Sparks #25

26. října 2015 v 13:00 | Báři ツ |  Sparks
Dneska tu máme zase trošku kratší díl, ale jenom proto, že jsem o víkendu musela dělat zase pár úkolů do seminářů. V sobotu jsem ještě ke všemu seděla ve škole, takže jsem místo povídky psala leda tak zápisky. Nebojte se, v psaní dalších dílů mi snad už nic nebude bránit. Děkuji za vaše krásné komentáře, těším se na ty, které budou pod tímhle dílem! Krásné počtení, vaše B. :)



Posadila jsem se k jednomu ze stolů, které stály hned u okna, a odložila si věci stranou. Bill s Tomem se usadili na zbývající židle.
"Hm, vypadá to tu hezky," konstatoval hned Bill a rozhlédl se kolem. "Akorát se zdá, že nás tady nemá kdo obsloužit," naklonil hlavu na stranu. V ten moment se ve dveřích kuchyně objevil Dan a znaveně si shrnul vlasy z čela. Ano, měl tady hodně zákazníků. A moje dovolená mu asi nepomohla v tom, aby je zvládl oběhnout rychleji.
"Dobrý den," pozdravil nás, než si všiml, koho vlastně obsluhuje. "No Kate!" zvolal hned na to a zářivě se na mě usmál. "Tak ty si vezmeš volno, ale stejně se tady musíš ukázat? Neboj se, zvládáme to i bez tebe, kontrolu nepotřebujeme. Možná jenom trochu," zasmál se. "Předpokládám, že si dáš pivo. A co pro vás?" zeptal se a podíval se na Billa.
"Pomerančový džus. Neředit, prosím," objednal si. "A jídelní lístek."
"Žádný jídelní lístek. Dane, nám dvěma rovnou objednej vegeburgery. Pro Kate jako vždycky," rozhodl Tom. "A pro mě taky pivo."
"No Tome," ušklíbl se Bill. "Neměl jsem tě sem pouštět, nějak ses tady přeorientoval na vesnické stravování," zasmál se. "Bez urážky, Kate, ale kdyby byl doma, určitě by si neobjednával pivo," vysvětlil mi. Jen jsem se usmála. Chtěl mi tím říct, že jsou oba dva moc velcí snobi na to, aby mohli žít v našem městečku?

"Kate, dobře, že tě vidím," ozvalo se kousek ode mě. Otočila jsem se za Toddovým hlasem a zvědavě zvedla obočí. To se beze mě opravdu neobejdou ani jeden den? "Chtěl jsem ti volat. Prosím tě, ty objednávky jsi vyřídila?" zeptal se mě.
"Nechávala jsem ti na stole vzkaz," odpověděla jsem mu. "Všechny jsem obvolala, takže by všechny objednávky měly být vyřízeny," přikývla jsem. "V počítači nejsou zapsané, ale jsou pouze domluvené," dodala jsem. Todd položil dlaně na má ramena a uculil se na mě.
"Já věděl, že jsem si vybral svého zástupce dobře," pochválil mě a pak mě poplácal po paži. "Díky, Kate. A užij si své volno," popřál mi ještě, než se zase vzdálil. Povzdychla jsem si.
"Jak se zdá, jdi k nezaplacení," usmál se na mě Bill.
"Kdyby nebyl takový nepořádný, nepotřeboval by sekretářku," zamumlala jsem. Bill se jen usmál a mezi prsty uchopil sklenici se svým džusem. Vypadal, že by nejradši něco dodal, ale radši svá slova spolkl. To by mě teda zajímalo, co všechno mu stihl Tom vykecat. Jsou to bratři, navíc dvojčata. Určitě spolu mají dobrý vztah. Ale jak moc dobrý? Kolik toho před sebou tají? Nebo si říkají úplně všechno?

Pořádně jsem se napila piva, měla jsem neskutečnou žízeň. Než jsem sklenici postavila zpátky na stůl, už byla jen zpola naplněná. Při představě, že Bill ví o všem, co se mezi mnou a Tomem událo, jsem měla chuť to pivo vypít celé. Opřela jsem se lokty o okraj stolu a zahleděla se na ty dva. O něčem se bavili, takže mi nevěnovali sebemenší pozornost. Měla jsem jedinečnou příležitost si je prohlédnout. Pořád byl pro mě šok, že Tom není jedináček, když se celou dobu choval, jako by jím byl. Zjistit, že má někoho, po kom jiní celý život touží, bylo opravdu překvapující. Co já bych dala za to, kdybych měla dvojče, se kterým bych mohla probírat opravdu všechno… Ano, měli stejný nos. Stejně klenuté čelo a stejně tvarované obočí. I jejich duhovky byly identické, bylo by k podivení, kdyby tomu bylo naopak. Jediný rozdíl byl v barvě jejich vlasů a v tom, jak na první dojem působili. U Toma jsem si myslela, že je sexy, ale neskutečný kretén. Bill se jevil obětavý kamarád, který vyhoví všemu a všem.

Když přede mě Dan položil talíř s mým jídlem, jen jsem se na něj vděčně usmála. Už jsem měla hlad jako blázen.
"Ještě jedno?" zeptal se mě, když si všiml, že moje pivo už je skoro dopité.
"Jo, můžeš," přikývla jsem. Dneska mě toho moc nečeká, když mi Tom vyfoukl všechnu práci, kterou jsem si na dnešek naplánovala, takže jsem tady klidně mohla zůstat a opíjet se až do večera, jak to dělali jiní štamgasti.
"Tady má dneska někdo velikou žízeň," podíval se na mě Tom. Vrhla jsem na něj zamračený pohled.
"A kdo myslíš, že za to může?" zvedla jsem jedno obočí. Na jeho bratra jsem se radši ani nedívala. Mlčel, takže to znamenalo, že o všem ví. Co by taky nevěděl, určitě znal svou rodinu, tudíž věděl, jaký Tom někdy dokáže být.
"Doufám, že tě to do svatby přejde. Přece bys nechtěla Coral a Adamovi zkazit jejich den svou neskutečnou náladovostí," naklonil hlavu na stranu.
"Pokud tě nebudu mít na očích, tak pro mě bude velice snadné na všechny vrhat zářivé úsměvy," trhla jsem rameny. "Ovšem jestli se objevíš v mém zorném poli, věř mi, že bude zamračeno."
"Už několikrát jsem ti zopakoval, že-"
"A já ti zase několikrát řekla, aby ses nenamáhal," přerušila jsem tok jeho slov. "Promiň, Bille," podívala jsem se hned i na něj. "Snad se na mě nebudeš zlobit, když vás teď opustím. Určitě budeme mít čas se více seznámit, až tvůj bratr nebude přítomen," usmála jsem se na něj a vstala. Popadla jsem svůj talíř, skoro prázdnou sklenici a zamířila k baru.

Posadila jsem se na jednu barovou stoličku a mezi prsty uchopila hranolku. Když si Dan všiml, že jsem si sedla sem a ty dva nechala za sebou, jen zvědavě zvedl obočí.
"Bože, ani se neptej, nebo budu nepříjemná i na tebe," zavrtěla jsem hlavou a dopila zbývající pivo, protože přede mě postavil to čerstvě načepované.
"Jenom sleduju, že vaše šťastné dny jsou passé, což?" hádal.
"Pche, víc než to," protočila jsem oči a strčila si do pusy další hranolku. Právě teď jsem nabývala dojmu, že ty šťastné dny byly jen výplodem mé fantazie. Nedovedla jsem si totiž vysvětlit, jak by jedna osoba mohla zvládat takové spektrum emocí. Vždyť byl jeden den k zulíbání a hned další bych do něj nejradši pořádně kopnula. Trpěl snad nějakou poruchou osobnosti?

Když se vedle mě ozvalo zavrzání stoličky, líně jsem pootočila hlavu. Až mi málem zaskočilo, když jsem pohlédla do obličeje Vivien. Ta taky věděla, kdy se objevit. Jako by na to měla čuch.
"No ne, Kate," usmála se na mě, ale v jejích očích to žhnulo nenávistí. "Nesedíš na špatné straně baru?" zeptala se jízlivě a odložila si drahou kabelku na stoličku vedle sebe.
"Vivien. No nazdar," odpověděla jsem jí s křečovitým úsměvem. Na její poznámku jsem nereagovala, ale když se ohlédla přes rameno, uviděla Toma tam a mě zase tady, významně zvedla obočí. Vřelo to ve mně, tak moc se mi chtělo ji praštit.
"Problémy v ráji?" zeptala se a pak samolibě našpulila rty. Ano, tohle jí muselo hrát do karet. Měla jsem chuť jí odpovědět, že žádný ráj ani nebyl, ale proč jí to usnadňovat.
"Lepší už to být nemůže," pokrčila jsem lehce rameny a mezi prsty uchopila sklenici s pivem. "Co ty tady děláš? Dlouho tě nebylo vidět," naklonila jsem hlavu na stranu. Taky by nevadilo, kdyby se tady neukázala už nikdy.
"Byla jsem na pár dní mimo město, to víš, nemůžu zanedbávat své staré známé," mávla rukou ve vzduchu a pak luskla prsty, aby upoutala Danovu pozornost. "Ale svatbu si nesmím nechat ujít. No tak, barmane, dvojku bílého," objednala si.
"Hned to bude," odpověděl jí Dan. V jeho hlase jsem slyšela stejnou nechuť, s jakou jsem mluvila i já sama. Nechtělo se mi věřit, že ji Coral s Adamem na svoji svatbu pozvali. Jenom doufám, že se s ní nebudu muset moc bavit. Vzala jsem mezi prsty poslední hranolku a ukousla její konec, než jsem si ji do pusy strčila celou. Povzdychla jsem si a prsty utřela do ubrousku. Jen ať je tohle co nejdřív za mnou.

Polkla jsem poslední lok piva a rozhodovala se mezi tím, jestli si mám objednat další, nebo už jít radši domů. Když jsem prsty poklepala po desce baru, Dan ke mně tázavě zvedl pohled.
"Tak co, Kate, zůstaneš tady se mnou?" zeptal se mě a krátce střelil očima po Vivien. "Určitě nemáš co na práci, když už si dáváš třetí pivo," usmál se na mě.
"Neřekla jsem, že chci další," zavrtěla jsem hlavou.
"Ale já na tobě až moc dobře vidím, že by sis dala klidně i pět," zasmál se. Hned jsem se k němu přidala a uculila se na něj. "A vůbec nevadí, že ještě neskončilo odpoledne. Aspoň tady budeme mít dneska veselo," pokrčil rameny.
"Ale jedině, když ty si dáš se mnou," ukázala jsem na něj prstem. Na to se vedle mě objevila Tomova paže, až se mi leknutím sevřelo hrdlo. Opřel se dlaní o okraj baru a naklonil se přes mé rameno, zády k Vivien.
"Hele, Kate. Bráchovi jsem o tobě řekl, že jsi milá a přátelská holka. Nemusíš se hned první den, co je tady, opít na mol, a tím všechna má slova vyvrátit," sykl na mě.
"Co máš za problém? Když jsme se prvně viděli my dva, taky jsem byla na mol. A zdál ses mi mnohem přátelštější," přivřela jsem oči do tenkých škvírek.
"Možná to bude tím, že jsme se spolu vyspali, nemyslíš?" odpověděl mi šeptem a položil dlaň na mé rameno, které mi hned silně stiskl. "Dnes večer jsme všichni pozvaní na večeri ke Coral a Adamovi. Opravdu bys nemusela být opilá," podíval se mi zpříma do očí, jako by mě právě tohle mělo přesvědčit.
"Já jsem žádnou pozvánku nedostala," odsekla jsem.
"Tak si zkontroluj mobil," odpověděl mi hned. "A už nepij," nakázal mi. "Za chvíli jdeme, tak se připrav."
"No tak prr," zavrtěla jsem hlavou a otočila se k němu čelem. "Přece nejsi můj fotřík, abys mi tady říkal, co můžu a co ne," založila jsem si ruce na prsou. Tom protočil oči a povzdychl si, jako bych po něm chtěla kdovíco.
"Kate, prosím," upřel na mě svůj pohled. "Zařídil jsem ti dneska volno a nemusíš jezdit po všech květinářstvích. Mohla bys mi na oplátku udělat radost a neopít se?" zvedl obočí. Jen jsem si olízla rty. "Hm?"
"Dane?" oslovila jsem ho, ale dál hypnotizovala Tomův obličej. "Nalij mi něčeho ostřejšího, prosím," řekla jsem a položila dlaň na bar. Uslyšela jsem jeho tiché uchechtnutí.
"Tak na to zapomeň," zavrtěl Tom hlavou. Najednou se sehnul, jako by mi snad chtěl zavázat tkaničku, nebo co. Než jsem se nadála, už jsem visela přes jeho rameno hlavou dolů. "Žádné pití nebude," řekl mi a poplácal mě po zadku, na který teď měl dokonalý přístup.
"Bože, jsi z pravěku, nebo co?" křikla jsem na něj. "Dej mě dolů," dodala jsem hned a dlaní bouchla do jeho žeber, ale Tom mě ignoroval. Hodil na bar pár bankovek a pak zamířil k odchodu. A já jsem byla unášena jako jeho lovecká trofej.

Když mě postavil na zem, byli jsme už daleko od našeho baru. Prvně jsem si upravila vlasy, než jsem se za něj zamračila a překřížila si ruce na prsou.
"Co si o sobě sakra myslíš?" štěkla jsem na něj. "Já nemám před Billem dělat ostudu, ale ty se chováš takhle?" řekla jsem hned na to a prsty dloubla do jeho ramene.
"Abys věděla, tak Bill stojí hned za tebou," odpověděl mi s klidným hlasem a strčil si ruce do kapes.
"Mě netíží, jak se mu tady bude líbit," ušklíbla jsem se. "To ty si tady na něco hraješ. A takhle si taháš i svoje fanynky?" pokračovala jsem a naštvaně naklonila hlavu na stranu. "Divím se, že vůbec nějaké máš."
"Každá z nich by dala cokoliv za to, abych je takhle nosil. Měla bys být polichocena," pousmál se na mě Tom.
"Stejně jako jsi měl být ty, když jsem ti řekla…" nedořekla jsem větu. Zarazila jsem se v ten správný moment, ale myslím, že pointa Tomovi došla. Otočila se na patě. "Promiň, Bille," omluvila jsem se mu a pak se vydala směrem domů. Tohle mi za ty nervy nestojí.
"Pár piv a je opilá," uslyšela jsem Tomova slova.
"Zhrzená ženská je horší, než drátem do oka, drahý bratře. Cos jí udělal?" zeptal se Bill.
"Já vůbec nic," odvětil mu Tom. Protočila jsem oči a odfrkla si. Jen kdyby nelhal, chlapec.

B.
 


Anketa

Povídka "Sparks" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Hanzuu Hanzuu | 26. října 2015 v 21:33 | Reagovat

to je ale ošklivý konec, tak najednou to ukončit!!! =D a zase nic nevím, moje fantazie pracuje na plné obrátky =D

2 Simča Simča | 27. října 2015 v 6:00 | Reagovat

Ta scéna, jak Tom Kate vynáší ven na rameni, mi přišla vtipná ;-). Bill je tak milý a třeba Tomovi něco důležitého poradí :-).
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu :-). Krásná práce!

3 Ká. Ká. | 27. října 2015 v 13:16 | Reagovat

No možná mi nepřijde,ze by to byla jenom Tomova chyba.. Prijde mi ze Kate trochu prehani :-D no uvidime co se z toho vyklube :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama