Untouched ~ 13

23. prosince 2012 v 14:00 | Báři ツ |  Untouched



Myslela jsem, že zešílím čekáním. Už jsem měla všechno sbaleno, jenom jsem čekala, až Bill přijede a vyzvedne si mě. Ano, nemusela jsem vstávat tak brzo, ale stejně jsem jenom hleděla do stropu, už nemohla spát vzrušením. Přecházela jsem po bytě a přemýšlela, jestli mi ještě něco nechybí. Jestli náhodu nebudu potřebovat ještě jeden pár teplých ponožek, jestli nebudu muset vybrat ještě více peněz. Věděla jsem, že Bill je jako bezedná studnice financí, ale bylo mi trapné, když za mě zaplatil jen lístek do kina. Když jsem znovu zkontrolovala příruční zavazadlo s mým pasem a všemi potřebnými věcmi, které jsem si chtěla brát k sobě. Znovu jsem zkontrolovala čas a uvažovala nad tím, jestli si ještě nemám lehnout, přece jenom, cesta to bude dlouhá, ale když už jsem se rozhodla, že si sundám mikinu, protože mi bylo vedro z věčného pobíhání sem a tam, rozezvonil se mi mobil. Rychle jsem ho vytáhla z kapsy a podívala se na jméno volajícího. Srdce mi radostně poskočilo, když mi na displeji blikalo Billovo jméno.

"Ahoj," přivítala jsem ho radostně, možná až moc, jak jsem si následně uvědomila. Se smíchem mi odpověděl a pak ještě chvíli na někoho mluvil, než se mi začal plně věnovat.
"Promiň, že jsem tě nechal čekat. Ale už jsme na cestě, takže tě vyzvedneme během pár minut," slíbil.
"My?" zeptala jsem se nejistě. Uslyšela jsem Billovo odkašlání, jako by snad před nimi nechtěl říkat, kdo všechno jede nebo proč.
"Povím ti to potom," zamumlal. "Buď připravená."
"Jasně, už se začnu skládat před dům," řekla jsem a ukončila hovor. Nazula jsem si kozačky na nízkém klínu, nasadila si bundu a zapnula si ji až ke krku, na hlavu narazila čepici a sebrala si kufr, postavila ho před dveře, které jsem hned zamknula a klíč schovala do příruční tašky. Ještě jsem si nasadila rukavice, než jsem úplně vyšla před dům. Dneska nesněžilo, ale pokrývka byla ještě z noci napadaná na chodníku. Sešla jsem schody s kufrem a taškou v ruce a sledovala prázdné silnice. Billovo auto jsem poznala hned, už několikrát jsem se v něm vezla. Překvapilo mě ale, že za volantem neseděl Bill. Ani na sedadle spolujezdce. Vystoupil ze zadních dveří a na přivítanou mě políbil na tvář, hned mi vzal kufr, aby ho dal do auta, zatímco jsem si sedala dovnitř.

"Ahoj," pozdravila jsem Toma a Riu nejslušněji, jak jsem uměla, ale ani jeden mi neodpověděl. I když jsem Rie nikdy nic neudělala, kromě přinesení objednávky, je mi jasné, že je od Toma naočkovaná, aby mě nesnášela. Přebírala jsem mu bratra, jak to řekl, takže mě prostě musel nesnášet. Proč měl Bill Riu rád, jsem nechápala. Dělala Billovi v podstatě to samé, co já jemu, ne? Bill se posadil vedle mě a Tom sotva za sebou zavřel dveře, Tom vyjel zpátky na silnici. Podívala jsem se na Billa, povzbudivě se na mě usmál a natáhl ke mně ruku. Hned jsem mu ji stiskla a pohledem sklouzla k okýnku, abych mohla sledovat silnici. Nervózně jsem si podupávala nohou. Nesnášela jsem, když někdo řídil takhle rychle. A že Tom jel jako hovado mi nepomáhalo v tom, abych se uklidnila. Olízla jsem si rty a zvedla pohled k Billovi, když mi stiskl ruku.
"Jenom nás vezou," zamumlal tak tiše, že jsem ho sotva slyšela. Usmála jsem se na něj a podívala se na Toma, vypadalo to, že se soustředí na řízení, tak se jednou v životě nemračil. Když jsem měla možnost si ho takhle prohlédnout, viděla jsem na něm více podobnosti, než když se mnou mluvil, díval se na mě a nepříjemně odsekával během konverzace. Chtěla bych s ním vycházet, to jo, ale vypadalo to jako nevyřešitelný problém. Zamrkala jsem a rychle sklopila pohled, když natočil hlavu na stranu, aby se podíval na Riu, za kterou jsem seděla. Určitě si musel všimnout mého provinilého uhnutí, muselo mu docvaknout, že si ho prohlížím. Uslyšela jsem jeho odfrknutí. Povzdychla jsem a pomalu si olízla rty. Tohle je opravdu na facku.

Když jsme vysedli z auta, protože jsme už byli na letišti, rovnou jsem si vzala své zavazadla a čekala, kudy se vydají ostatní. Tom s Riou šli napřed, hodně napřed, jako by nám chtěli nechat soukromí, aspoň na chvíli. Bill mě hned objal kolem pasu a políbil mě na tvář.
"Chtěli mě vyprovodit, promiň, asi jsem tě měl varovat, že?" podíval se na mě omluvně. Jen jsem pokrčila rameny. Bylo to jedno. Pokud s námi neletí až do Paříže, je mi to absolutně jedno. "Dneska se Tom moc nevyspal, včera zase chlastali," omlouval ho zase.
"Přijde mi, že chlastáte pořád," naklonila jsem hlavu na stranu. "Není vám to trochu blbé?" popíchla jsem ho. Jen se ušklíbl a olízl si rty.
"Jen… prostě to překousni. Ale jak se vrátíme, už mu to doopravdy vyčtu. Protože jsem slyšel, že tě nepozdravil. Ani Ria. Nelíbí se mi to," zavrtěl hlavou.
"Vykašli se na to," usmála jsem se na něj. "Hlavně, že se jich za chvíli zbavíme. Aspoň pár dní zase budu moct nemyslet na tvého bratra," ušklíbla jsem se. Bill se zasmál a šťouchl mě do ramene.
"Ty si teda koleduješ," zavrtěl hlavou. Usmála jsem se na něj a podívala se před sebe. Byli jsme od Toma a Rii hodně daleko. A zrovna, když jsem k nim obrátila svoji pozornost, zastavili se, Tom se k nám otočil a viditelně protočil oči.
"Jestli si chcete udělat ten romantický výlet, tak si pohněte," zavolal na nás. Bill si jen povzdychl, očividně ho už Tom dožíral taky, ale nedal to nijak jinak najevo. Mlčel a prostě si to nechal líbit.

Přidali jsme do kroku, aby Tom neměl náhodou ještě nějaké chytré řeči, a vešli do letištní haly. Bill už měl letenky, takže jsme nemuseli čekat v těch dlouhých frontách, které se tady tvořily. Sotva jsme se ocitli v místech, kde už bychom se měli rozloučit, Bill se otočil na patě a podíval se na Toma.
"Ať z tebe matka nezešílí," pousmál se a praštil ho pěstí do ramene. Tom se jenom ušklíbl a oplatil mu ránu, zřejmě to byl jejich styl loučení. Zato Ria se Billovi vrhla kolem ramen, silně ho objala a políbila na tvář.
"Užijte si to tam," usmála se a na něj a krátce se podívala i na mě. Oplatila jsem jí úsměv, ale spíš ze slušnosti než kvůli tomu, že by se mi opravdu chtělo. Tom se na mě ani nepodíval, dal Rie ruku kolem ramen a sledoval Billa, pořád, dokud jsem se neotočila. Netušila jsem, že si Tom nakonec prohlédl i mě, že pohledem sjel přes moji postavu, aby kriticky zhodnotil, jaký má jeho bratr vkus. Ne, nevěděla jsem, co se mu honilo hlavou. A možná jsem za to všechno byla ráda.

Let netrval dlouho. Alespoň pro mě ne, protože jsem hned usnula. Z ranní nervozity a převalování se v posteli jsem nakonec vytěžila klidný spánek v letadle, za což by někteří mohli být rádi, jak řekl Bill. Netušila jsem, jaké kontakty má po světě, dokud ho na letišti nevítalo hned několik lidí, kteří se s námi ochotně dorozumívali v angličtině. Když nás zavedli k luxusní limuzíně, nevěřícně jsem se na Billa podívala.
"To si ze mě děláš srandu," naklonila jsem hlavu na stranu. Zatímco tašky skládali do kufru, Bill mi elegantně otevřel dveře a pobídl mě, abych nastoupila.
"Uvnitř nás čeká šampaňské," usmál se. "Přece to musí být dokonalý výlet, aby se tomu nic nevyrovnalo, ne?"
"Co by se tomu mohlo vyrovnat, když jsem tady s tebou?" zvedla jsem laškovně obočí a zlehka ho políbila na rty, než jsem nasedla. Uvelebil se hned vedle mě a chytil mě za ruku, pohladil mě palcem přes prsty, než se mi podíval do očí. Limuzína se rozjela, když se Bill zhluboka nadechl.
"Chci, abys poznala aspoň kousek mého světa. Tu lepší část, kdy si můžeš dopřávat luxus a pohodlí kdykoliv, za jakoukoliv cenu," zamrkal. "Nemusíš se bát o cokoliv si říct, vždycky se budu snažit ti vyhovět," zvedl koutky úst do úsměvu.
"To je od tebe milé," pohladila jsem ho po tváři. "Ale nevím, jestli si na něco takového zvyknu. Bude mi stačit postel a teplá peřina, abych nezmrzla, to je všechno," naklonila jsem hlavu na stranu. Zády jsem se opřela o měkké polstrování auta a povzdychla si. Nějak na mě zase padala únava, ale já prostě nechtěla spát. Když už jsme na místě, nechtěla jsem o něco přijít jenom proto, že je moje tělo slabé.
"Teplá peřina bude určitě, budeme mít v pokoji krb, takže bude tepla dost. Vzala sis plavky?" zvedl obočí. Zasmála jsem se a plácla ho přes paži.
"Už se těším do postele," protáhla jsem se. "Jsem unavenější, než bych čekala."
"S narůstajícím počtem odlétaných hodin by sis na to zvykla," usmál se. "Ale taky jsem unavený. Protože jsem nechrápal v letadle," přivřel oči.
"Nechrápala jsem," bránila jsem se. Zachechtal se a sjel na sedačce níž, natáhl dlouhé nohy před sebe a pomalu si olízl rty.
"Dokonce přišel pilot, abychom tě otočili na druhou stranu," vymýšlel si dál. Musela jsem se smát, jinak to nešlo.
"Ty jsi taková neskutečná kecka," zavrtěla jsem hlavou a založila si ruce na prsou. Podíval se na mě a najednou naprosto změnil výraz v obličeji.
"Vypadala jsi rozkošně. Až jsem se těšil, jak se vedle tebe budu budit," zašeptal a prsty přejel po mé tváři. Až teď, po jeho slovech, jsem si uvědomila tu skutečnost, že zřejmě budeme mít společnou postel. To jsem ten výlet moc nedomyslela. Zřejmě viděl náhlé zděšení v mých očích a zasmál se. "Neboj se, moc se neroztahuju. A ani nekopu."
"To jsi mě uklidnil," ušklíbla jsem se a podívala se z okýnka. Proč mě nenapadlo dřív, že budeme spát ve stejném pokoji, na stejné matraci, pod jednou přikrývkou?

Limuzína zastavila. Vystoupila jsem a hned se rozhlédla kolem. Sice byla tma, ale i tak to tady vypadalo kouzelně. Zasněženou krajinou, kterou osvětlovaly nažloutlé pouliční lampy, se rozléhal tichý šum města, které zřejmě ještě nespalo. Bill hned obešel kufr auta, objal mě kolem pasu a usmál se na mě.
"Jak se ti tady líbí?" zvedl obočí.
"Je to paráda. A to jsem to ještě neviděla během dne. Je to kouzelné, opravdu," pokývla jsem hlavou a ještě jednou očima přejela po okolí.
"To jsi ještě neviděla pokoj, který budeme mít. Měl jsem podobný, když jsme tady byli na turné. Budeš hledět," zamrkal a vjel teplými prsty do mé dlaně. "Pojď," pobídl mě. "Ať neztrácíme čas, nemáme ho zase na rozdávání," usmál se a vydal se přes ulici k hotelové hale, ve které se svítilo jasnějšími světly, než jaké byly tady na ulici. Ani jsme nemuseli jít k recepci, hned ho poznali a už se nám vydávali vstříc s kartou od pokoje v ruce. Být v jeho kůži a mít tak jednoduchý život, asi bych byla v sedmém nebi. Ale je mi jasné, že všechno tohle si vybírá svou oběť. Proto je Tom takový mrzout a nevěří mi. Protože má takový život. Protože ho všude poznají.

Nastoupila jsem do výtahu a sledovala pomocníka, jak nám tahá kufry do prostorné kabinky za námi. Pomohla bych mu, ale když mě Bill zatahal za ruku a zavrtěl hlavou, prostě jsem si stoupla vedle něj a strčila si ruce do kapes bundy.
"Teď jsou tady druzí, aby se ti tahali s věcmi," usmál se na mě, když jsme přijeli do našeho patra.
"Já vím, ale i tak… nemusím být jako Tom," ušklíbla jsem se a vystoupila na chodbu. Bill se zasmál, najednou byl ještě veselejší, než kdy dřív. Přišel k bílým dveřím s číslem našeho pokoje a kartou odemkl dveře. Když jsem za ním vstoupila dovnitř, oněměla jsem úžasem. Nejen, že tady stála veliká pohovka, která už na pohled vypadala neskutečně pohodlně, ale taky tady byla plochá televize a pod ní minibar. Veliké posuvné dveře byli pootevřené, takže jsem mohla nakouknout do ložnice. Uprostřed protější stěny stálo veliké letiště, hezky ustláno se spoustou polštářů nahoře. Olízla jsem si rty a podívala se na Billa.
"Skočíme tam?" zeptal se, jako by mi snad četl myšlenky. S úsměvem jsem přikývla a otevřela dveře ještě více. Oba dva jsme se rozběhli a dopadli do měkké postele. Hned jsem se rozesmála. Tohle je jako ráj.

B.
 


Anketa

Povídka "Untouched" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 23. prosince 2012 v 14:43 | Reagovat

No už jsi mě teda pěkně vyděsila!! :D:D:D už jsem se lekla, že ti dva nakonec přece jen pojedou s nimi, to by mě šlehlo! :D Sakra kdy už toho konečně ten vůl Tom nechá? :D Dala bych mu facku.. :D
Jéé, tak limuzína na ně čekala.. a luxusní pokoj, jak jinak :D taky bych do té postele skočila. :D
No to jsem zvědavá na to, jak si to tam budou užívat.. :-P V jedné posteli, hmmm.. :D:D těším se na další díl!! :-)

2 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 23. prosince 2012 v 14:51 | Reagovat

Málem jsem měla infarkt z toho, že ti dva kakabusové pojednou s nima :D:D Ria naočkovaná od Tom co víc si přát než mít za nepřítele takovouhle nánu :D:D A stejně jí Bill ve skutečnosti nemá rád, jen si to neuvědomuje :D:D
Fíha, takovej luxus bych si taky nechala líbit, ale tak s Billem je už i jeho přítomnost luxusní :):D:D Moc se těším na další díl :)

3 Dee Dee | Web | 23. prosince 2012 v 17:12 | Reagovat

A jéééé my? :D:D neříkej mi že Mr. dobrá nálada a plastika jedou taky? to snad ne! Povím ti to potom aha takže jedou no doprčic! :D:D to bude masakr v Paříži :D:D hej to jsou prasata oba ani jí nepozdraví jako! ježiš ted mi spadl šutr ze srdce hej oni je tam jenom vezou hej! :D:D boooože to mám radost ani nevíš :D:D:D si ho prohlížela si ted bude myslet, že chce jeho ne? :D:D namyšlenej je na to dost :D
No už abys jim oběma něco řekl Bille! protože takhle to dál nejde jako!
Fuj to je prase ten Tom :D:D:D tady ho fakt nesnáším :D už po ní čumí no fuj :D
Jééé ona mu tam celou cestu chrápala :D:D a Bill se nudil :D:D:D
Woooow limuzínka a šampaňské? :D:D no joo to je život Billa Kaulitze :D:D nečeká tam někde ještě Jooop? :D:D někde za rohem? :D:D
Jejééééj bude jedna postýlka jojooo :D:D a jedna peřinka :D:D a tam se určitě budou dotýkat :D:D:D haha :D:D to holka nedomyslela co? :D:D:D Jeees at už je zítra :D

4 Erika Erika | 24. prosince 2012 v 1:59 | Reagovat

Skvelé , Bill je taký skvelý , už aby spolu prvý krát spali :-D Teším sa na ďaľšiu časť :-)

5 teress teress | 24. prosince 2012 v 13:12 | Reagovat

Trošku opožděně, ale přece :D takže Tom s Riou jim budou přece jen křenit, jo :D chudák Am :D Ani nezabučí, kakabusové :D jo nejedou, no to mají jediné štěstí :D Tom by jim tam určitě stíhačkoval a ani by si to neužili :D  :D jo že si ji kriticky prohlédl, to by mě taky zajímalo, co si myslí :D to by byla hovna :D Ria se na ní usmála, jo? To musel být škleb :D no jo, Bill má všude známosti, to se pak nesmí divit limuzíně a šampáňu :D a apartmá jak pro krále :D  :D jen ať si postýlku pěkně rozvrtají, ať se Am vůbec nebojí, však sama pozná, jak se jí to hnedka bude líbit :D  :D těším se na další díl :-)

6 Ms.Mee Ms.Mee | 25. prosince 2012 v 16:30 | Reagovat

:D Veľká posteľ má ale výhody. :D
Ja po lete v lietadle skočím do hocijakej. :D Aj malej. :D
Och, Tom je neskutočný. Ešte chvíľu jeho nepríjemnosti a naskočia mi z neho vyrážky. :D:D:D:D

7 lenny lenny | 25. prosince 2012 v 17:54 | Reagovat

Málem to se mnou seklo, když jsem četla, že ti dva nevychovanci jedou s nimi :D Jediné štěstí, že je dovezli jenom na letiště.. jdu se vrhnout na další díl, jsem zvědavá, jestli v Paříži k něčemu dojde :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama