Untouched ~ 18

1. ledna 2013 v 15:37 | Báři ツ |  Untouched
Přeji krásné novoroční počtení. :) B.




Zavřela jsem dveře a vytřepala si sníh z kapuce. Přesto, že bylo venku opravdu hnusně, sotva bylo vidět na krok, s Billem jsme většinu času stejně strávili po obchodech. Měli jsme najednou tolik tašek, že jsem měla hned špatné svědomí z toho, kolik peněz za mě zase utratil. Je pravda, že nějaké věci koupil i sobě, ale i tak… Šaty, které mi vybral na ten jejich štědrovečerní večírek, ale stály snad ze všeho nejvíc. Když jsem si ale řekla, že v nich mám zapůsobit na jeho rodinu, možná je nakonec dobře, že mi je vybral on. Už jsem se těšila, až budu zase doma, netěšila jsem se na cestu. Doufala jsem, že zase usnu a nebudu se muset strachovat nad tím, jestli letadlo doopravdy přistane tam, kde má. Poslední večer jsme opět lehli do postele unavení, čekalo nás brzké vstávání, abychom na poledne už seděli v letadle. Bill nevypadal ani trochu nervózně, ale se mnou teda cloumaly dostatečné nervy. Měl to být můj druhý let v životě, nemohla jsem to brát jenom tak. Jelikož mě ale Bill uklidňoval a snažil se mě přivést na jiné myšlenky, dokázala jsem se přes to trochu přenést a ovládat svůj sevřený žaludek. Když do mě nacpal první kousek pizzy, byla jsem přece jenom trochu klidnější. Sotva mi ale řekl, že nás na letišti Tom s Riou zase vyzvednou, cítila jsem se snad ještě hůř, než když jsem přemýšlela nad letem.

Když mě na letišti objal kolem ramen, usmála jsem se a stoupla si na špičky, abych ho mohla políbit na tvář. Sklonil ke mně pohled a povzdychl.
"Naše krásná dovolená končí," povzdychl a smutně svěsil ramena. Omotala jsem paži kolem jeho pasu a bradou se opřela o jeho hruď.
"Ale my nekončíme," povzbudivě jsem se na něj podívala. Souhlasně přikývl a políbil mě, prodlužoval spojení našich rtů, dokud se kousek od nás neozvalo zakašlání. Bill se odtáhl a zvedl pohled od mého obličeje.
"Nazdar," usmál se na Toma, který stál kousek od nás s rukama v kapsách. Tom jen pokývl, podíval se na nás, stojící tak blízko sobě, a jen zvedl jedno obočí.
"Kde máš Riu?" zeptala jsem se s úsměvem a rozhlédla se kolem, jestli jsem ji náhodou nepřehlédla. Zamračil se na mě, jako bych snad udělala špatně, že jsem se rozhodla na něj promluvit.
"Čeká v autě," olízl si rty. "Potřebujete s něčím pomoct? Vrkat si můžete i v soukromí," ušklíbl se, jako by to snad byla nejšpatnější věc na světě.
"Nemáme toho moc, v pohodě," odvětil hned Bill a objal mě kolem ramen, jako by chtěl Tomovi dát najevo, že nemusí být až tak příjemný. Když se Tom otočil na patě, Bill se na mě podíval. "Promluvím s ním, slibuju," pošeptal.
"V pohodě. Teď mi stačí přežít jeden večer u vás a pak už ho nemusím vidět, ne?" pokrčila jsem rameny. Vzal mě za ruku a ještě jednou mě políbil.
"Jsi skvělá," pousmál se, než jsme popadli naše věci a vydali se ven na parkoviště, aby ti dva náhodou nečekali moc dlouho. Jsem ráda, že je Bill na mojí straně. Nechtěla bych ale zase, aby se stavěl proti svému bratru. Nechtěla jsem být důvod jejich možných hádek.

Mlčky jsem se posadila na místo, na kterém jsem seděla i předtím, a připoutala se. Když ke mně Bill natáhl ruku, usmála jsem se na něj a zlehka mu ji stiskla.
"Jak bylo?" zeptala se Ria. Bill se naklonil dopředu a začal povídat o tom, jak jsme se měli, jak jsme stavěli sněhuláka a nakupovali a vůbec všechno.
"Nakupovali?" ozval se Tom. Zvedla jsem k němu pohled, díval se na mě před odraz ve zpětném zrcátku. Zamrkala jsem a uhnula, natočila jsem hlavu k okýnku a dívala se na lidi na ulici, než abych musela vystát jeho zkoumavé oči. Určitě si myslel, jak už jsem vybílila Billovo konto.
"Jo," usmál se Bill a stiskl mi ruku. "Koupil jsem si pár nových kousků, šaty pro Am, aby měla co na sebe na zítřejší večer…" odmlčel se. Čekal, jestli se Tom ozve. Bylo to na něm vidět. Ale jeho bratr se zřejmě nechtěl hádat v autě, jen se zhluboka nadechl a prostě nic neříkal. Byla jsem za to ráda, nakonec to vypadalo, že i trochu taktu pobral a není tak neurvalý. Polkla jsem.
"Budeš tam taky? Tak to je super," usmála se hned Ria. Překvapeně jsem se na ni podívala a všimla si i Tomova překvapeného pohledu. "No co," pošeptala směrem k němu. "Aspoň se tam budu mít s kým bavit, vaši přátelé nejsou moji," zamumlala.
"Zlato, prosím tě," protočil oči a dál se věnoval řízení. Těšilo mě, že je nakonec i Ria nadšená z mojí slíbené přítomnosti, nejenom Bill. Možná to nakonec nebude takový děs, jak jsem si myslela. Ale taky věřím tomu, že to Tom nenechá jenom tak.

Auto zastavilo u chodníku před bytovkou s mým bytem. Otevřela jsem dveře a chtěla Billovi říct, že se uvidíme třeba večer, aby nevysedal, ale on už byl skoro venku. S úsměvem jsem se rozloučila s Tomem a Riou, nechtěla jsem na sobě dát znát, že mě jeho nálada nějak ovlivnila. Stoupla jsem si na kraj chodníku a vzala si od Billa své zavazadlo.
"Běž, ať na tebe nečekají," usmála jsem se na něj a stoupla si na špičky, abych ho mohla políbit na rty. "Večer se mi ozvi, jo?" pohladila jsem ho prsty po tvářích.
"Dám ti vědět ohledně zítřka. A dneska asi budu jenom spát," zasmál se. Souhlasně jsem přikývla.
"Taky to tak vidím," zvedla jsem pohled k jeho očím. "Tak… ti můžu popřát jenom krásné sny," objala jsem ho kolem krku a ještě jednou k sobě přitáhla. Nechtělo se mi opouštět jeho rty, teď mi ale nezbývalo nic jiného. Vzdychl a dlaněmi přejel přes mé boky.
"Z Toma si nic nedělej, je to pako," povzbudivě se na mě usmál. Jen jsem se zasmála a odstoupila od něj.
"Tak mi napiš," ještě jsem se na něj usmála a lehce mávla prsty, než jsem popadla madlo svého zavazadla a vydala se po schodech ke své bytovce. Odemkla jsem si a sotva jsem se ocitla v předsíňce svého bytu, pocit, že jsem doma, byl nepřekonatelný. I když jsem se ve Francii měla skvěle, doma je doma. Ale u Billa a s Billem je taky něco.

Sedla jsem si na pohovku a podívala se na svůj kufr. Nechtělo se mi vybalovat. Teď bych si nejradši lehla a prostě nedělala nic jiného, než dospávala deficit, který jsem v letadle moc nedohnala. Natáhla jsem se pro deku a přikryla se, pohodlně jsem se uvelebila na pohovce a zavřela oči. Teď jsem se chtěla jenom vyspat. A tady se mi podařilo usnout během několika následujících minut, ani mi nevadilo, že jsem spala celá polámaná na pohovce. Když mě ze spánku probudilo zvonění mého mobilu, splašeně jsem se posadila a začala se rozhlížet kolem sebe, kde to vlastně jsem. Vytáhla jsem mobil z kapsy a přijala hovor od Billa. S chraplavým hlasem jsem ho pozdravila a znovu se položila na polštář, na kterém jsem spala. Venku už svítilo slunce a pichlavě se odráželo od napadaného sněhu. Zavřela jsem oči a poslouchala Billův hlas.
"Psal jsem ti zprávu, ale asi hodinu neodpovídáš. Probudil jsem tě snad?" zeptal se pobaveně. Odkašlala jsem si, abych se zbavila chrapotu a odpověděla.
"Kolik je vůbec hodin?" zamumlala jsem zmateně. Podívala jsem se na displej mobilu a povzdychla. Bylo skoro poledne. "Cos mi psal?" pobídla jsem ho, aby se konečně přestal pochechtávat a řekl mi, na co jsem mu ještě neodpověděla.
"V kolik se pro tebe mám stavit," zopakoval mi, co mi psal. "Ten večírek nemá nějak určený začátek, prostě jak někdo přijde, tak se to rozjede. Co tak v půl deváté?" navrhl.
"Je mi to jedno. Ty to urči, já se podle toho prostě zařídím," pokrčila jsem si pro sebe rameny. Bill chvíli mlčel, zřejmě přemýšlel. Jestli bylo poledne, pořád jsem měla dost času na přípravu. Hlavu si umyju během pár minut, oholit nohy taky nebude problém. A nic víc vlastně ani není potřeba. Líčit se moc nebudu, stejně to neumím, jenom se obleču do těch krásných červených šatů, které mi Bill koupil, a bude.
"Tak jo. Počítej kolem té půl deváté, kdyby byla změna, napíšu ti, jo?" řekl mi.
"Díky," odpověděla jsem hned a prohrábla si vlasy. Převalila jsem se na bok a začala hledět na stěnu. Budu muset vstát a konečně se okoupat, což jsem asi měla udělat už včera večer, ale nevadí. Času je stále ještě dost.

Po několika minutách přemáhání se jsem nakonec vstala a rovnou zamířila do sprchy. Stoupla jsem si pod tekoucí vodu a prostě se jen dlaní opřela o kachličky a užívala si ten pocit. Neuběhlo moc času, co jsem si jen tak povzdychla a namočila si i vlasy. Sehnula jsem se pro tubu se šamponem a vymáčkla si trochu do dlaně. Začala jsem si mydlit hlavu, abych si ji následně hned smyla. Když jsem ze sebe smyla i mydlinky z těla, vypnula jsem vodu a kolem těla si omotala osušku. Vystoupila jsem z vany a podívala se na sebe do zrcadla. Kruhy pod očima jsem neměla, což bylo veliké plus. Nevím, jestli vůbec mám něco, čím bych je zamaskovala. Moje kosmetická taštička je velmi chudá. Hned jsem zašla do pokoje, abych si na sebe oblékla spodní prádlo, a vlasy si smotala do ručníku a začala je hned drhnout, aby uschly co nejdříve. Natáhla jsem na sebe župan a posadila se do postele, abych si mohla přečíst dalších pár řádků ve své knížce.

Když se mi rozezvonil mobil, vstala jsem a pomalu přešla zpátky do obývacího pokoje, kde jsem ho nechala.
"Ahoj," pozdravila jsem Billa s úsměvem. Posadila jsem se na kraj pohovky a prsty si přejela po textilii županu, který jsem na sobě měla.
"Zlato, mohl bych se pro tebe stavit dřív?" zeptal se. Podívala jsem se na hodiny a zamrkala.
"Dřív je přesně kdy?" zvedla jsem obočí. Bylo odpoledne, myslela jsem, že budu mít čas si ještě lehnout. Zhluboka se nadechl a odkašlal si.
"Bude ti stačit hodina, aby ses připravila?" hlesl. Polkla jsem a prsty si prohrábla vlasy. Už byly víceméně suché. Očima jsem sklouzla k ramínku, na které byly pověšené šaty z Francie.
"V pohodě," usmála jsem se. "Jen něco dobrého slupnu a potom se obleču," přikývla jsem a otočila se čelem ke kuchyňské lince, abych se vůbec podívala, co všechno tady ještě mám. Už jsem si koupila špagety?
"Ty jsi neměla štědrovečerní večeři? Můžeš si ji dát u nás, mámin salát byl skvělý," liboval si hned.
"Udělám si nějaké těstoviny ze sáčku a hotovo," mávla jsem nad tím rukou. "Ale děkuju, jsi milý," dodala jsem hned. Povzdychl si a krátce si odkašlal. Z dálky jsem slyšela Tomův hlas, aby pořád netelefonoval a připojil se k nim. "No, tak běž, ať se Tom nezcvokne," zasmála jsem se. "Za hodinu budu čekat vyšňořená," rozloučila jsem se.
"Pa," odpověděl a ukončil hovor. Položila jsem mobil na kuchyňskou linku a otevřela skříňku s polévkami do hrníčku. Když si udělám dvě, snad to vynahradí snídani a utiší hladový žaludek. Napustila jsem do konvice vodu a pustila ji, aby se ohřála, zatímco jsem si do hrnečku vysypala nějaký vývar. Zatímco se voda vařila, odešla jsem do koupelny, abych si postupně rozčesala vlasy. Přemýšlela jsem, jestli má vůbec cenu si je nějak česat, nějak moc se snažit.

S polévkou jsem si sedla na pohovku a začala si opatrně jíst, abych si nepopálila jazyk a patro, ale měla jsem hlad jako spisovatel, tak jsem si ho stejně popálila. Já nenasyta. Podložila jsem nohy pod sebe, abych se trochu zahřála, a zkontrolovala čas. Pojím a budu mít akorát čas se nějak zkulturnit, namalovat a trochu učesat. Snad Bill nepřijde v jiný čas. Kdyby dřív, nezlobila bych se, protože se na něj už těším, ale kdyby později… už se nemůžu dočkat, až budu zase v jeho objetí. A to jsem ho neviděla teprve pár hodin. Stával se mojí drogou, jen co je pravda.

B.
 


Anketa

Povídka "Untouched" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 1. ledna 2013 v 16:51 | Reagovat

Já jsem se dožila dalšího dílu!!!!! :-D A samozřejmě doufám, že zítra bude nový dl, protože ten bude asi nejzajímavější, pokud v něm půjde čistě o tu párty, jsem zvědavá na Tomovo chování :-| Překvapila mě Ria, že se obrnila proti Tomovi a Am má ráda :-) Snad z nich budou dobré kamarádky :-) Bože, je to fantastická povídka, ty to moc dobře víš, Báří, tak mě prosím dál nedus a zítra sem dej 19. kapitolu :-)

2 lenny lenny | 1. ledna 2013 v 17:40 | Reagovat

Jsem ráda, že se tu objevil další díl :)
Škoda, že už museli z Paříže odletět, klidně tam mohli zůstat až do Silvestra :D Tak, když se Am rozhodla jít na tu jejich párty, tak sem vážně zvědavá na Tomovo chování, ať si vezme příklad z Rii :D

3 Dee Dee | Web | 1. ledna 2013 v 21:09 | Reagovat

Ach jo, Bill je zlatý! :D Jednou bych s ním chtěla jít na nákupy, ale ne proto, abych vybílila jeho konto, ale abych viděla to jeho nadšení pro nákupy :-* to musí být něco :D:D:D Jééé no pěkný šatičky jí vybral pěkné!
Jo jo na Billově rameni bych celej ten let klidně přežila :D:D:D
Ajééééé to bude zase příjemný uvítání když tam bude Tom a Riuší :D:D zase se bude ksichtit a blbě kecat!
OMG ani líbat je nenechá mrzák jeden!
No nééé já už myslela, že mu Riuše utekla :D:D:D škoda :-)
Jééééééééééééé prej že čeká v autě! se za ní stydí :D:D:D no se nedim bych jí nenechala v autě ale rovnou doma na Filipínách :D
Ty vado! Ria je milá????????? To jsem ještě neviděla! To je snad první povídka, kde je Ria milá...no jako musím říct, že je mi tady sympatičtější než Tom a to je co říct! :D
Se holky ještě zkamarádí ne? :D:D a můžou si předávat rady jak na Kaulitze :D:D:D:D
Héj, vidím toho nervního Toma za volantem jak je pozoroval v zrcátku když se loučili :D:D:D:D:D se divím, že nezatroubil blbeček :D:D
No jako doufám, že mu Bill pěkně vynadá takhle se k jeho holce nemůže přeci chovat!
juj chudinka ta vytuhla :D:D když jí tam Bill po nocích nenechal spát tak se ani nedivím :D:D
hej ty jsou sladký jak se jim po sobě stýská :-* by se měli sestěhovat! Jinak to nevidím a Tomanovi at třeba zbělej vlasy :D
No jo to on je droga! Ta nejlepší! Takovou bych si klidně dala! V jakékoli míře!
Šupito sem s dalším dílem!

4 Ela & Mily Ela & Mily | Web | 2. ledna 2013 v 18:43 | Reagovat

Taková škoda, že ten jejích výlet už končí. No ale ty šaty ty jsou vážně krásný:D vůbec bych se nezlobila, kdyby mi je taky někdo koupil :D:D:D Bože, dejte prosím někdo tomu debilovi dredatýmu ránu, že druhou chytne o volant:D bože nesnáším ho a věřím že po dalším díle ho budu nesnášet ještě víc co se týhle povídky týče samozřejmě :D:D E.

5 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 5. ledna 2013 v 14:57 | Reagovat

Teda tys tu dovolenou vzala nějak hopem, já ještě čekala nějaký ty hrátky.. a ono nic.. :D:D:D No Tom zas příjemnej jak raní sraní, že mě to vůbec nepřekvapuje.. :D
Oh, Ria už polevuje? No já taky čumím! I když asi ne víc než Tom.. :D:D:D
No tak jsem zvědavá na ten večírek, určitě ji budou mít všichni rádi, běda jak ne! :D A Tom by se taky už mě umoudřit konečně.. :D:D

6 Ms.Mee Ms.Mee | 5. ledna 2013 v 18:01 | Reagovat

No, tak to je poriadna zmena plánu, že Bill príde už tak skoro. Som zvedavá, prečo sa to tak rýchlo zmenilo. :D
Kapitolka to bola v pohode a tie šaty sú naozaj pekné. Som zvedavá, či v nich zaboduje. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama