The sinner in me | 03.

10. července 2014 v 11:35 | Báři ツ |  The sinner in me
To jsem si zase pomohla, že jsem se rozhodla dávat kapitolám názvy. Nějak mi to nejde... :D Ale moc děkuji za vaše komentáře, potěšily moc moc moc. :) Přeji pěkné počtení, vaše B.


03. Pozdní příchod


I když jsem s Billem šla jenom cestu k jejich chatce a zpátky k hlavní budově, dozvěděla jsem se tolik věcí, jako bychom snad celý večer seděli v hospodě nebo někde na kávě. Byl tak ukecaný, že to snad ani nebylo možné. Co bylo ale taky podivné, že mi to ani trochu nepřipadalo otravné a nepříjemné. Spíš to byla taková klidná debata o všem možném, která byla plná informací. Nebo spíš jimi doslova přetékala.
"A co tě vůbec na tenhle tábor přitáhlo?" zeptal se mě, když jsem stála u dveří jejich chatky a pokládala zavazadlo na zem.
"No, vlastně jsem tady tak trochu z donucení," pokrčila jsem rameny. "Máti s otcem si chtěli udělat jednou pořádné prázdniny, tak mě zabalili a poslali pryč," shrnula jsem to.
"No, tak to tě můžu ujistit, že si tenhle tábor užiješ. Co jsem četl předběžné pokyny pro nás vedoucí, bude to opravdu bomba," usmál se na mě.
"Ale když se podívám kolem sebe, jsou tady samí… připosránci," řekla jsem po kratším zaváhání. Jelikož jsem si ale všimla toho, že i on párkrát řekl sprosté slovo přede mnou, aniž by se zarazil, tohle moje slabé slovo nemůže nic udělat. "Nebudu se tady mít s kým bavit," dodala jsem na vysvětlenou.
"No, a od toho jsou tady mladí vedoucí. Abychom měli blízko k těm starším, zatímco ti mladší se baví mezi sebou," pokrčil rameny. "Chytré, že?" zasmál se. Vzal si ode mě tašku a mile se na mě usmál. "Moc díky za pomoc, brácha je neschopný," povzdychl si.
"Ten kluk u auta je tvůj brácha?" naklonila jsem hlavu na stranu. Usmál se a přikývl.
"Je moje dvojče," řekl a podíval se na mě, jako by ho zajímala moje reakce. Zasmála jsem se.
"Jestli vy dva jste dvojčata, tak já jsem potom-"
"Co bys měla být?" uslyšela jsem za sebou. Rychle jsem se otočila, částečně leknutím, částečně tím, že jsem byla zvědavá na to, jestli mají nějaké podobné rysy.

Když jsem se na něj zahleděla, uviděla jsem naprosto totožný pohled, ač jsem zpozorovala jeden drobný detail. Bill měl pohled otevřený, vstřícný a upřímný. Za to pohled jeho bratra byl zastřen tajemstvím. Nezdál se být tak důvěrný k druhým lidem. Jsem taky taková, takže se mu ani nedivím.
"Tohle je Tom," představil nás Bill. Polkla jsem a čekala, jestli ke mně třeba natáhne ruku, aby se se mnou náležitě seznámil, ale on nic.
"Nazdar," řekla jsem mu, když on nijak nereagoval. Dala jsem si záležet na Tom, abych vypadala dostatečně znuděně tím, že ho mám poznat. Místo nějakého slušného pozdravu jen cosi zabručel pod vousy a pohledem sjel na moji nalepenou jmenovku na prsou. Teď jsem litovala toho, že jsem se k něčemu takovému snížila, protože takové seznámení je snad nejtrapnější v životě. Podle jmenovek na prsou. Jen jsem povýšeně zvedla obočí, ač jsem na jeho povýšené pohledy neměla, a podívala se na Billa. "Pokud už nic nebudeš potřebovat, půjdu na večeři," mávla jsem rukou směrem k hlavní budově.
"Jasně," hned chápavě přikývl. "Jestli počkáš dvě minutky, půjdu s tebou. A budeš mít rovnou omluvenku, proč jdeš pozdě," usmál se na mě. Souhlasně jsem přitakala. Mít problémy už ze začátku bych nechtěla. Pokud přijdu s Billem se slovy, že jsem pomáhala vedoucímu, a ještě dobrovolně, třeba už dostanu nějaké body navíc. A to by bylo jedině dobře.

Když jsem vešla do společenské místnosti, která se najednou stala jídelnou, protože měla stoly rozdělené podle toho, jak jsme byli rozděleni my, všichni se ke mně otočili.
"Aha, tady se ztracená ovečka," podívala se na mě Amanda. Vypadalo to, že všichni čekali na mě. Měli nachystané talíře, ale nikdo ještě neměl naservírované i jídlo. "Všichni hladoví kvůli tomu, že neumíš přijít v čas," naklonila hlavu a jízlivě mi vyčetla, že jsem se opozdila. Jestli tohle bude trvat celý tábor, tak se asi zblázním.
"Byla s námi," ozvalo se za mnou hlubokým hlasem, který Billovi nepatřil. "Pomáhala nám s kufry a tak," pokrčil Tom rameny. Překvapeně jsem se na něj podívala.
"O, tak to pardon," usmála se na mě hned Amanda, jako bych snad někoho zachránila. "To se potom omlouvá," dodala ještě a podívala se na Toma. "Konečně jste přijeli, super," řekla a nepřestávala se tak podivně usmívat. Pobídla mě, abych se rychle posadila ke svému stolu, na své místo, které už mám zřejmě určené na zbytek tábora.
"To mám u tebe," uslyšela jsem ještě, než se Tom otočil na patě, aby se posadil ke stolu vedoucích, který byl na opačné straně jídelny, než kam jsem měla jít já. Jen jsem se na něj zamračila.

Posadila jsem se ke stolu a podívala se po ostatních. Místo, aby se na mě podívaly zlé pohledy a hladové oči, lidé z mojí skupinky na mě hleděli s podivnou posvátností. Nechápavě jsem zvedla obočí a rozhodla se to ignorovat, ale když promluvila jedna z těch starších, která byla zřejmě samo zvolenou mluvčí, přesunula jsem pohled k ní.
"Hele Sam," oslovila mě, ne že by si mé jméno pamatovala, ale protože jsem ještě měla tu pitomou cedulku se svým jménem. "Měla bys být naše mluvčí," řekla rozhodně a ostatní začali vehementně přikyvovat.
"Cože?" nechápala jsem a hned jsem to taky dala najevo. "O čem to mluvíte?"
"Než jsi přišla, dozvěděli jsme se, že si každá skupina má zvolit mluvčího, který bude komunikovat s naším vedoucím, mluvit za skupinu, když bude potřeba, a tak," pokrčila rameny.
"A to si jako myslíte, že to mám dělat já?" zasmála jsem se. Hned jsem odmítavě zavrtěla hlavou a ještě si k tomu založila ruce na prsou, abych jim jasně ukázala svůj nesouhlas.
"Mluvčí budou mít určité výhody," ozval se za mnou Amandin hlas. Myslela jsem, že když už náš vedoucí přijel, nebude se u nás tak ukazovat, ale asi jsem se spletla. Tu budu mít za zadkem pořád.
"Ehm," odkašlala jsem si. "A jaké?" zeptala jsem se a čekala, jestli to, co uslyším, mě nalákaná na to, abych ten post vzala.
"Jelikož bude mít o trochu více povinností než ostatní, nebude muset absolvovat některé aktivity, kterých se ostatní budou muset zúčastnit," vysvětlila. Hm, zajímavé.
"Sam, to je přece něco pro tebe, ne?" usmál se na mě Bill, který se objevil za Amandou. Zřejmě narážel na to, že jsem mu předtím řekla, že se mi tady nechce být. A nemuset plnit všechny úkoly by mi to přežívání tady mohlo usnadnit. Velice zlehčit.
"Tak fajn," řekla jsem nakonec své rozhodnutí. Jenže jsem netušila, do čeho jsem spadla. V domnění, že naším vedoucím bude Bill, jsem souhlasila. To jsem se ale trochu sekla.

"Super. Už máte mluvčího, tak tady je váš vedoucí," řekla Amanda a odstoupila. Všichni se podívali na Billa, ale ten pohledem přejel ke svému bratru, který byl doopravdy ten náš vedoucí. Povzdychla jsem si. Sakra. Mohla bych to vrátit a být zase normálním táborníkem? Kdybych to tušila, tak bych se mluvčím nestala ani náhodou. Když se na nás Tom podíval, měla jsem pocit, jako by to byl někdo naprosto jiný. Jeho pohled byl vstřícný skoro jako Billův, akorát jsem poznala, že je hraný. Zatímco Tom zůstal stát na místě, Amanda s Billem se přesunuli k dalšímu stolu, kde byla poslední skupinka bez vedoucího. Podívala jsem se na Toma a ten na nás hleděl, jako bychom se právě stali jeho otroky.

"Ahoj lidi, já jsem Tom," představil se nám. Mnohem lépe, než jak se představil mně. Nebo spíš nepředstavil. "Můžete mi tykat, s tím nebudu mít problém," pousmál se. "Přeji vám dobrou chuť a po večeři budeme mít kratší schůzku, abych vám sdělil pár informací k tomu, jak tady zabodujeme," pokývl hlavou a pak se otočil na patě.
"Říkali ještě něco, než jsem se sem dostavila?" zeptala jsem se holky, která seděla vedle mě.
"Jen to, že pro jídlo si budeme chodit támhle k tomu okýnku. A abychom nestáli ve frontě, budeme chodit po jednotlivých stolech," sdělila mi. "A každá skupinka bude mít dva dny, kdy bude umývat nádobí, abychom se všichni prostřídali," dodala ještě.
"Díky," řekla jsem jí a rozhlédla se kolem sebe. Osazenstvo prvního stolu už se se svým vedoucím skládalo k okýnku, které se právě otvíralo. Zakručelo mi v břiše. Sakra, proč nejsme jednička? Tenhle tábor je jenom o číslech. A já nemám ani jedno, které by se mi hodilo. Jestli budu mít na konci vysoký počet bodů, budu aspoň jednou spokojená.

Než se náš stůl dostal do pořadí, musela jsem poslouchat debatu ostatních. Všichni se bavili o tom, jak se těší na náš první společný úkol, na zítřejší den, který bude nabitý aktivitami, ale já jsem nevěděla, jestli se tady spíš nemám rozbrečet. To jsem byla opravdu jediná takhle stará? Proč mě naši nemohli radši poslat na tábor, kde bych byla jednou z nejmladších? Proč musím být jednou z nejstarších? Je tenhle dětský tábor snad levnější? Když se začali ostatní zvedat, přidala jsem se k nim. Všimla jsem si toho ale pozdě, takže jsem stála ve frontě jako poslední.

"Takže, ty moje mluvčí, už ti někdo sdělil tvé povinnosti?" uslyšela jsem za sebou Tomův hlas. Protočila jsem oči a povzdychla jsem si. Jestli tohle budu poslouchat celý tábor, asi mě klepne.
"Ne, tak úplně ne. Kdy se je dozvím, Tome?" zeptala jsem se ho.

"Po schůzi se můžeme vidět jenom my dva," podíval se mi do očí. "Dozvíš se, co budeš potřebovat, Sam," procedil mé jméno mezi zuby, ale naprosto jinak, než jak jsem to předtím udělala já. Založila jsem si ruce na prsou. Bože, proč?

B.
 


Anketa

Povídka "The sinner in me" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 12. července 2014 v 0:03 | Reagovat

No nene, Tom takovej protiva hned od začátku.. :D ted si všichni myslí, že Sam je bůh, když se baví s těma dvěma :D:D  
Jako ale štve mě, že Bill není jejich vedoucí, ale to už jsem čekala no, jelikož Bill tu v hlavní roli nebude :D
Nooo, to bude ještě zajímavý.. Sam a Tom sami, budou konzultovat.. :D ty mě teda napínáš, jsem zvědavá!! :D A doufám, že Amanda na něj nemá spadeno, jinak at si mě vůbec nepřeje!!! :D Čekám na další díl,. má drahá, a prosím co nejdřív, jinak zas budu otravná, jak jed na krysy! :D:D:D

2 Prostě.já Prostě.já | 12. července 2014 v 11:56 | Reagovat

Tome, ty mizero jeden :D Bože, to je protiva :D Nechtěla bych vidět ten jeho otrávenej žaborybí ksicht :D To by jednu hned schytal :D Bručoun :D
Za to Billy je zlatíčko :D Zatím... a doufám, že to tak i zůstane :D Protože prostě Bill 4ever :D Áno, vím že tě  stím už musím vytáčet :D Áno, vůbec mě to nežere :-P

3 agressivepopcorn agressivepopcorn | Web | 26. března 2015 v 14:26 | Reagovat

dobre tak som sa ofajcila a je to tom :D nevadi ide sa dalej :D
mam tu rada billa :) vela ludi pise o billovi ako o manekynovi a to je otravne tu zatial posobi ako niekto novy a mily :)
inak ta amanda ... uz uplne vidim po kom pojde a ze mi poje na nervy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama