Untouched ~ 16

27. prosince 2012 v 14:00 | Báři ツ |  Untouched
Děkuji za předchozí komentáře, moc si jich cením. A vy to víte. ;) Pěkné počtení. B.




Opírala jsem se o Billovu hruď, společně jsme sledovali kreslené filmy, u kterých jsme nepotřebovali vědět, o co se tam doopravdy jedná. Jelikož tady byly všechny kanály ve francouzštině, tohle bylo nejvhodnější řešení. Bill mě paži opřenou o mé rameno, prsty měl propletené s mými, takže jsem si s nimi mohla pohrávat. Když mě políbil do vlasů, s úsměvem jsem k němu zvedla pohled.
"Jak ti vůbec chutnaly palačinky?" zvedl obočí.
"Byly výborné," usmála jsem se a zlehka mu stiskla ruku. Hlavou jsem se znovu opřela o jeho prsa a povzdychla. Teď mi bylo tak skvěle, že se mi ani nechtělo vracet domů.
"To jsi ještě nejedla ty, co umí Tom. Po těch bys tyhle odsunula na druhé místo," řekl bezmyšlenkovitě.
"No jo, jenomže pokud bych já ochutnala Tomovy, nemusela bych se dožít rána, protože by tam přimíchal nějakou dobrotu, po které bych-"
"To si jako myslíš, že by byl Tom schopný se tě takhle zbavit?" zasmál se. Přivřela jsem oči a pokrčila rameny.
"Říkám ti, jeho nenávist ke mně se dá vždycky krájet," pošeptala jsem a podívala se na naše spojené prsty. Najednou se mi chtělo až brečet. Konečně jsem našla kluka snů, ale jeho rodina mě odmítá. To jsem to dopracovala.

"Mám skvělý nápad," promluvil po několika minutách, kdy jsme v tichosti hleděli na televizi. "Až budeme mít po večeři, mohla by ses u nás ukázat," podíval se mi do očí. "Vždycky přijde několik přátel na návštěvu, tebe tam chci mít taky," přejel prsty po mé tváři.
"To není ani trochu skvělý nápad," ušklíbla jsem se. "Říkala jsem ti, že na Vánoce k vám nepůjdu. Ani párem volů mě tam nedostaneš," píchla jsem ho prstem do hrudi.
"A když bych ti řekl, že si to přeju? Že bys mi tím oplatila tenhle výlet, udělala mě ještě šťastnějším?" naklonil hlavu na stranu.
"Tak to řeknu, že je to docela nefér, protože mě teď vydíráš," zasmála jsem se. Uhnula jsem pohledem a přemýšlela nad jeho slovy. Kdyby tam bylo víc lidí, určitě bych se mohla ztratit mezi těmi jeho známými a přáteli. V takové společnosti by se snad Tom choval lépe, snad bych se nemusela bát toho, že mě přede všemi ztrapní a vykáže pryč. Jenže, pořád nevím, čeho všeho je schopný.
"Jak bych tě já mohl vydírat?" pošeptal mi a objal mě pevněji, přitiskl mě k sobě, jako bychom se snad loučili. "Já tě jen chci mít u sebe. Brácha ti nic neudělá, to ti můžu slíbit."
"Zalepíš mu pusu a schováš ho ve sklepě?" zeptala jsem se. Zasmál se a políbil mě do vlasů.
"Nechápu, proč se ho bojíš. On je neškodný jako muška. Jenom si občas hraje na strašidlo, ale opravdu nekouše. Jenom štěká," podíval se mi do očí.
"Bille, chtěla bych ti věřit, opravdu ano," napřímila jsem se a pustila jeho ruku. "Ale ty asi nikdy nezažiješ to, co já," zamrkala jsem a vstala. Bill se po mě natáhl, ale s úsměvem jsem odstoupila. "Jdu si odskočit, chceš snad jít se mnou?"
"Brzo se mi vrať," poslal mi vzdušný polibek. Jen jsem se zasmála a odešla.

Jemu se to říká. Tom je jeho bratr, je jasné, že pro něj to není tak děsivá osoba. Já jsem nikdy neměla v oblibě lidi, kteří se sotva uměli zasmát. Tom vypadal, jako by byl jejich vedoucí, nebo co. Pořád se jenom mračil, a když už promluvil, nikdy to nebylo nic lichotivého. Nikdy jsem nepotkala někoho tak… bohatého, namyšleného a naprosto bez smyslu pro humor. Je pravda, že ten žert s Alicí pod stolem se povedl, ale byl pěkně nechutný. Nechápala jsem, jak mohl být Bill jeho bratr. Dvojče. Vždyť ti dva byli jako den a noc. Lišili se více, než já s kýmkoliv na téhle planetě. Jediné jejich pojítko byla pokrevnost a podobnosti v obličeji. Nechápala jsem, proč nemůže být stejně důvěřivý jako Bill. Proč nemůže být stejné zlatíčko.

"Nad čím pořád přemýšlíš, prdelko?" usmál se Bill a přitiskl rty na mou tvář. Oplatila jsem mu úsměv a strčila si vlasy za ucho.
"Jen tak polemizuju nad tím, jak se mi nechce vracet. Už teď. Zůstala bych tady navěky, jenom abych se nemusela vracet domů a do práce. Tahle měkká postel mi bude chybět," zaskučela jsem. Bill se zasmál. "Moc se necul," píchla jsem ho prstem do hrudi. "Kvůli tobě jsem naprosto zlenivěla."
"Kdybys byla dost lenivá na to, aby sis platila nájem, moje polovina postele je volná," našpulil rty. "Mohla bys chodit s námi do klubu pít, ne pracovat," pokračoval, "mohla bys vstávat, kdy by se ti chtělo, ne kvůli tomu, abys přišla brzo do práce," olízl si rty a už se nadechoval k dalším slovům, ale prostě jsem mu přiložila prst na rty.
"Už mlč," ukončila jsem jeho výčet. "Vím, tvůj život je stokrát lepší než můj," stáhla jsem obočí k sobě.
"Ale to vůbec netvrdím," zavrtěl hned hlavou. "Jen jsem rád, když jsi blízko mě. A chci tě mít u sebe pořád. A budu ti to opakovat pořád," usmál se a prsty vjel do mých vlasů. Zlehka mě políbil a podíval se mi do očí. "Jsme přeci milenci," pošeptal.
"No jo, já bych skoro zapomněla," zasmála jsem se a objala ho kolem krku. "Takže, milenče," podívala jsem se na něj zpod řas. "Moc to s těmi nabídkami neuspěchej. Hned bys mě nastěhoval k sobě a pak bych ti lezla na nervy."
"Ty? Nikdy," zavrtěl hlavou. Rozchechtala jsem se.
"To ještě nevíš, jak dokážu být náladová," zamrkala jsem. Políbil mě na rty a přitáhl víc k sobě.
"A ty asi vůbec netušíš, že já jsem nejlepší lék na náladovost," spokojeně zamlaskal a natáhl se pro hrnek, ve kterém měl ještě čaj z naší snídaně. Jen jsem se zasmála. Co se na to dalo říct? Nic.

Když už běžela několikátá pohádka a my jen tak polehávali na pohovce, otočila jsem se k němu čelem.
"Co kdybychom si vyšli ven? Můžeme postavit sněhuláka, to jsem ještě letos nedělala," usmála jsem se na něj. Bill ke mně přetočil pohled od televize a rty roztáhl do úsměvu.
"Půjdeme se vyvětrat, říkáš?" zvedl obočí. Přikývla jsem a posadila se, aby si mohl stoupnout. Doteď jsem se pořád opírala zády o jeho hruď, objímal mě a hladil po vlasech. Vstal a pomalu přešel ke dveřím do ložnice, kde jsme měli všechno oblečení. Začal si přes hlavu přetahovat nějaký teplý svetr, navlékat se, jako bychom snad měli jít na Sibiř.
"Myslíš, že tam tak mrzne?" zeptala jsme se se smíchem a vstala, abych přešla k němu. Vzala jsem si jenom rolák, který jsem si oblékla na triko, které jsem už na sobě měla a tepláky vyměnila za džíny. Když jsem si oblékla kabátek a zapnula si ho, Bill se usmál.
"Teda, sluší ti to," uculil se. "Ani jsem netušil, že máš takový fešný kabát," zamrkal a objal mě kolem pasu. "Jsi kočka," našpulil rty.
"Pojďme ven, nebo se tady rozpustím," zasmála jsem se a vzala ho za ruku. "Už se těším ven," podívala jsem se mu do očí.
"Ještě mě polib," zatahal mě za ruku a dal mi paži kolem ramen. Ochotně jsem mu vyhověla, než jsem se vydala ke dveřím, abychom se dostali ven z pokoje. Nemohla jsem se celý den válet, na to jsem prostě nebyla.

Bill hned u vchodu hotelu zabočil do leva. Držel mě za ruku, ani jeden jsme neměli rukavice, ale nevadilo nám to. Jeho dlaň hřála dostatečně a druhou jsem měla strčenou v kapse, takže mi nemrzla ani jedna.
"Půjdeme do parku," rozhodl Bill. "Je to tam krásné," usmál se a pomalu si olízl rty, prsty si posunujíc čepici z čela více do vlasů.
"Ty to tady znáš, tak mě veď," pobídla jsem ho s úsměvem. Následovala jsem ho po zasněženém chodníku, kolem nás stály stromy, které měly koruny obtěžkané hromadami sněhu. Když jsme přišli k vstupní bráně do parku, musela jsem se usmívat jako pitomec. Bill měl pravdu. Dívala jsem se na tu nepopsatelnou krásu před sebou a měla na srdci takový hřejivý pocit, musela jsem děkovat Bohu, jak skvěle jsem se teď měla. Nebyl tady Tom ani ta jeho nádhera, mohla jsem si s Billem užívat našeho kvetoucího začátku, aniž by někdo další náš vztah rušil. Když jsem se na něj podívala, usmál se na mě a stiskl mi ruku, přibližujíc se, abychom se mohli políbit. Rty jsem se otřela o jeho a usmála se na něj.
"Am, jsem moc rád, že jsi tady," pošeptal, jeho teplý dech pohladil mé studené tváře. Stoupla jsem si na špičky, abych ho mohla znovu políbit.
"A já jsem tak ráda, že jsem kdy vůbec začala pracovat na tak pitomém místě, jako je noční bar," usmála jsem se. "Jinak bych neměla šanci tě poznat, udělat si výlet do Francie," olízla jsem si rty. "Jsi to nejlepší, co mě potkalo," povzdychla jsem.
"Takže nehodláš utéct s mou kreditkou?" zavtipkoval na účet Tomových obav.
"Blázníš? Spíš bych unesla tebe než tvoji peněženku," podívala jsem se na něj. "Já vím, že se lidem dá těžko věřit. Sama jsem na to několikrát doplatila," olízla jsem si rty. Pustil mou ruku, aby mě mohl obejmout kolem ramen. Políbil mě do vlasů a zblízka se mi podíval do očí.
"Jsi dokonalá," přitiskl mě k sobě. Omotala jsem paže kolem jeho pasu, v té bundě byl mnohem objemnější a trvalo mi, než jsem spojila ruce za jeho zády.
"Až se vrátíme, slib mi, že zajdeme znovu bruslit," usmála jsem se na něj. Překvapeně zvedl obočí.
"Kde je ta Am, která mi nepříjemně odsekávala, že bruslit prostě nebude?" napodobil můj naštvaný hlas, kterým jsem ho prvně odmítala. Zasmála jsem se a schovala obličej do jeho bundy, čelem jsem se opřela o jeho hruď. Když se zasmál, uslyšela jsem hrdelní ozvěnu. Pohladil mě po ramenou a donutil mě, abych se na něj podívala. "Můžeme jít bruslit klidně každý den."

Procházeli jsme se zasněženým parkem. Nebyli jsme tady jediný pár, nebyli jsme tady vůbec sami. Když mi Bill stiskl ruku, podívala jsem se směrem, kterým ukazoval. Několik malých dětí tam stavělo velikého sněhuláka.
"Jdeme jim pomoct?" zvedl obočí. Zasmála jsem se a naklonila hlavu na stranu.
"Slíbil jsi mi vlastního, ne, že se k někomu přidáme," podívala jsem se na něj naoko uraženě. Pomalu si olízl rty, zatímco mě táhl k dětem, které na sebe pokřikovaly francouzsky, takže jsem jim vůbec nerozuměla.
"Tak pojď, postavíme jim kamaráda," zatahal mě za ruku. Se smíchem jsem sledovala, jak se k nim rozběhl a něco jim začal povídat. Netušila jsem, že jeho dorozumívací schopnosti jsou tak skvělé, ale když s nimi začal válet další kouli, nemohla jsem je jen tak sledovat. Přešla jsem pár zbývajících metrů k nim a bokem se opřela o nejbližší strom. Bill se na mě podíval a pokynul mi, abych se k nim přidala. Špičkou boty jsem dál vrtala v kopě sněhu, která byla pod stromem, a dívala se, jak Bill zápasí s koulí, kterou válel před sebou. Nabalovala na sebe další a další sníh, zvětšovala se, až byla dostatečně mohutná, aby tvořila tělo sněhuláka. Když se na mě Bill podíval podruhé, vytáhla jsem ruce z kapes.
"Nemám rukavice, myslíš, že chci, aby mi umrzly prsty?" naklonila jsem hlavu a ruce znovu schovala do tepla kapes. Bill se napřímil, v dlaních připravoval jednu malou kouli, kterou po mě hned hodil. Tak tak jsem se jí stihla vyhnout.
"Ty hodláš protestovat?" zvedl obočí. Zasmála jsem se a znovu se postavila ke stromu. "No tak," pobídl mě. "Já ho sám stavět nebudu," dal si ruku v bok. Vypadal naprosto komicky, ale roztomile zároveň. Když po mě hodil další kouli, rozpadla se při nárazu do mého břicha.
"Hele," křikla jsem na něj. "Můj krásný kabátek je teď od sněhu," zamračila jsem se. Bill se zasmál a přeběhl ke mně, tváře měl omrzlé a ruce ještě víc.
"Pojď stavět a nedělej, že nechceš. Vidím ti to na očích," vjel prsty do mých vlasů. Musela jsem hned ucuknout, jak ledové je měl. Krátce mě políbil a podíval se mi do očí. "Pojď, zlato," pošeptal. Usmála jsem se na něj a nechala se jím zatáhnout mezi děti. Ještě jednou přitiskl své rty na mé, než se znovu sklonil mezi děti, aby dokončil kouli, kterou začal. A já se k němu přidala.

B.
 


Anketa

Povídka "Untouched" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 27. prosince 2012 v 14:36 | Reagovat

Taková romantika :-) Konečně jsem se dočkala dalšího dílu :-) Je mi Am fakt líto, že ji Tom tak moc nenávidí :-( To není vůbec spávné :-( Ale aspoň že Bill je z ní absolutně na větvi :-) Dokonalý páreček :-) Teda ale ndokážu si představit Billa, jak válí koule na sněhuláka, to prostě nejde :-D Doufám, že další díl, bude co nejdřív :-)

2 Erika Erika | 27. prosince 2012 v 20:02 | Reagovat

Stále viac a viac ma Bill prekvapuje aký je romantik , fakt škoda ,že Am nemá Tom rád . Veď je skvelá a milá , snáď ju časom budem mať aspoň trochu v láske a aj ona neho .Úžasná kapitola ♥ Teším  sa na ďaľšiu . :-D :-)

3 teress teress | 27. prosince 2012 v 22:12 | Reagovat

Vánoční shon konečně pomalu opadá a já se jdu znovu vrhnout na komentování :D stydím se, stydím :D  :D takové věci se udály :D teď přihází řada na romantiku :D koukám, že jsou na stejné vlně jako já,  pohádky vedou :D on jí nabízí Tomovy palačinky? Chce jí zabít? :D takže ona se rozhodla vejít do chrámu smrti? no tak snad ji Tom nesežere, ne? Taky by se s ní mohl spřátelit :D  :D juuj, stavění sněhuláka s dětmi, jo? :D  :D no na to bych se chtěla podívat :D Bill ve svém živlu :D :D těším se na další díl, jsem zvědavá, jak to bude, až přijedou zpět domů :D :-)

4 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 28. prosince 2012 v 0:04 | Reagovat

Bill by si ji hned nastěhoval do postele, ani by nemrkl :D no jo, já se mu ani nedivím.. a bratra by měl zkrotit, obzvlášť jestli k nim teda Am půjde na ty vánoce.. :D
Tak romantická procházka a stavění sněhuláků v Paříži, jak nemám Francii ráda, tak s Billem bych tam jela bez protestů. :D  
Taky nechci, aby se vraceli domů, Am do práce, kde zas bude muset poslouchat Tomovi výhružky, až přijde :D Ale třeba ne, už by se fakt mohl umoudřit, ne? :D:D
Těším se na další díl, jako vždy :-)

5 Dee Dee | Web | 28. prosince 2012 v 12:57 | Reagovat

No nééééé takový krásný díl! Jo tak on už plánuje jak si jí nastěhuje do postele :D:D taky dobrý :D:D no to jsem zvědavá, jak se na tohle bude tvářit Tom :D:D ten bude vysloveně nadšenej! :D
No jako konečně že z té postele vylezli :D:D sem myslela, že se tam budou válet celej den jako! :D:D:D
Jo sněhuláka jo? :D:D to bych opravdu chtěla Billa vidět jak se z těch parchantům hned vesele přidal :D

6 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 28. prosince 2012 v 16:36 | Reagovat

Koukám, že Bill přemýšlí nad společnou budoucností stejně jako Am :) A Tom ať už mě přestane štvát! :D:D Ten mě štve, i když se teď v povídky na chvilku neobjevuje :D:D už jen zmíňka o něm, jak kazí Am náladu mi zvedá tlak :D:D:D No a stavění sněhuláka :D:D och nechtěla bych ho stavět bez rukavic, nesnášim když mám na rukách pomalu omrzliny druhýho stupně a to mi stačí vylíst jen ven ze dveří :D:D Ale s Billem? to bych to klidně podstoupila :D:D Koukám, že Bill si najde kamarády všude :D:D E.

7 Ms.Mee Ms.Mee | 5. ledna 2013 v 15:46 | Reagovat

Hehe, konečne sa dostala vonku z hotelovej izby. :D
No, len staviať snehuliaka bez rukavic? :D Na to by som sa nedala. A to vlastne ona chcela ísť stavať snehuliaka a rukavice si nevzala. :D Asi si myslela, že nie je kde stavať snehuliakov. :D
No, idem na ďalšiu kapitolu. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama