Untouched ~ 12

22. prosince 2012 v 14:00 | Báři ツ |  Untouched



Ani se mi nechtělo věřit, že dny opravdu utekly rychleji, než jsem sama doufala. Když jsme se s Billem každý den stýkali, poznávali jsme se víc a víc. Naštěstí se Tom s Riou a matkou už v baru neukázali, chodil jenom Bill, a i když občas nepřišel, vynahradil mi to další den. Byli jsme spolu v kině, byli jsme na další horké čokoládě, zlepšila jsem se v bruslení a dokonce jsme spolu postavili i sněhuláka. Zvítězila jsem ve velké koulovačce, ale jenom proto, že mě nechal. Nebo to aspoň sám tvrdil. Nasmála jsem se s ním, což se mi nestávalo tak často. Opravdu mi zlepšoval náladu, dostával se mi pod kůži čím dál víc. Sice už u mě nepřespal, ale dlouho do noci jsme si vždycky povídali, ať už u mě na pohovce, nebo po telefonu. Když už jsme spolu netrávili čas, měla jsem pocit, že všechno ostatní mě nudí. Už se mi ani nechtělo číst knihy, nechtělo se mi nic jiného, než trávit čas s ním.

"Am, na co zase myslíš?" zeptal se Bill se smíchem a šťouchl do mě. Zvedla jsem pohled od svých dlaní a usmála se na něj.
"Ale na nic," naklonila jsem hlavu na stranu, gesto, které jsem od něj pochytila, a pokrčila rameny. Pomalu si olízl rty a tázavě zvedl obočí.
"Něco, co bych z tebe asi měl dostat, když mi to nechceš říct," našpulil rty. Zavrtěla jsem hlavou a poposedla si. Byli jsme v kavárně, měla jsem před sebou kávu a upíjela ji pomalu, zamyšleně. Ani se nedivím, že se Bill ptal, co se děje.
"Řekni mi, proč mě Tom nemá rád?" podívala jsem se na něj nejistě. Pořád jsem nevěděla, jestli je dobré tohle téma začínat. Bill si poposedl a zhluboka se nadechl, uhnul pohledem, když mi odpovídal.
"Je až moc starostlivý. A prostě se mu nezdá, že by ses se mnou bavila jen tak," zašeptal. Zamrkala jsem a podívala se před sebe, přemýšlela jsem nad jeho slovy a nad tím, co mi kdy řekl Tom. Dlouho jsme se neviděli, což bylo jedině dobře, ale i tak jsem věděla, že mě prostě nebude mít rád.
"Aha," zamumlala jsem. Bill mi hned dal ruku kolem ramen a zlehka mě políbil na tvář.
"Nic si z toho nedělej. On nemá rád snad nikoho, kašli na něj, opravdu," pousmál se. "To je to, co tě trápí?" prsty přejel po hraně mé čelisti a přinutil mě, abych se na něj podívala.
"Bude v té Francii taky, nebo tam budeme sami?" skousla jsem si ret. Bill se usmál při slovech o Paříži, ale povzdychl, že jsem se takhle vyptávala na jeho bratra. Chápala jsem, že je to jeho rodina a má ho rád, ale já jsem ho prostě nemohla vystát. Jakou budoucnost by pak náš vztah měl, pokud bych nevycházela s jeho rodinou?
"Nevím, ale spíš to vypadá, že ne. Rii se nechce," trhl rameny. "Ale zjistil jsem, že budeme muset jet ještě před Vánocemi. Protože potom mám různé akce s rodinou, na kterých bych nechtěl chybět."
"No, já se přizpůsobím, prostě si dovolenou přesunu na jindy," usmála jsem se na něj. Vztáhla jsem ruku a pohladila ho po tváři, než jsem ho na ni políbila.
"Už se těším, až tam budeme," pošeptal proti mým rtům, než se spojil se svými. Jemně mi skousl ret a zažmoulal ho mezi zuby, než se odtáhl a podíval se mi do očí. "Určitě si to užijeme," usmál se a propletl si se mnou prsty. Stiskla jsem mu ruku a nechala se od něj políbit na tvář.
"Neumím francouzsky ani půl slova, varuju tě předem," podívala jsem se na něj. Zasmál se.
"To zvládneme," zamrkal a natáhl se pro své pití. Napodobila jsem ho. Moje káva už bude určitě vystydlá. Ale co už.

Vyšli jsme před kavárnu, dneska jsem měla v práci volno, protože jsme šli s Billem do kina. Když jsem si strčila ruce do kapes, Bill se ke mně pootočil a pobídl mě, abych si pohnula.
"Začíná sněžit, pojď, ať ještě stihneme koupit popcorn," usmál se a pokývl hlavou. Přikývla jsem a přidala do kroku. Kino bylo za rohem, takže jsem se nemusela bát, že bychom snad přišli pozdě. Vešla jsem za ním do kina a zamířila spolu s ním ke kasám. Vytáhl peněženku a podal prodavačce kartu, zatímco se podíval na program.
"To chceš zase platit za nás oba?" založila jsem si ruce na prsou. Sklopil ke mně pohled a zasmál se.
"Chceš mi snad koupit popcorn?" zvedl obočí a pak se otočil k prodavačce, aby jí řekl, jaký film vybral. Minule jsem vybírala já, teď měl právo on. Ani jsem mu neodpověděla a vydala se ke koutu s občerstvením. Objednala jsem dva veliké popcorny a taky kolu, aby Bill náhodou neřekl, že na něj nemyslím. Zaplatila jsem a s dvěma krabicemi, které jsem sotva udržela, jsem se otočila zpátky. Bill už kráčel ke mně a rychle mi jednu vzal, abych mohla vzít ještě kelímek s kolou.
"Dneska se nacpeme," usmála jsem se na něj. Zasmál se a pokývl hlavou.
"Tak pojď, máme posledních pár minut, než to začne," řekl, když se podíval na hodinky. Kdybych tušila, že budeme v sále skoro sami, asi bych se na film těšila více. Měli jsme tady soukromí, kterého se nám jindy v kině dostat nemuselo. Seděli jsme skoro nejvýš, nad námi už nikdo nebyl. Sotva jsme se posadili, položila jsem si krabici s popcornem do klína a podívala se na Billa.
"Co je to vůbec za film?" zvedla jsem zvědavě obočí.
"Nevím, vybral jsem, co bylo nejdřív," pokrčil rameny. Zasmála jsem se a podívala se na plátno, kde končily reklamy. Strčila jsem si do pusy první popcorny, mlčky je přežvýkala, než jsem znovu přetočila svou pozornost na něj.

"Am, chtěl bych ti něco říct," olízl si rty, když se pomalu nadechl. S úsměvem jsem ho pobídla, aby pokračoval, myslela jsem, že to bude zase nějaká banalita. Když mě ale vzal za ruku a rty si olízl podruhé, poznala jsem na něm, že je nervózní.
"Stalo se něco?" poposedla jsem si a stiskla mu dlaň, abych mu ukázala, že stojím při něm. Když pořád mlčel, obávala jsem se, že se snad něco stalo jeho rodině, ale když se usmál, tiše jsem si oddechla.
"Zamiloval jsem se do tebe," hlesl. "Vím… vím, že se známe krátce a v kině to není zrovna ideální příležitost na tahle slova, ale… Chci, abys věděla, že tě mám rád. Opravdu rád," pohladil mě polštářkem palce po kloubech mých prstů.
"Taky tě mám ráda," odpověděla jsem hned. "Můžu tě ujistit, že je to oboustranné," usmála jsem se na něj. Pustil mou ruku a pohladil mě po tváři, odhrnul vlasy z obličeje, než se ke mně přiblížil, aby mě políbil. Jen lehce, jako by tím chtěl dokázat, že to myslí vážně.
"Myslel jsem, že tě to poplaší," pošeptal, když se mi zblízka podíval do očí.
"Spíš mě plaší to, jak na tebe musím pořád myslet, jak neumím najít zábavu jinde, než s tebou," povzdychla jsem si. Bill se usmál.
"Tak to si můžeme potřást rukou," naklonil hlavu na stranu. "A tu Paříž si určitě užijeme. Když… se máme rádi," zamrkal. Sklopila jsem pohled k jeho rtům a ještě jednou ho políbila, než jsme se rozhodli věnovat filmu. I když, srdce mi bušilo tak, že jsem skoro neslyšela slova ve filmu. Jeho přítomnost byla i nadále omamující, nezmírňoval to ani fakt, že jsem na něj, kupodivu, působila stejně.

Usmála jsem se, když mě během filmu chytil za ruku a zlehka políbil na tvář, jen tak letmo, bezdůvodně. Vždycky jsem snila o takové lásce, nechtělo se mi věřit, že jsem měla takové štěstí a mohla ji opravdu zažívat. Popcorn už jsem měla dávno snědený, takže jsem mohla držet Billovu ruku, aniž bych se bála, že mi krabice spadne z klína dolů. Palcem mi přejížděl po prstech, hladil mě, aniž by si asi uvědomoval, že to dělá. Bylo to příjemné, moc milé. Zavrtěla jsem se na sedačce a posadila se pohodlněji, opřela jsem si hlavu tak, abych na plátno viděla akorát. Vlastně jsem film ani moc nevnímala, prostě jsem jenom snědla popcorn a užívala si toho, že jsem tady s Billem. V hlavě mi pořád zněla ta jeho slova, kdy mi svěřuje své city. A i když to ještě není láska jako trám, i to, že jsem ho dokázala během pár desítek dnů přitáhnout k sobě, znamenalo, že nejsem zase takový asociál. Teď můžu jenom doufat, že se nic nepokazí a mně tenhle kamarád zůstane navždy.

Když film skončil, těch pár lidí, kteří tady s námi byli, se začali zvedat. Zůstala jsem sedět a sledovala, jak odcházejí. Ještě se mi nechtělo jít do zimy, která je tam venku. Během doby, co jsme strávili tady vevnitř, venku určitě nasněžilo několik centimetrů sněhu. Bill nakonec vstal taky a tázavě se na mě podíval.
"Tam bude zima," zakňourala jsem. Bill se zasmál a vzal mě za ruku.
"Pojď, prosím tě. Nebo nás tady zamknou. A to by se ti určitě nelíbilo," zavtipkoval. Nechala jsem se od něj vytáhnout na nohy a následovala ho z kina. Vycházeli jsme jako poslední, už tady dávno byla uklízečka a sbírala odpadky, které tady někteří nechali. Když jsme vyšli ven, nasadila jsem si kapuci. Pořád sněžilo, snad ještě hustěji než včera. Bill mi nabídl rámě, oba dva jsme měli ruce strčené v kapsách, ale i tak jsem se za něj zahákla, abychom šli blízko vedle sebe. Podívala jsem se na něj a rukou si posunula kapuci tak, abych nemusela tolik zaklánět hlavu.
"Co budeme dělat zítra?" zeptala jsem se. Bill se usmál a zhluboka se nadechl.
"Budu muset vyzvednout lístky do Paříže, ale potom… No, prvně se chci sbalit, než vůbec něco podniknu. Ty už máš snad kufry nachystané?" zvedl obočí.
"Vypadám na to, že budu mít kufry?" zasmála jsem se. "Budu mít jednu cestovku a ještě i ta bude poloprázdná," pokrčila jsem rameny.
"Až tam budeme, koupím ti něco hezkého na sebe. Aby ses nevracela z výletu s prázdnou," šťouchl do mě ramenem. Zasmála jsme se a zavrtěla hlavou.
"Pořád něco jenom kupuješ. Platíš ten výlet," povzdychla jsem. "Už si připadám opravdu jako nějaký chudák," stáhla jsem obočí k sobě.
"Nejsi chudák," ušklíbl se. "Jsi moje skvělá kamarádka," podíval se na mě. Usmála jsem se a zavrtěla hlavou.
"I tak… neznamená to, že budeš všechno platit," pokrčila jsem rameny. Bill si olízl rty a chvíli mlčky šel, než znovu promluvil.
"Dneska jsi koupila popcorn a kolu," zasmál se. Jen jsem si povzdychla, ale přidala se k němu. On je opravdu neuvěřitelný.

Stoupla jsem si na schodek před mým domem a vytáhla ruce z kapes. Oprášila jsem Billovi rameno od sněhu, než jsem se o něj zlehka opřela. Usmál se na mě a přitiskl rty k mé tváři, než se mi podíval do očí.
"Tak ti zítra dám vědět, kdy se tady ukážu, jo?" objal mě kolem pasu. Protože jsem byla o schodek výš, mohla jsem se mu zpříma dívat do očí. "Jak dlouho ti ještě trvá ta dovolená?"
"Jelikož jsem si ji celý rok nevybírala, mám ještě několik dní," pokývla jsem hlavou. "Ale pokud se zítra neuvidíme, půjdu tam, abych se nenudila," pousmála jsem se.
"Nechtěla bys jít zítra k nám?" zeptal se opatrně. Povzdychla jsem a podívala jsem se na něj. "Jasně," odpověděl si hned. "Tom tě nemá rád a ostatních se bojíš."
"Nebojím," bránila jsem se hned. "Jenom prostě nezapadám do tvého dokonalého světa," pošeptala jsem. Napřímil se, aby dosáhl na mé rty, a dlouze mě políbil.
"Já bych řekl, že do mého světa patříš, protože právě ty ho děláš tím dokonalým," usmál se. Studenými prsty jsem ho pohladila po tváři a povzdychla si.
"Jsi zlatíčko," zamrkala jsem. Bill mě objal ještě pevněji a bradou se opřel o má prsa.
"Doufám, že jenom tvoje," uculil se. Zasmála jsem se a pokývla hlavou.
"Koho jiného bys byl?" zvedla jsem obočí a prsty mu vjela do vlasů. Dneska neměl čepici, takže jsem se mohla kochat jeho rozčepýřeným účesem. Tyhle chvíle byly naprosto dokonalé. Kéž by nikdy nekončily.

B.
 


Anketa

Povídka "Untouched" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 22. prosince 2012 v 14:19 | Reagovat

No já si taky přeju aby ty chvíle nikdy neskončili, ale jestli bude Tom i nadále cpát nos tam kam nemá, asi ty chvíle nebusou trvat moc dlouho :/ jen doufám, že jejich matinka nebude stejná, jako Tom. No ale to kino :D od chvíle kdy jí Bill řekl, že se do ní zamiloval, jsem se usmívala jako naprostej hňup:D:D:D jako by to snad řekl mě :D:D:D Ale jak já se těším, až odjedou do té Paříže a jen ať si Tom s Riou zůstanou doma :D:D jenom by jim to kazili :D:D:D
Strašně se těším na další díl ;)

2 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 22. prosince 2012 v 17:59 | Reagovat

Jééé, takový vyznání citů a v kině, to je náhodou krásný místo pro takovou chvíli, ještě k tomu, když tam nebylo moc lidí.. :D  
Už aby byli v té Paříži! A ještě když tam pojedou sami.. to bude romantika! Jako líbí se mi, jak o sobě pořád mluví jako o kamarádech, haha :D Kamarád taky rád, i když tady to platí trochu jinak asi.. :D:D
Už se těším na další díl!! :-)

3 Rose Rose | 22. prosince 2012 v 18:45 | Reagovat

Jéé, to vyznání bylo krásné. :-) A už se moc těším, až spolu pojedou do té Francie. Jsem zvědavá, jestli se tam stane něco zajímavého. :D
Ale ten jejich vztah je den ode dne hezčí a hezčí. Jen mi vadí to oslovení: kamarádi. :D

4 lenny lenny | 22. prosince 2012 v 20:07 | Reagovat

To vyznání bylo hezké :D Vůbec jsem nečekala, že s tím Bill přijde tak brzo :D
Ať už jsou v té Paříži, jen doufám, že si k nim na poslední chvíli nepřifaří Tom :D

5 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 22. prosince 2012 v 23:50 | Reagovat

On se jí vyznal, oh můj Bože, ano, na tohle jsem čekala! :-D To je tak rozkošné :-) Jenom mě mrzí, že Tom je z celého srdce nenávidí, ale třeba se to spraví, až Bill Am navrhne, aby nebyli kamarádi ale dokonalý pár :-) Třeba ten hňup pochopí, že jeho bráška chce být taky šťastný :-) No a romantika v Paříži, taky bych chtěla :D NEMŮŽU SE DOČKAT DALŠÍHO DÍLU, ale to ty moc dobře víš :-)

6 Dee Dee | Web | 23. prosince 2012 v 16:57 | Reagovat

Jééééééééé :-* to je tak sweet :D už jak je na něm závislá ňuňu :D Jééé díky bohu že se plastice nechce :D jenom by tam prudili :D:D
Ňuňu šmudlíček se zamiloval :-* ňuf to je krása :D:D to se čte jedna báseň!
Jo jo čuňák :D:D chtěl říct, že se tam spolu určitě vychrápou :D:D:D
to je jasné :D takže z filmu maj prd ale hlavně že se osahávaj :D:D to jim stačí :D:D:D Bradou se jí opřel o kozy :D ale ale lišák jeden :D má za ušima :D:D:D No doufám že v tom dalším díle už je la belle Paris :-* to bude l´amour v Paříži už jdu na to :D

7 Ms.Mee Ms.Mee | 24. prosince 2012 v 22:49 | Reagovat

Krásne!
Tá scéna v kine mi pripomenula, ako som raz bola s priateľom v kine. Boli sme tam sami dvaja a bolo to ako sedieť v obrovskej súkromnej obývačke. :D
Mohla som sa pohodlne usadiť na dvojkresle, vyložiť si na neho nohy a dívať sa. :D Bolo to fajn. :P
No a späť k poviedke. Podľa mňa musí mať Bill nejaké tajomstvo. Ináč by ho Tom tak nebránil. Ale Am a Bill sú spolu dokonale chutní. Nechcem, aby im to niekto, alebo niečo, pokazil. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama