The sinner in me | 10.

12. září 2014 v 11:35 | Báři ツ |  The sinner in me
Už jsme u první desítky, jak se zatím povídka líbí? :) B.


10. Noční pokec



PO večeři jsem se odebrala na svoji chatku, popadla svůj kartáček na zuby a pastu a zamířila do umýváren. Sotva jsem měla vyčištěné zuby a strávila pár minut zdvořilostní konverzací s ostatními dívkami ze smečky, vrátila jsem se na svoji chatku a hned se převlékla do nočního úboru. Okoupaná už jsem byla, takže jsem si mohla jít v klidu lehnout. Jestli jsou všichni unavení tak jak já, bude dneska v táboře ticho jako před bouří. Hned jsem si lehla do postele a otevřela si knížku na stránce, kde jsem předtím skončila se čtením. Snad si stihnu přečíst aspoň jednu kapitolu, než se mi budou oči zavírat natolik, že pak usnu během vteřinky. Tohle byla má taktika, kterou jsem používala doma, takže i tady by snad mohla platit. Jediný problém byl v tom, že v létě tma bývá později v noci, takže i teď ještě venku bylo šero. Slyšela jsem živou konverzaci z ostatních chatek, slyšela jsem hlasitý smích. Vzápětí jsem si uvědomila, že jsem se nezeptala Toma, jestli za ním zítra ráno mám stavit, aby mi předal další seznam úkolů na den. Když se ale neozval sám, snad se nic nestane, když si prostě normálně pospím. Nebudu se přece sama dobrovolně přihlašovat o úkoly.

Sotva jsem dočetla kapitolu a založenou knížku si odložila na stůl, usnula jsem během několika následujících minut. V okolních chatkách taky byl klid relativně brzo, takže při večerce nikdo ani nebyl napomínán. Když jsem se trhnutím probudila, otevřela jsem oči do tmy noci. Nechtělo se mi rozsvěcet mobil, abych zjistila, kolik je hodin, už jenom kvůli tomu, že bych možná mohla oslepnout z toho světla, kterým displej vždycky zasvítí. Přetočila jsem se na bok a chtěla dál spát, ale to se mému močovému měchýři moc nelíbilo. Ač se mi neskutečně nechtělo vycházet v tuto dobu z chatky, nezbývalo mi nic jiného. Pokud jsem se teda nechtěla převalovat po zbytek noci ve snaze se nepočůrat.

Jelikož po cestě k záchodům svítilo jen pár lamp nad chodníčky, hned se mi do mysli začaly vtírat nepříjemné a strašidelné představy. Hned jsem si vzpomněla na všechny horory, které jsem viděla, různé scény, které mi teď naháněly husí kůži. Přidala jsem do kroku a začala si hvízdat, abych uklidnila sebe a případnému strašidlu dala najevo, že se nebojím. Odhodlaně jsem šla dál, dokud jsem nepřišla k záchodům. Rychlostí blesku jsem za sebou zavřela dveře a vydechla si. Věděla jsem, že se chovám naprosto iracionálně, ale co mi to teď mohlo pomoct, když jsem byla v takové tmě a sama?

Když jsem se vracela zpátky na chatku, nepřestávala jsem s uklidňováním sebe samé. Tentokrát jsem si ale místo hvízdání pobrukovala různé melodie písniček, které mi přišly na mysl. Procházela jsem po chodníčku pomaleji, přece jenom už mě netlačil plný močový měchýř, a dívala se pod své nohy, abych na něco nešlápla nebo nezakopla o nějakou drobnost, která by mi mohla způsobit odrané tváře. Už jsem byla skoro u své chatky, když jsem znovu ucítila cigaretový kouř. To bylo špatné znamení toho, že je nablízku Tom. Rychle jsem zvedla pohled a leknutím sebou cukla, protože seděl ve stínu na schodcích od své chatky a jediné, co bylo v té tmě vidět, byl zapálený konec jeho cigarety.

"Co děláš tak pozdě v noci mimo chatku?" zeptal se mě. Nevím, jestli to byl jen můj pocit, ale zdálo se mi, že jeho jazyk byl ztěžklý, jako by snad měl popito. Odkašlala jsem si a rozhodla se, že mu nic nemusím vysvětlovat. Prostě jsme šla dál a nevnímala ani jeho cigaretově smradlavou přítomnost. Jak se ale zdálo, on prostě moji odpověď musel dostat, ať už si ji získá násilím, či ne. "Něco jsem se zeptal, ne?" řekl mi a zvedl se ze schodků, zatímco nedopalek hodil naučeným pohybem do trávy a šlápl na něj svou obří nohou.
"Co je ti po tom? Byla jsem na záchodě, spokojený?" odsekla jsem mu a chtěla zajít do chatky. On se očividně chtěl bavit dál.
"Po táboře se roznáší drby, že máš něco s Billem," řekl mi a přešel od své chatky k té mojí. Stoupl si hned vedle dveří, ale protože jsem stála na schodku, byla jsem o trochu výš, než jindy. I tak pořád o kousek menší, než on. Byl tak neskutečně vysoký, že jeho bych snad nepřevýšila ani se štaflemi.
"Ať se roznáší, nebudu je podporovat tím, že to budu ostatním vymlouvat," pokrčila jsem rameny.
"Jak ušlechtilý přístup," konstatoval. No jasně, co by si do mě nerýpl. Už jsem se těšila, až zalezu do postele, ale on dál postával u mých dveří a dál se vybavoval. Založila jsem si ruce na prsou, a když se znovu nadechoval, jenom jsem naklonila hlavu na stranu. "Jinak, zítra ráno máš volno," řekl a pomlaskl si. "Než abys mě očumovala, jak spím, tak ti radši budu dávat pokyny po snídani," řekl. Hned na to máchl rukou ve vzduchu, protože zřejmě o něco při svém přešlapování zakopl, a právě hledal rovnováhu. Automaticky jsem natáhla ruce, abych mu pomohla. Nebýt mého gesta, zřejmě by si rozbil noc o dveře mojí chatky.

"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se a podívala se mu do obličeje. Sice jsem v té tmě viděla velké kulové, ale jeho souhlasné zamručení mi bylo odpovědí. Rychle se ode mě odtáhl a zase zavrávoral na druhou stranu. Nechtěla jsem do něj rýpat ohledně jeho zvýšené hladinky alkoholu, která mu určitě proudila žilami, momentálně jsem se chtěla co nejdříve vrátit do postele.
"Měla bys jít spát, zítřek bude určitě náročný," zamumlal směrem ke mně, zatímco si z kapsy vytáhl krabičku cigaret, aby si další zapálil.
"To jako budeš zase kouřit? Opovaž se mi to foukat pod oknem," varovně jsem vztyčila prst.
"A jsi jako moje máti?" uchechtl se. "Já jsem tvoje máti," píchl si prst do hrudi a druhou rukou v kapse šátral po zapalovači. Jenom jsem protočila oči. Budu doufat, že si tohle ráno nebude pamatovat. "Já jsem tady vedoucí," dodal ještě polohlasně s cigaretou mezi rty, takže mu skoro nebylo rozumět.
"Já ti to neberu, jenom říkám, abys nekouřil u mého okna," pokrčila jsem rameny. Podíval se na mě a zřejmě mě chtěl pohledem propíchnout, ale díky té tmě kolem se mu to moc nepodařilo. "Ale jak jsi říkal, měla bych jít spát. A ty taky," řekla jsem rozhodně. Zase jsem se neubránila a radila mu v tom, co by měl udělat.
"Nemám tě rád," řekl mi a dlouze potáhl, aby rozpálil cigaretu.
"Toho jsem si opravdu nevšimla," řekla jsem jízlivě a už chytala kliku dveří. Nebudu se tady s ním vybavovat celou noc jenom proto, že on se opil a nemá si s kým promluvit. Ať mluví třeba sám se sebou, ale ne u mé chatky, ne u mého okna. Já se chci vyspat.
"Připomínáš mi totiž moji bývalou. A ta vypadala stejně nevinně jako ty, zatímco byla stejná mrcha, jako jsi ty," řekl a potáhl si podruhé. "Zářivý úsměv a sladký kukuč, ale svině každým coulem," ukázal na mě dvěma prsty, mezi kterými svíral zapálenou cigaretu. Kouř se valil kolem mě, takže určitě budu smrdět, jako bych snad tahala žváro sama.
"Tome, běž opravdu spát. Nebo ti zítra bude blbě," řekla jsem mu.

"No jasně, a plná huba rad, jak bych měl žít. Můžeš si s ní podat ruku," odfrkl si. Ale zřejmě to mu stačilo k tomu, aby se otočil na patě a odešel. Zašel mezi chatkami dozadu, zřejmě aby tam dokouřil svou cigaretu. A já jsem jako v transu přešla dovnitř ke své posteli a uložila se na ni.

Chtělo se mi spát, to ano, ale nemohla jsem přestat myslet na Tomova poslední slova. Tím by se dalo pochopit, proč se ke mně už od začátku chová tak, jak se chová. Automaticky mě odsoudil podle mého vzhledu, ale že jsem se k němu začala chovat stejně protivně, za to si může jedině sám. Nebyla bych taková, s Billem a ostatními se přece bavím normálně. Kdyby si uvědomil, kde udělal chybu, možná by mě nenazval sviní. Nebolelo mě to, brala jsem to tak, že on je prostě povýšené prase, které to musí dávat ostatním najevo. Ale teď mi ho na jednu stranu bylo líto. Ač jsem ho omlouvat nechtěla, choval se jako bastard a tak to zřejmě zůstane, najednou jsem aspoň trochu chápala, kde se to v něm bere. Pokud mu připomínám jeho bývalou přítelkyni, která mu zlomila srdce, určitě ho každý pohled na mě musí bolet. Ale s tím se musí vyrovnat sám. A já nehodlám trpět jeho náladičky jenom proto, že jsem někomu podobná. To je jeho problém, ať si to urovná ve své hlavě. Jenom by mě zajímalo, jestli si to bude pamatovat. A pokud ano, dá to najevo? Změní se jeho chování, nebo bude dál takový pitomec?

B.
 


Anketa

Povídka "The sinner in me" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Týnka Týnka | Web | 13. září 2014 v 12:49 | Reagovat

Cože?? tak proto jí Tom nemá rád?? Bože to je vůl ..:D no tak doufá, že si jí oblíbí..i když asi tenhle příběh bude s Billem co?? přece jen tajně doufám, že skončí s Tomem..:D oblíbenec no..:D ale i když skončí s Billem...zlobit se nebudu..šup šup další díl..:) neskutečně jsem si tuhle povídku zamilovala ♥♥

2 Prostě.já Prostě.já | 13. září 2014 v 15:57 | Reagovat

Debil -_- Omezený, retardovaný debil -_- Jako... vážně? Neskončí s ním, že ne? :D Je to přece chytrá dívka, tímhle tahem by mě dost zklamala :D Chci, aby byla s Billem a to nejen pro to, že je to můj oblíbenec, ale pro to, že je mnohem... MNOHEM inteligentnější a normálnější, než jeho dvojče, jehož jméno nesmíme s okamžitou platností vyslovovat :D

3 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 15. září 2014 v 23:16 | Reagovat

Bude pořád takový pitomec, jak jinak :D Noo, ale že chlastá i tam, to si asi fakt nemohl odpustit, co :D Takovej hezkej noční pokec to mohl být.. ale aspon už víme, proč jí tak nemá rád... i když spíš to je právě naopak, ale jen o tom ještě neví a nechce si to připustit :D To bude ještě zajímavé :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama