Léčba čokoládou #29

29. července 2011 v 1:27 | Báři ツ |  Léčba čokoládou
Nic není tak, jak se zdá být.. :) B.
  • "Abby, ahoj."
  • "Dej mi, sakra, pokoj!"
  • "Ty jsi taková kráva!"
Warning: hetero, komedie, sex


Když jsme přijeli k hotelu, beze slova jsem se sbalila a vyšla ven. Už jsem potřebovala na vzduch a ten noční vánek byl naprosto ideální. Kluci se ani nestihli najíst a už museli na koncert, dneska jsme přijeli později, než se předpokládalo. Neměli ani čas na vybalení. Kufry jsem jim nahoru musela tahat já s Davidem a Nat. Aspoň nám pomohl ten hezký chlápek, co stál u výtahu. Pomohla jsem Davidovi natahat kufry do pokojů a sama si vybrala ten nejhezčí pokoj. Měly být všechny stejné, ale na mě nejvíce zapůsobil ten prostřední. Výhled totiž nebyl zatarasen korunami stromů.

Měli jsme tady zůstávat jenom dva dny, potom nás čekal let na opačnou stranu kontinentu, takže nemělo cenu se nějak extra vybalovat, jako prvně. Odmítla jsem Davidovo pozvání, abych ho doprovodila na koncert a místo toho si napustila vanu, dala do ní vůni a vysvlékla se. Pomalu jsem si lehla do vody, hlavu si podložila smotaným ručníkem a zavřela oči. Teď by mě dlouho nikdo neměl otravovat, všichni jsou na koncertě, dokonce i Homer, který se nabídl, že natočí pár kousků a sám. Byl tak hodný.. Ten byl to zvládl celé sám a já bych tady nemusela tajtrlíkovat.

Asi po dvaceti minutách, kdy už byla voda docela studená, jsem vylezla, zamotala se do osušky a vypustila vodu. Osušila jsem se a oblékla si spodní prádlo. Mokré vlasy jsem schovala do turbanu z ručníku. Posadila jsem se na postel a pustila televizi. Zprávy mě moc nezajímaly, tak jsem přepnula na hudební stanici, lehla a jenom tak poslouchala písničky, které jsem dlouho neslyšela. Třeba Anastacia, tu jsem v pubertě doslova zbožňovala.. Poslední dobou jsem ani moc novinky neposlouchala. Zůstala jsem věrná těm starým dobrým a nezajímala se o to, co teď frčí. A když začali hrát písničku od Enrique Iglesiase, doslova jsem vyskočila. To snad není možné, jak jsem mohla zapomenout na svého idola? Sedla jsem si před televizi, co nejblíž a zase se vrátila do svých 17 let, kdy byl pro mne vším.. Byl pro mě Bůh. Byl pro mě tím, čím je teď Tom. Bohužel, já jsem pro něj jedna z davu.

Vytáhla jsem z tašky čokoládu a ulomila si jeden kousek. Potřebovala jsem vyplavit trochu endorfinů. Teď nastanou krušné časy, Tom bude obšťastňovat jiné dívky a mně nezbude nic jiného, než čokoláda. Budu tlustá, ale šťastná. Co s tím nadělám. Vzdychla jsem a do pusy si strčila další kousek. Nechala jsem ho rozpustit na jazyku a užívala si ten pocit. Čokoládu jsem si dala k posteli a lehla si. Nemá cenu na někoho čekat, Tom si najde nějakou jinou a za mnou se nikdo jiný nestavoval. Zeslabila jsem televizi a zachumlala se do peřin. Ani nevím, jak jsem mohla být tak unavená, celou dobu po cestě jsem spala, ale teď mi opravdu klesala víčka. Tichá hudba, která se linula od televize, mě uspávala ještě více.

Když jsem ráno vstávala, bylo kolem osmé. Vzbudila jsem se, ani nevím jak. Vstala jsem a hned šla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, učesala se a nanesla řasenku. Převlékla jsem se z pyžama do džínů a trika. Dneska od rána pršelo a všude bylo chladno. Oblékla jsem si i mikinu a vyšla z pokoje na snídani. Kluci tam určitě nebudou, po koncertě vždycky vyspávají až do oběda. Sjela jsem výtahem ty dvě patra a vešla do restaurace. Našla jsem si stůl pro dva, nemusím zabírat veliký, když s nikým sedět nebudu. Objednala jsem si snídani a nahlásila pokoj, na který to mají připsat. Rozhlédla jsem se kolem a málem zkameněla. Tom už seděl na snídani, byl kousek za mnou, taky u stolu pro dva. A s ním seděla nějaká brunetka. Už se mu blondýnky omrzely, přešel na tmavovlásky?

Přinesli mi snídani.
"Děkuji."
"Budete si přát ještě něco?" Zeptal se mladý číšník.
"Ne, děkuji. Bude to všechno." Usmála jsem se na něj.
"Abby, ahoj." Uslyšela jsem za sebou. A přesně tomu jsem se chtěla vyhnout. Pootočila jsem se a usmála se i na Toma.
"Ahoj."
"To je Abby. Patří k týmu." Vysvětlil své společnici. "Nechceš si přisednout k nám?" Zeptal se mě.
"Ne, nebudu dělat křoví." Odpověděla jsem. "Dobrou chuť." Pokývla jsem hlavou, otočila se zpátky ke svému stolíku a pustila jsem se do snídaně.

Dojedla jsem a vstala, vyšla z kavárny a přivolala si výtah. Bohužel jsem musela být svědkem toho, jak se Tom loučí s tou svojí nádherou. Znovu jsem přivolala výtah. Nechci s ním jet nahoru, i kdy jsou to jenom dvě patra. Výtah přijel a já nastoupila. Vyjela jsem do patra a hned šla do svého pokoje. Nemusím tu okounět a nechat se nachytat Tomem. Ten ale bohužel dřepěl před mými dveřmi a zřejmě na mě čekal. Všimnul si mě, jinak bych se otočila a jela zpátky dolů do restaurace.
"Čekám tu na tebe." Usmál se.
"Nevím, proč. Nás dva přece vůbec nic nespojuje." Přeslazeně jsem se na něj usmála a odemkla si dveře svého pokoje. Tom vstal a chtěl vejít do mého pokoje, ale já jsem přivřela dveře.
"Abby, pusť mě." Naklonil hlavu na stranu.
"Promiň. Ale nejsem člověk, který se váže na jednu osobu. Musíš pochopit, že nemůžu trávit čas jenom s tebou. Promiň, jestli jsem v tobě snad vyvolala nějaké naděje. Chápeš?" Pokrčila jsem rameny. Zavřela jsem mu dveře před nosem a zamkla. A hned přešla ke stolu a ulomila si pořádný kus čokolády. Jestli mi bude tohle pořád dělat, budu mít spotřebu čokolády jako blázen.

Přecházela jsem po pokoji sem a tam a nevěděla, co dělat. Mohla bych se zeptat Davida a jít s nimi dneska na nějaké to focení, aby Homer natočil nějaké kousky do dalšího dílu. Homer! Chtěl mi sdělit své nápady. Přešla jsem ke dveřím a chtěla odemknout, ale pod dveřmi byl strčený papírek.
"Co budeš dneska dělat? Mohli bychom něco podniknout spolu, mluvit se mnou nemusíš, když se na mě tak zlobíš. Tom."
"Pche." Papír jsem pokrčila a hodila do koše. Odemkla jsem a přes chodbu přešla ke dveřím kameramana. Zaklepala jsem a čekala, doufám jenom, že není někde pryč. Když prší, kam by mohl chodit? Znovu jsem zaklepala. Nebylo náznaků, že by tam byl. Sakra práce. Otočila jsem se a leknutím vypískla.
"Tak co budeš dělat?" Usmál se Tom.
"Musíš mě pořád pronásledovat?" Vykřikla jsem. "Dej mi, sakra, pokoj!" Dupla jsem patou do země.
"Abigail, co se to s tebou děje?" Podivil se.
"Když se mnou nechceš trávit čas, tak ho prostě se mnou trávit nebudeš a hotovo. Nevím, co na tom nechápeš!" Píchla jsem ho prstem do hrudi.
"Já jsem ale řekl, že ho nemůžu trávit jenom s tebou. Pro upřesnění, dámo." Oplatil mi stejným tónem.
"To už není můj problém." Procedila jsem mezi zuby. Obešla jsem ho, protože mi zavazel v cestě, a vešla do svého pokoje.
"Ty jsi taková kráva!" Uslyšela jsem ještě.

Ten mi teda pohnul žlučí, kdyby věděl jak. Arogantní blbeček. Jak já ho nenávidím! Jak jsem k němu mohla něco cítit? Jak jsem mohla být tak hloupá? Naivně věřit jeho sladkým slovíčkům a doufat, že já jsem ta jediná, vyvolená, ta, co ho okouzlila.. Jsem pitomá. Ach bože, někdo mi nafackujte!

B.
 


Anketa

Povídka "Léčba čokoládou" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Suzzy Suzzy | Web | 29. července 2011 v 9:18 | Reagovat

Já bych jí teda s radostí nafackovala :D
Taky mi tou krávou pěkně pohnul žlučí :D

2 Dee Dee | Web | 29. července 2011 v 12:33 | Reagovat

[1]: přesně tak jako to už přehání :DDD chce jí jenom na sex a na to se mu ona vyprdne :D

3 Trista Trista | 29. července 2011 v 14:06 | Reagovat

Môžem jej nafackovať :D ak bude treba :D heh...ale tak aj jemu by bolo potrebné nafackovať :D heh...zaslúžil by si..lebo je to také hovädo... :D:D:D keď on jej do dobytku, tak aj jemu :D

4 Christine Christine | E-mail | Web | 14. května 2012 v 0:29 | Reagovat

Chudák ona je tak zamilovaná a neví jak z toho ven!!! :-D a Tom je taky truhlík to není možné!!!:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama