The sinner in me | 08.

8. září 2014 v 11:35 | Báři ツ |  The sinner in me

08. První výhra



JAK jsem se obávala, tak se i stalo. Celé odpoledne nás honili jako nějaké obézní chudáky z hubnoucího táboru. Očividně chtěli docílit toho, že budeme tak unavení po celodenním sportování, že nebudeme mít síly na večerní dovádění, křik a nedodržení večerky. Dělalo se to tak na všech táborech, tak pro ne i tady. Jak se zdálo, ostatním se to líbilo a byli velice spokojení s odpoledním programem, akorát já jsem zase byla jiná, měla rozdílný názor od druhých. Žádná změna, tak to bývalo vždycky. Poslední aktivita, kterou jsme před večeří dělali, bylo utkání holek ve volejbale. Kluci měli volno a mohli se jít okoupat, zatímco my jsme se ještě mořily na hřišti. Ale zítra to prý bude zase naopak, kluci si zahrají fotbal a holky se budou moct jít čachtat do vody. Ať do té v bazéně nebo do sprchy.

Zrovna jsem stála na nadhozu a čekala, až se holky z našeho družstva nějak uspořádají, když jsem si všimla, že kousek opodál stojí Bill s Tomem a sledují mě. Neskutečně jsem znervózněla, a ani jsem si nedovedla vysvětlit proč. Tak po mě koukají dva vedoucí, no a? Asi jsou zvědaví, jak ten míč prostě hodím, ne? Jenže i taková slova útěchy mi byly k ničemu. Snažila jsem se, abych míč podala, co nejlépe umím. Ve škole mi to vždycky šlo, takže ani teď nebyl problém. Dokonce jsem ho namířila tak dobře, že ho ani jedna z dívek z protějšího družstva neodrazila zpátky, a tak jsme si mohly přičíst bod k dobru.
"Výborně, Sam," ozval se Bill. Jenom jsem protočila oči. Tímhle mi teda vůbec nepomáhá. Zatímco jsem se chystala na nové podání, viděla jsem, jak do něj Tom praštil pěstí a začal mu něco říkat. A zřejmě to nebylo nic milého, protože se Bill ušklíbl, jako by mu snad chtěl vynadat na oplátku. Radši jsem tomu ale nevěnovala pozornost, spíše jsem se soustředila na hru. Pokud teď vyhrajeme, ničemu to neuškodí. A začít to táborové soutěžení s prvními možnými připsanými body by nebylo úplně špatné. Tentokrát ale můj nadhoz už nebyl tak dokonalý, jedna hráčka z protějšího družstva ho odrazila zpátky na naši stranu sítě. A tak hra mohla pokračovat.

"Hele, Sam," stoupla si ke mně jedna holka z naší smečky, když už jsme měly dohráno a vyhráno. "Ty se s tím Billem znáš nějak víc?" zeptala se mě. Jenom jsem zavrtěla hlavou na znamení, že to není pravda. "Vypadá to, že si docela rozumíte. A jako by mezi vámi něco bylo," podezřívavě se na mě podívala.
"Jenom si rozumíme, víc za tím hledat nemusíš," uklidňovala jsem ji hned. "To bych si pomohla, abych si začala něco s vedoucím," protočila jsem oči. Věk na nějaké první randění už sice mám, ale nejsem zvědavá na to, abych musela snášet jejich pohledy. Přesně takové, jakým mě teď obdarovala.
"No dobře, budu ti věřit. Ale i tak, je to divné," pokrčila rameny. Hm, spíš bych řekla, že jen žárlí. Ač není na co. "A jinak, dobrá hra," natáhla ke mně ruku. Potřásla jsem si s ní.
"Jojo, první výhra. Snad to tak půjde i dál," usmála jsem se na ni a lehce jí stiskla ruku. Momentálně jsem myslela na jediné - co nejdříve se dostat pod chladnou vodu, protože jsem byla upocená, bylo mi děsné vedro a z toho mokrého trika jsem se chtěla dostat co nejspíš.

Klíče od chatky jsem měla v kapse svých plátěných kraťasů, takže jsem ani nemusela na nic čekat a rovnou zamířila do své chatky. Měli jsme teď asi hodinku rozchod, než se budeme muset všichni odebrat do hlavní budovy na nějakou schůzi, takže jsem měla dost času na to, abych se zašla osprchovat.
"Dobrá hra," uslyšela jsem za sebou, když jsem překonávala poslední metry, které mě dělily od chatky.
"Díky," usmála jsem se na Billa, který měl zřejmě namířeno zase do té své chatky.
"Ani bych do tebe netipl, že jsi tak sportovně založená," pokračoval dál. "Vážně ti to šlo," pokývl hlavou. "Možná se ti zdá, že tě moc vychvaluju, ale já jsem naprostý anti talent na jakékoliv sportovní aktivity, takže máš můj respekt. Kdybychom hráli na honičku, určitě bys mě doběhla," zasmál se. Přidala jsem se k němu. Je pravda, že už jenom představa, jak běží na těch svých pavoučích nožkách, mě neskutečně pobavila.
"No, tak v tom případě bychom to ani neměli zkoušet," naklonila jsem hlavu na stranu. Už jsem sice byla u své chatky, ale vypadalo to, že by si Bill ještě rád povídal. "Promiň, ale spěchám do sprchy, abych všechno stíhala," omluvila jsem se mu. "Nevíš, o čem má být ta schůze před večeří?" zeptala jsem se ho.
"Jo, bude se jenom řešit rozdělení do těch kroužků, každý si řekne, jak to bude chtít vyučovat a tak… Něco jako rozvrh do školy," pokrčil rameny.
"Aha, díky," usmála jsem se. "No nic, vezmu si osušku a běžím," řekla jsem a začala si odemykat dveře do své chýše.
"Jasné," pokývl hlavou na znamení pochopení. "Já se jdu na chvíli natáhnout. Už jenom to fandění mě unavilo," zasmál se a zamířil ke svým dveřím, ze kterých právě vycházel Tom. Když uviděl Billa, už se nadechoval, že něco řekne, ale když si všiml mě, zarazil se a mlčel. Jako bych nemohla slyšet, co za kecy má na jazyku. Ale co, aspoň nechce nic po mě a já se můžu jít v klidu vykoupat. Jenom doufám, že tam nebudou fronty.

Převlečená do čistého oblečení jsem vyšla ze sprch a automaticky zamířila ke své chatce. Zdálo se, že jsem moc času pod sprchou nestrávila, protože ostatní táborníci ještě pobíhali venku. Tudíž schůze nezačala a já jsem se ještě neopozdila. Protože jsem si taky umývala vlasy, byla jsem jedině ráda, že mám ještě čas si je aspoň trochu prosušit. Nechtěla jsem si je umývat večer, protože když jsem pak šla spát s mokrými vlasy, většinou jsem se probudila s neskutečnou hřívou na hlavě. V tom špatném slova smyslu. A starat se o takové věci je jako za trest. Špinavé oblečení jsem rovnou hodila do tašky, aby se už mohlo těšit domů do pračky, a mokrou osušku s ručníkem jsem přehodila přes židli a otevřené dveře skříně. Aby to usychání tolik netrvalo, otevřela jsem si okno dokořán. A taky trocha čerstvého vzduchu do toho zasmrádlého pokoje. Zkontrolovala jsem mobil, který jsem měla položený na stole. Žádné nepřijaté hovory od mámy nebo táty, pouze jediná textovka. Jak se zdá, tak jim jejich společná dovolená zabírá tolik času, že ani nemají čas zkontrolovat své jediné dítě. Ne, že by mi to vadilo, jen jsem na to nebyla zvyklá, že by se tak dlouho neozývali. Nebo spíš - že by mě odbývali jenom tím, že mi napíšou zprávu. Jenom doufám, že ten všechen společně strávený čas nevykládají na to, aby si pořídili další dítě. Mít v šestnácti malého sourozence není úplně to, co bych si přála.

Prsty jsem si prohrábla vlasy a otevřela zprávu, kterou mi táta poslal. Mají se fajn a doufají, že já se mám taky fajn. No jasně. To je pěkně nespravedlivé. Jestli někdy budu mít vlastní dítě, nikdy ho nepošlu proti jeho vlastní vůli na tábor. Taková matka nebudu. Odpověděla jsem mu, že se nemám zase tak nejhůř, aby si nemysleli, že je to tady jak v sovětském gulagu, a odložila mobil zpátky na stůl. Když jsem ucítila zápach cigaretového kouře, zvedla jsem pohled k okýnku.
"Musíš mi vždycky čadit do mého pokoje? Kuř si pod svým oknem," zamračila jsem se na Toma, který se vesele opíral o mé okno a foukal kouř skoro dovnitř.
"Bill spí a nechce, abych mu kouřil pod oknem. Jeho blaho je mi přednější, než tvoje," pokrčil rameny. Dál se na mě díval, jako by snad čekal, že mu za to hodím nějakou sušenku.
"Co pořád hledíš?" zeptala jsem se podrážděně. "Potřebuješ snad něco? Další seznam? Utřít zadek?" ušklíbla jsem se.
"Ty ses na mě dívala, když jsem spal, proč bych se nemohl dívat já teď?" olízl si rty a přiložil si cigaretu k puse.
"Oh, polib mi prdel," procedila jsem mezi zuby tak, aby mi nerozuměl, ale aby mu bylo jasné, že nic lichotivého zašeptáno nebylo. Potáhl si ještě jednou a pak odhodil nedopalek, otočil se čelem ke mně a lokty se opřel o rám okna. Byl tak vysoký, že mu to akorát hezky vycházelo. To jako na mě bude pořád hledět?

Když naklonil hlavu na stranu a krátce se nadechl, čekala jsem nějaké rozkazy pro mluvčího, ale jeho otázka mě naprosto překvapila.
"Hraješ volejbal závodně?" zeptal se. Prvně jsem překvapeně zamrkala, protože jeho tón hlasu byl poněkud milejší, než jindy, kdy se mnou mluví jako se svým sluhou, a potom jsem k němu zvedla pohled od mobilu, který mi zrovna pípl na znamení, že mi přišla odpověď od rodičů.
"Nehraju, jen v hodinách tělocviku," odpověděla jsem mu.
"Aha. Docela ti to šlo," řekl. "Super, že už má ta moje smečka první body," zvedl jeden koutek úst nahoru, zřejmě do úsměvu.
"Jo, taky jsem si říkala," opět jsem strnule odpověděla, pořád šokovaná z jeho snahy o konverzaci.
"No nic, tak za pár minut v jídelně," rozloučil se a odešel. Zůstala jsem dál zírat do okna, ve kterém ještě před chvílí byl jeho obličej. Co to sakra mělo být? Záblesk dobré nálady? A podělil se s ní se mnou? Asi budou erupce na slunci, jinak to nevidím.

B.
 


Anketa

Povídka "The sinner in me" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Prostě.já Prostě.já | 8. září 2014 v 16:08 | Reagovat

Ále, to mu jenom přeskočilo :D Beztak si něčeho šlehl, aby nemusel být pořád tak naštvaný :D
Bill a jeho pavoučí nožky mě dostaly :D Moc hezké :D Když nad tím tak přemýšlím, nikdy jsem ho na žádném videu neviděla v běhu :D Takže to s těma nohama asi nebude tak úplně nepravdivé :D

2 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 15. září 2014 v 23:01 | Reagovat

Bože, chtěla bych vidět Billa, jak si s někým hraje na honěnou, vždyt by se mu ty párátka zlomili :D:D:D:D Aspon že jim fandil, to musí být opravdu vyčerpávající :D Ještě ji tam budou nenávidět kvůli tomu, že se baví s Billem.. i když neříkám, že by mi vadilo, kdyby tam s ním fakt něco měla.. ale takový určitě nejsou plány co :D
No heleme se, Tom se snaží o konverzaci, to teda čumím i já :D stále čekám, kdy tam bude ještě nějaký větší zlom :D

3 agressivepopcorn agressivepopcorn | Web | 26. března 2015 v 15:33 | Reagovat

musim to napisat neda mi to. pride mi take zvlastne ako je jedina taka odtiahnuta a s takymi nazormi a pod. podla mna je vzdy niekto kto sa aspon v niecom zhodne s tebou. chyba mi nejaka jej partacka.
taktiez si myslim ze bill a tom ju obaja budu chciet :D inak ani neviem kolko rokov maju v poviedke - mozno to niekde bolo a ja som to nepostrela za to sa ospravedlnujem :) ale inak ta tomova smecka je podla mna haluzny nazov :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama