Léčba čokoládou #27

27. července 2011 v 1:32 | Báři ツ |  Léčba čokoládou
Trochu pomatená kapitola, ale splnila svůj účel :D.. Přesně tak to mělo být. Dalo mi to velice moc práce :D, takže se těším na Vaše komentáře :) B.
  • "Taky hezky voníš."
  • "Radši mlč."
  • "Prosím."
Warning: hetero, komedie, sex


"Ještě mi nalij." Natáhla jsem ruku a škytla.
"To bude veselá cesta." Zasmál se.
"Hele, ale ty vůbec nepiješ." Chtěla jsem si dát ruce v bok, ale nějak mi dlaně sjely a já se pleskla do stehna.
"Ty máš myslím dost." Usmál se na mě.
"Nemám. Dělej, musím zapít svou bl-blbost." Zakoktala jsem.
"Ty nejsi blbá. Jsi nádherná, teď roztomilá, ale jestli budeš pít dál, bude ti špatně. Moc to mícháš, pětiboj?" Zasmál se.
"Tak mi nalij a bude to šestiboj." Pokrčila jsem rameny.
"Abby, už stačilo." Vzdychl. "Ještě je spousta času, než vyjedeme. Máš čas vystřízlivět."
"Ale já nechci střízlivět. To zas budu ta stará Abby." Schovala jsem obličej do dlaní. "A zase melu kraviny. Už nebudu pít."

Tom mlčel, ale po chvíli jsem slyšela, jak se nadechl, aby něco řekl.
"Nechceš si třeba lehnout? Donesl bych ti nějaké nealko." Řekl tiše. Zvedla jsem k němu utrápený pohled a vzdychla jsem.
"To už jsem na tom tak špatně?"
"Nejsi, ale abys nebyla hůř." Pokrčil rameny. Vstal a vzal mě do náruče. Položil mě na postel a do sklenice nalil džus s vodou a lehl si ke mně. Schoulila jsem se do jeho objetí a zadržovala slzy. Nevím, proč jsem chtěla brečet, vzpomněla jsem si na své úspěchy v práci, ale v osobním životě jsem troskotala pořád dokola. A teď tady leží Tom, s kterým se můžu vyspat kdykoliv a stejně nejsem spokojená. Jsem hrozná.

Pohladil mě po vlasech a přitiskl víc k sobě.
"Taky hezky voníš." Řekl najednou. Musela jsem se usmát. Opřela jsem se o loket, abych se napila džusu. Tom vztáhl ruku a utřel stékající slzu. "Řekl jsem nebo udělal něco špatně?"
"Ty za to nemůžeš." Zavrtěla jsem hlavou. "To jenom zas ta moje nálada, spolu s alkoholem a tak.." Pokrčila jsem rameny.
"A můžu ti ji nějak zlepšit?" Zvedl obočí. Zase jsem zavrtěla hlavou. "Já bych ale o něčem věděl." Šibalsky se usmál a naklonil se nade mne. Ležela jsem na zádech a on se vedle mě opíral o loket, jeho obličej jsem měla pár milimetrů od svého a měla takovou šanci.. zase.
"Nevyužívej toho, že jsem opilá." Zavřela jsem oči. Pootočila jsem hlavu, abych uhnula před jeho dalším žhavým polibkem. Tím pádem jsem dostala pusu na líčko.
"Já jenom využívám toho, jakou pro mě máš slabost, jak jsi nádherná a úžasná a jak.."
"Radši mlč." Zasmála jsem se.
"Teď jsem ti chtěl říct, že tě mám rád. Ale když to nechceš slyšet." Pokrčil rameny. Lehl si na záda a založil si ruce za hlavou.

"Cože?" Posadila jsem se, až se mi zamotala hlava. "Tys.." Pošeptala jsem a zavřela oči. Po chvíli jsem cítila jeho dlaně na mém krku, prsty mě hladil po tvářích a slíbával další slzy, které zase tekly.
"Neplač." Pošeptal. "Prosím, neplač." Zopakoval a znovu mě políbil, tentokrát na rty.
"Tys mi chtěl říct, že mě máš rád?" Zeptala jsem se a otevřela oči. "Zrovna teď, když jsem opilá a rozhodla jsem se, že.. musím se vším skončit?"
"Ty hádky přece nebyly opravdové hádky, ne?" Pousmál se.
"Myslíš?"
"Sice mě to tak vnitřně bolelo, ale.. Nedělej si z toho velkou hlavu. Jsem hádavé povahy. Pamatuj na to." Usmál se. Konečky prstů přejel po mých rtech a pak mě jemně políbil.
"Tome.." Pošeptala jsem mezi polibky. "Tome, přece jsi říkal, že-"
"Já vím, co jsem říkal. Jenomže.. ty jsi tak vyjímečná, že budu muset vyznat city i tobě." Pousmál se.
"Asi jsem právě vystřílivěla." Zasmála jsem se. Když jsem se podívala do jeho očí, bylo mi tak dobře. Byly jako čokoládové tůňky, jen se v nich koupat, řádit a užívat si. Zamrkal, jeho řasy se o sebe otíraly.. Každá dívka by mu je mohla závidět.

"Abby." Pošeptal. Vzal mě za ruku, sklopil pohled a díval se mi do dlaně, do které kreslil svým pstem kolečka. "Tohle se mi neříká snadno." Vzdychl.
"Nech toho, nejsem v takovém stavu, abych si to pamatovala. Řekneš mi to potom." Usmála jsem se.
"Ale já chci, aby sis to nepamatovala." Zasmál se.
"Prosím." Zamrkala jsem a snažila se udělat psí oči. Tom se rozchechtal. Pustil mou ruku a poposedl. "Dobře. Řeknu ti to, až to budeš nejmíň čekat." Přikývl. Naklonil se a dlouze mě políbil. Prsty zajel do vlasů a přitáhl si mě blíž. Políbila jsem ho a sjela trochu níž, líbala ho na krku, až mu z úst vydral tichý sten. Prsty jsem zajela pod jeho tričko a zaryla nehty do kůže na zádech.
"Ahh.." Pošeptal. "Kroť se." Tiše se zasmál. Sklopil ke mně pohled a pohladil mě po tváři.
"A můžu teď po tobě něco chtít?" Zvedla jsem obočí. "Naliješ mi ještě?" Zasmála jsem se a podala skleničku.
"A můžu něco chtít i já?" Poposedl. "Teď přestaň myslet na chlast." Vzal mi skleničku a postavil ji na stolík u postele. "A teď mysli na to, co všechno můžeme dělat.." Zvedl jedno obočí a uculil se.
"Třeba si lehnout a spát, že?" Řekla jsem a natáhla se na postel.
"Abby, ty mě jednou zničíš." Zavrtěl hlavou. Lehl si vedle mě a ruku položil na mé břicho. Pohladil mě po něm a pak mě za bok přitáhl k sobě. Zase mě políbil do vlasů, jak to měl ve zvyku a zhluboka se nadechl. "Na spánek ale moc času není."
"A na co teda je?" Otevřela jsem oči. Hlavu jsem si podepřela dlaní a opřela se o loket. Usmál se a lehl si na záda. Podíval se na strop a chvíli mlčel.

"Hmm, třeba na milování." Řekl po chvíli a pootočil hlavou, aby na mě viděl.
"A ty bys jako teď chtěl?"
"A ty ne?" Zeptal se.
"Nevím." Pokrčila jsem rameny. "To musí vyplynout ze situace, to nejde říct: 'A teď na to jdeme!', ne?"
"Tohle teď neřeš." Zase pošeptal. Zase jsem na své kůži cítila jeho dotyky, na rtech jeho rty.. Byl tak rozpálený. Hned jsem převzala iniciativu, posadila se na něj obkročmo a klínem se tiskla na ten jeho. Vášnivě jsem ho líbala, ruce jsem měla omotané kolem jeho krku. Zaklonila jsem hlavu a nechala ho, aby jemně sál mou kůži na hrudi. Rychle mi stáhl triko a rozepl podprsenku. Hned se začal věnovat mým prsům. V zápalu vášně jsem kroužila pánví, proti té jeho. Vzrušeně vydechl a pošeptal mé jméno..

Když jsme spolu vycházeli z pokoje, Tom mě objímal kolem pasu a společně jsme se smáli. Přivolali jsme si výtah, kufry nám už vyzvedla pokojová služba. Oba dva jsme byli opilí a když jsme sjeli výtahem dolů a vyšli před hotel, Bill už stepoval před autobusem.
"No kde jako jste?" Sundal si sluneční brýle. "Vy jste opilí?" Dal si ruce v bok.
"Ani trochu." Zasmála jsem se.
"Asi tak." Přikývl Tom. Obešli jsme ho a chtěli nastoupit, ale Tom zakopl a málem se svalil na zem.
"Chceš mi ublížit?" Zase jsem se zasmála.
"Sakra, křivý chodník."
"Jasně. Úplně." Pokývala jsem hlavou. Nastoupila jsem, lehla do postele a ihned usnula.

B.
 


Anketa

Povídka "Léčba čokoládou" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Dee Dee | Web | 27. července 2011 v 7:30 | Reagovat

:D:D:D moc pěknej díl DD">::DDD na ty dva musel bejt pohled :DDD

2 Shadow... Shadow... | Web | 27. července 2011 v 8:26 | Reagovat

Ňach! Děsně miluji něžného Toma, který ale skoro vždycky myslí na milování. O:)

3 Suzzy Suzzy | Web | 27. července 2011 v 9:42 | Reagovat

To je, ale od něj ošklivý, když spolu spěj vždy, jak on si zamane :D
A na konci s tím křivým chodníkem to teda zabil! :D

4 Trista Trista | 27. července 2011 v 11:16 | Reagovat

Lol...nemôžem z tejto kapitoly :D zamotaná je, ale ako si písala, splnila svoj účel super...ten záver :D predstavila som si takého naštvaného Billa, že keby mohol, tak by vraždil pohľadom...krivý chodník...(ja vždy, keď zakopnem, vyhováram sa na krivý chodník) :D:D:D už sa teším na ďalšiu, super super :P

5 Bea Bea | Web | 27. července 2011 v 11:25 | Reagovat

Tak u tohohle dílu jsem se nasmála... ani nechci říct jak :-D

6 Christine Christine | E-mail | Web | 14. května 2012 v 0:23 | Reagovat

Tak Abby je vtipná, když je nametaná...:-D no já se nasmála!!!! :-D bombastické!!!!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama