - Kolik nás tu je? aneb Is anybody out there? II.

Středa v 13:39 | Báři ツ |  Témata
Nad tímhle článkem přemýšlím už nějaký ten den. Začínám být nostalgická, na čemž se určitě podílí více věcí, a tak jsem vzpomínala nejen na rodinné dovolené, které si z dětství pamatuju (a to kvůli citronové marmeládě, no věřte tomu nebo ne :D), ale taky na to, kolik tady bývalo blogů o TH a už nejsou. Buď nejsou aktualizované řadu měsíců či let nebo odkazy už neexistují. Ani tak nemluvím o těch blozích, kde jen přibývaly nejnovější fotky a nic autorského, jako spíš o těch pistelech, co sedávali nad ff a nořili se do fantazií stejně jako já.



Ano, i tenhle blog se potýká s nepravidelným přidáváním článků, ale i tak se snažím to tu nějak udržovat. A i když už tu jednou takový článek byl, budou to už víc jak dva roky, co jsem ho psala. A tak mě i teď zajímá, kolik nás tu zůstává těch aktivních pisatelů...? Vím, všichni dospíváme, stárneme, nejen členové kapely, ale taky Aliens. Žijeme své životy. Ze studentů se stává pracující lid, ze svobodných a bezdětných jsou záhy sezdaní rodičové. Ale i přesto... být Alien je spíše životní styl, než chvilkové pobláznění, ne? Tyjo, za pár dní mi bude šestadvacet, ale stejně nemám chuť skončit...

Opadla mánie TH, tedy i TH povídek a už tu zůstávám s pár přeživšími?
O příběhy už není takový zájem?
Nebo jen všichni dospěli a TH patří puberťákům?
Kde je zakopán pes?

B.
 

Promiseland * 14

Pondělí v 22:10 | Báři ツ |  Promiseland
Děkuji mnohokráte za vaše ohlasy ♥. Neskutečně mě potěšilo, kolik se vás (stále ještě) vrací, aby jste si hlídali, kdy bude nový díl. Jste zlatí ♥. Doufám, že se vám bude nastávající kapitola líbit, opět se těším na vaše dojmy :) B.


Promiseland * 13

10. ledna 2018 v 21:05 | Báři ツ |  Promiseland
Nechce se mi začínat stejně ohranou písničkou: chtěla jsem díl zveřejnit dřív, ale jinak to nejspíš nepůjde. Mezi svátky - vlastně svátky celkově, jsem neměla přesně takové, jaké jsem si představovala, že budu mít. Byla jsem všude a přitom pořádně nikde a večer vždy ulehala unavená jako kůň. Myslela jsem si, že ve volných chvílích opravdu napíšu něco dopředu, dokonce i teď v lednových dnech jsem si myslela, že prostě zasednu a půjde to, ale jsem nějaká zaseknutá. V sobě, v psaní, v povídce. Vím, kam chci děj dotáhnout, ale překlenout ten kousek, který tady smolím už kolik dní, mi prostě ne a ne jít. Ale já se nevzdávám, to je zatím snad jediné pozitivum, které na tom vidím. No a samozřejmě taky to, že tu stále vidím nějakou tu návštěvnost, věřím, že na díl čekáte, a chci moc a moc poděkovat za vaši trpělivost. Doufám, že se u příštího dílu shledáme co nejdříve, budu se snažit, věřte. A když mi napíšete nějaký ten komentář, moc mě potěšíte.
Přeji vám krásné počtení, užijte si následující kapitolu :) B. ♥

 


Téma #57 - R O K . 2 0 1 7

31. prosince 2017 v 9:53 | Báři ツ |  Témata
A jsme zase u konce jednoho kalendářního roku. Neuvěřitelné, jak rychlé to letos bylo. Některé momenty utekly jako voda, některé se táhly a zdálo se, že tu budou napořád. Ale kdeže. Čas plyne dál. Jsme starší. Jsme i moudřejší?


Sedím a přemýšlím nad tím, co se v letošním roce událo, co jsem všechno stihla, co jsem zvládla, ač se to na první pohled zdálo nemožné... Oslavila jsem čtvrtstoletí svého žití, takové menší první jubileum. V dubnu jsem konečně viděla kapelu naživo, kdy jsem neváhala využít toho, že přijeli koncertovat do Prahy. Taky bylo na čase, když jsem alien takovou dobu, že jo :D. Dozvěděla jsem se, že budu dvojnásobná teta. ♥ V červnu jsem odstátnicovala, získala magisterský titul, což bych mohla považovat za zatím největší úspěch, protože z toho jsem měla bobky u zadku kolik měsíců! Užila jsem si měsíc volna a hned v sprnu si našla práci a nastoupila do ní. Zvládla jsem zkušebku. A práce mě pořád baví. Díky práci jsem začala využívat svého řidičáku, tolik let trouchnivějícího v mé peněžence :D. Dřív jsem se bála sednout za volant, teď klidně řídím i tranzit s plně obsazenými sedačkami... Přestala jsem sedět téměř každý pátek v hospodě a zjistila jsem, že mi to vylepšilo mnoho věcí. Využila jsem i druhé příležitosti přídavných koncertů a kromě lístku na koncert do Berlína jsem si i koupila jeden z VIP balíčků. ♥ Teď mám školní fotku s kapelou, juch! :D Užila jsem si ten berlínský výlet ve skvělé společnosti dvou sličných dam M&M, kdy jsme se mohly leckdy smíchy potrhat. ♥ Vrátila se domů a doklepala ten zbytek roku v takovém shonu, až mi to přijde jako mrknutím oka. Stihla jsem dodělat dárky na poslední chvíli, ještě ve Štědrý den ráno jsem čekala, až mi zaschne obraz, abych ho mohla teda konečně zabalit. Ručně vyrobené dárky udělaly velkou radost a z toho mi doteď plesá dušička. :) Kromě pracovních dní jsem si užila dny volna s rodinou, přáteli, za ničím se nehnala a žila danou chvílí.

Byl to tedy úspěšný rok?

Já myslím, že i docela ano. :)

Přes to všechno je tu ještě jedna důležitá věc - nepřestala jsem blogovat. ♥
* * *

Další články


Kam dál