Close to You | 49.kapitola

9. července 2017 v 13:33 | Báři ツ |  Close to You
Nikdy jsem nebyla nějak extra veliký fanda toho, když se během povídky měnil hlavní vypravěč, úhel pohledu vypravování. Do téhle povídky se mi to ale hodí víc než kdy dřív, a proto se v téhle kapitole (a snad i na pár dalších) setkáváme s Billovým POV. Jsem z toho sama trochu překvapená, ale taky je to výzva. V téhle povídce mám totiž Billa za nebetyčného manipulativního blbečka (pardon všem jeho příznivcům), tak doufám, že se mi tak podaří vykreslit. Jako chtěla jsem napsat díl o usmíření Zary a Toma a hotovo, ale ještě se mi s povídkou nechce loučit. Proto tohle krátké prodloužení :) Jako hudbu tentokráte vybírám all time favorite od Cashe. Snad se bude povídka nadále líbit :). Krásné počtení, děkuji za vaše boží komentáře ♥ B.




~~ BILL ~~
Celou noc jsem byl jako na trní, vlastně jsem se vůbec nevyspal. Nebylo to proto, že bych měl pod svou střechou osobu, kterou jsem nemohl za žádnou cenu vystát, bylo to proto, že jsem do té osoby vložil veškeré své zbývající kousky naděje. Sotva zmizela ve dveřích jeho pokoje, jen chvíli jsem čekal, jestli se vrátí se selháním v očích. Musel pro ni znamenat víc, než jsem si myslel, když tam vydržela delší čas. Nějakou chvíli jsem zůstal v obývacím pokoji, vyčkával, jestli se nebude snažit odejít, jako to už jednou udělala. Tentokrát by to však nebylo na můj popud, a přesně to bych Tomovi vmetl do tváře. Jenže ona zůstávala v jeho ložnici a já marně čekal na její ústup. Nevím, jestli mě těšilo nebo spíše děsilo, že neodcházela.
Byl jsem velice naivní, když jsem si myslel, že pro bráchu znamenala chvilkové pobavení. Většina jeho vztahů trvala maximálně pár měsíců, a když už se mi dívka omrzela, nějakým způsobem jsem ji donutil odejít. Většinou se mi povedlo to zahrát tak, že to vypadalo jako její vlastní nápad. Tom to nikdy neřešil, bral věci tak, jak přišly. Nepídil se po tom, proč jeho vztahy trvají tak krátkou dobu, nikdy se neptal, co se v dívce mohlo hnout, že to najednou chtěla ukončit. Přece jsme vždycky tvrdili, že kdo vstupuje do vztahu se mnou, musí počítat i s Tomem. Naopak to pak platilo dvojnásob. A k mému podivu se Zara držela déle, než jsem tipoval. Celkově toho vydržela více než ty předchozí dívky, se kterými se brácha stýkal. To mi bylo důkazem, že všechny prahly po našich penězích, co potom ale chtěla Zara? Té se podařilo Toma ždímat, aniž by si to sám uvědomoval, a ještě se jí sám s penězi nabídl. Pokud se ale zdržela i přes moje veškeré útoky, byla moje teorie o jejích tajných cílech chybná?
Když se mi podařilo ji konečně vystrnadit z našeho života, bylo to skvěle načasované s naším odjezdem na evropské turné. Předpokládal jsem, že na ni Tom zapomene, jako zapomněl na všechny předchozí. Počítal jsem s tím, že změna prostředí ho přivede k jiným myšlenkám, že pokud sejde z očí, sejde taky z mysli, a on se během prvního týdne pobaví s jinou slečnou. S překvapením jsem zjistil, že po nocích hledí na její fotky ve svém mobilu, že se rozhoduje, jestli jí napsat nebo ne, a tím tak vyhovět jejímu poslednímu přání, aby ji nekontaktoval. V jeho očích jsem viděl nepochopení celé té situace, kterou jsem vlastně já sám způsobil, ale nikdy se mě nezeptal. Nikdy nepřišel a nepoložil mi přímou otázku, jestli je to z mé hlavy. Když mi Zara vyčetla, že by Tomovi nikdy neublížila a že Tom nikdy neuvěří tomu, že je ten článek jejím dílem, pochybovačně jsem se jí vysmál. Jak trpké bylo zjištění, že realita je přesně taková, jak sama řekla. Tom tomu nikdy neuvěřil. Ale taky se na to nikdy nezeptal, od té hádky před odletem do Evropy přede mnou už nikdy nezmínil její jméno. I tak mě neoklamal. Moc dobře vím, že na ni myslel každou volnou vteřinu. Mám přece oči, mám uši a jsem jeho identické dvojče, ksakru. Když jsem ji před osmi měsíci vyháněl, netušil jsem, jak chybný krok činím.
A v co to všechno vyústilo? V to, že jsem se musel kurevsky ovládat, když jsem pro ni jel, aby pomohla Tomovi zpitému do němoty, aby pomohla mně samotnému. Do poslední vteřiny jsem si myslel, že mě pošle do prdele. Nedivil bych se, vždyť na to měla nejvyšší právo za to všechno, co jsem jí udělal. Ale ona se bez otázek nechala přivést až k našemu domu, bez zapochybování se vydala na pomoc Tomovi, který se po ní ve své opilosti ptal tolik, až mi to lámalo srdce. Opravdu byla tak laskavá, jak Tom tvrdil? Tohle by nezahrála ani ta nejlepší herečka, takové obětování se druhému přece vysiluje, pokud to není upřímné a od srdce. Já chtěl Toma jen pro sebe, je to můj bratr, moje rodina, moje krev, ale teď jsem musel uvažovat nad tím, že možná už trošku patří i Zaře. Nikdy bych si nemyslel, že bude mít někdo jiný právo být v jeho životě. Proč se teda Zaře podařilo, co žádné předtím? Proč na ni Tom pamatoval i po měsících odloučení, a při prvním setkání s ní se musel opít, ve snaze vymazat vzpomínky z hlavy? Kvůli její dobrotě a laskavosti.

Seděl jsem v kuchyni, která byla stále nezařízená, jako všechny místnosti v domě, kromě našich ložnic, a v prstech držel šálek horké kávy. Hleděl jsem na její tmavou hladinu a uvažoval nad tím, jak mohla uplynulá noc dopadnout. Představoval jsem si všechny možné scénáře, a ani jeden z nich se mi nelíbil, protože v každém figurovala ona. Pokud ale Tomovi doopravdy přináší štěstí, nezbývalo mi nic jiného než pro ni zajet. To bylo to poslední, co jsem pro něj mohl udělat. Sevřel jsem šálek pevněji v prstech a zvedl ho k ústům, abych se trochu napil. Sotva jsem ucítil hořkou tekutinu na jazyku, objevil se ve dveřích kuchyně Tom.
"Dobré ráno," pozdravil bezvýrazným hlasem, který jsem za poslední měsíce slýchával každý den. Nezdálo se, že by byl jeho nálada stále tak mrazivá, jako byla veškerý náš čas v Evropě, ale už i to, že mě pozdravil, byl pokrok. Když jsem mu prozradil, jak to všechno doopravdy bylo, odkryl mu pravdu a to, že se v Zaře nezmýlil, začal jsem pro něj být mrtvý muž. Jak se zdálo, dokázal jsem z toho vybruslit za jediný večer. A to díky tomu, že jsem věděl, kde Zara je, a že jsem ji přiměl přijít.
"I tobě dobré ráno," odpověděl jsem mu a zkoumavě si přeměřil jeho obličej, abych zjistil, v jakém je rozpoložení, dokud se ke mně neotočil zády. Oba dva jsme věděli, že se blíží čtvrtá hodina odpoledne, ale stejně jsme si popřáli dobré ráno. Proč by ne, když se dnes vidíme poprvé? "Je tu Zara?" zeptal jsem se. Sledoval jsem, jak bere do rukou jeden z vybalených hrníčků a nalévá si do něj kávu z kávovaru.
"Ne, už odešla," odpověděl mi, když se ke mně otočil čelem. Upřel na mě svůj pohled, jako by chtěl zachytit veškerou mou neverbální reakci na její nepřítomnost. "Volala jí máma, tak spěchala domů."
"Volala jí máma?" zvedl jsem obočí. To jí volá uprostřed noci, nebo…
"Zůstala tady do rána, ano, přesně tak," odpověděl mi Tom na nevyřčenou otázku, kterou v mé tváři uviděl. "A pro tvé další potěšení ti taky musím sdělit, že se s ní dneska večer uvidím. Nehodlám zahodit něco, co pro mě má takovou cenu. Ať ti to přijde jako hloupý nápad nebo ne, já tu holku mám vážně rád," podíval se na mě se zamračeným výrazem v obličeji.
Pomalu jsem si olízl rty. "Já vím. Jen jsem nečekal, že ti to vydrží takovou dobu," trhl jsem rameny. "Jindy jsi zapomněl během týdne, teď ses mohl zbláznit celých osm měsíců," dodal jsem polohlasně.
"Hned jsem ti říkal, že je Zara jiná," řekl, než se otočil na patě a vyšel prosklenými dveřmi na dvorek. Tentokrát jsme si nehledali dům s terasou a bazénem, stačil malý dvorek s menším trávníkem, po kterém by se mohli probíhat psi. Oknem jsem sledoval bráchu, jak si přikládá cigaretu ke rtům, a musel se pousmát. Nikdy jsme se nehádali více než pár dní. Ať jsme udělali jakýkoliv přešlap, vždycky jsme si odpustili. A ač je na něm znát, že je pořád naštvaný, těch pár slov, které se mnou prohodil, mi byly znamením, že je to na dobré cestě. Blíží se usmíření. Usmíření nás všech.

Vyšel jsem za Tomem a postavil se vedle něj. Nepodíval se na mě, dál hleděl na naše psy, jak si vesele pobíhají po trávníku a skotačí s několika míčky. Vzal jsem si cigaretu a zapálil si stejně jako on.
"Tome, musíš pochopit, že -"
"Nezajímá mě cokoliv, co se mi tu snažíš říct," přerušil mě a vůbec nečekal na to, až dopovím svou myšlenku. "Ať už za to může tvůj vztah s Alex, tvoje přirozená nátura nebo cokoliv jiného, nezajímá mě, proč jí nevěříš. Proč ji tak nenávidíš. Já chci mít Zaru ve svém životě a tebe žádám, aby ses mezi nás nepletl. Byl jsem s ní šťastný," řekl, a ani jednou se na mě nepodíval, "tak mě nech, ať můžu začít tam, kde jsem skončil," zamračil se na mě.
"Tomi," oslovil jsem ho s důvěrností v hlase, ale on zase zavrtěl hlavou, čímž mi dal jasně najevo, že nechce nic slyšet. Ať už by to byla pravda, nebo by to byly moje výmluvy a manipulativní výroky, nechtěl slyšet ani slovo.
"Momentálně jsem tak kurevsky vytočený, že můžeš být rád, že tu neležíš s rozbitým nosem nebo monoklem pod okem," ukázal na mě prsty, ve kterých držel filtr cigarety. "Dovedeš si představit, kolik práce mi teď dá, aby mi Zara zase začala důvěřovat? Budoval jsem s ní docela dobrý vztah, ač na chatrných základech, ale ty jsi posral i to málo, co jsme měli," zamračil se na mě.
Krátce jsem vydechl, překvapený silou slov, které na mě vychrlil. Myslel jsem si, že po předešlé noci bude rád, pokud bude vůbec stát na nohou, ale zdálo se, že z něj alkohol vyprchal mnohem dřív, než jsem předpokládal. Jindy by se ještě teď válel v posteli a byl vůbec rád za to, že dýchá. Že by byla Zařina přítomnost opravdu tak… kouzelná?
Potáhl jsem z cigarety a vyfoukl kouř před sebe, než jsem položil svou otázku. "Takže ji dneska bereš ven?"
"Ne," odpověděl hned, čímž mě trochu zmátl. "Je dnes v práci, stejně jako včera, ale když za ní přijdu do klubu, snad si pro mě pár minut volna najde," trhl rameny.
"Aha," pokývl jsem hlavou a už nic dalšího neřekl. Dříve mi pořád vyčítal, jak ho nebaví do klubů chodit, a že je to vlastně jen moje zábava, a teď by se mohl přetrhnout, aby do klubu šel, jen aby viděl Zaru? Ty naivní blázínku, pomyslel jsem si. Ať se budeš snažit sebevíc, jednou ti i takhle holka zlomí srdce. Koneckonců, každá dívka vždy ublíží.
"Ty ale nejsi zvaný," řekl a uhasil nedopalek cigarety v popelníku.
"Ale Tome, prosím tě," protočil jsem oči. "Nedokážeš se na mě mračit takovou dobu, to vím moc dobře," založil jsem si ruku v bok. Když ho má slova zastavila v odchodu, spokojeně jsem se pousmál. "Neříkali jsme si přece, že se mezi nás nedostane žádná holka? Co právě teď děláš? Stavíš ji mezi nás dva," ukázal jsem na něj a pak i na sebe, abych podtrhl význam svých slov. "Myslíš si, že když budeš sedět sám v klubu, tak se nad tebou slituje a přisedne si, ač bude mít právě šichtu?" zvedl jsem jedno obočí.
"A ty si myslíš, že by si ke mně přisedla, kdyby viděla tebe vedle mě?" odpověděl mi s odfrknutím. "Tentokrát ji k tobě pustím, až si budu opravdu jistý, že ji dokážeš aspoň přijmout," dodal se zlověstným přivřením očí. "A pokud se ti nelíbí, že teď hodlám ve svém volném čase upřednostňovat ji, poděkuj sám sobě," řekl ještě, než vešel do domu.
"Ale no tak, brácho," zavolal jsem za ním. Když se mi však nedostalo žádné odpovědi, v duchu jsem si zanadával. Dlouze jsem potáhl z cigarety a znovu vyfoukl kouř před sebe. Tak tohle se moc nevyvedlo. Kurvapráce.

Zbytek dne plynul neskutečně pomalu. Bylo to nejen tím, že jsme po dlouhé době, kdy jsme odehrávali jeden koncert za druhým a pracovali, měli pár dní volna, ale taky tím, že jsem ten najednou volný čas trávil sám. Jindy bych byl alespoň s Tomem, ale teď mi dělal společnost jen Pumba a puštěná televize. I když jsem nevěděl, že je brácha doma a není někde se Zarou, stejně mi vadilo, že vůbec uvažuje nad tím, že někam půjde sám, jen aby měl jistotu, že se s ním bude Zara bavit. Tohle jsme si přece nedomluvili. Kdykoliv jsem měl někoho já, neváhal jsem s tím, abychom trávili čas všichni tři společně. Proč má teď Tom zábrany?
Přepnul jsem nudný program na jiný kanál a s povzdychnutím podrbal Pumbu za ušima. Rozpomenutí se na veškeré mé vztahy mě přimělo vzpomenout si i na Alex. Na to, jak jsem jí věřil a jak mě zklamala, když jsem ji našel na zádech s roztaženýma nohama, nahou v náručí jiného chlapa. Byla to žena, o které jsem si myslel, že mě nikdy nezklame, že mě nezraní a my budeme navždy šťastni. A ač jsem pro ni udělal první a poslední, zjistit, že mě podváděla delší čas, pro mě bylo ránou pod pás. Ať už se jednalo o kamaráda - teď už bývalého, nebo někoho cizího, skončila do postele s každým, kdo si o to požádal. Ano, vím o tom, že Zara taková asi není, ale kde mám tu jistotu, že Tomovi neublíží nějakým jiným způsobem? Sice mi teď pomohla, dá se říct, ale to je všechno, co jsem od ní chtěl. Nežádal jsem ji, aby se s Tomem znovu začala scházet, jen jsem ho chtěl na chvíli uklidnit. Jejich setkání vede k něčemu naprosto jinému, než co jsem naplánoval.
"Proč nebyla Alex více jako Zara," zamumlal jsem si sám pro sebe, aniž bych si uvědomoval pravý význam svých slov, a znovu přepnul program v televizi. Taky jsem chtěl věrnou, laskavou a obětavou přítelkyni, proč jsem se tedy setkal s bestií, která mě takhle rozbila? A co Zara? Bude dál v mém životě jenom proto, že je do ní Tom blázen až po uši? Nezbývá mi nic jiného, než tu jejich lásku překousnout?

B.
 


Anketa

Povídka "Close to You" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 Jennifer Jennifer | E-mail | Web | 9. července 2017 v 16:21 | Reagovat

Me gusta kapusta :D :D Trošinku krátky mi ten diel príde, ale zato božský. ♥ Konečne aj pohľad z Billovej perspektívy, ale za to o to horší. Kde sa v ňom berie toľko hnevu a nenávisti? Tresla by som ho s nejakou pálkou po hlave nech sa spamätá a prestane už ubližovať tým dvom. Dobre mu tak, nech je naňho Tom nasratý, veď má aj prečo. Ja by som mu rovno vrazila jednu a nepočúvala tie jeho bláboly. Hajzel jeden. Ah. :-? 8-O Btw. škoda, že si pekne nepokračovala od toho ich bozku ♥ No šup šup ďalší dielik, nech sú už pri sebe zas. :) Teším sa na pokračovanie, ani nevieš ako veľmi. :)

2 Shadow. Shadow. | 9. července 2017 v 18:00 | Reagovat

Co ty mi to děláš... já se tu třesu na Tomovo a Zařino usmiřování a místo toho mám prdky. 😀 Ne... jsem ráda, že to protahuješ, jak se dá, aspoň to neskončí. Navíc je Billuv pohled zajímavý... vlastně ho docela chápu. Ženský jsou mrchy! Ale Zara je výjimka. A jsem si jistá, že by mu taky časem pomohla najít tu pravou, laskavou.

3 ká. ká. | 9. července 2017 v 19:59 | Reagovat

nooo.. me teda uplne nenadchl Billuv pohled, prijde mi to takovy .. nevim :-D  neni to muj salek kavy.
Jako proc celou dobu resi jestli Zara Tomovy ublizi a jestli ji bude mit teda rad nebo ne, rekla bych, ze ted po tom vsem Zare ani Tomovi na jeho nazoru asi uplne zalezet nebude. Spis by se prave mel zacit snazit,aby ho vzali k sobe a vychazeli dpolu dobre ne?! .. no jsem teda zvedava co na nas jeste vymyslis a stejne tak i na tvoji novou povidku :-)

4 teress teress | 10. července 2017 v 14:27 | Reagovat

boží, přijdu sem a čekají tu na mě další 3 skvělé díly. To jsem přesně potřebovala. <3
Mně ani tak Billův pohled nevadí, je to zas něco nového, ač bych samozřejmě raději byla zahrnutá ultra spoko Tomem a Zarou. :D Už bude konec? Jako je mi jasné, že povídka nemůže být nekonečná, to by byla nuda (ač zrovna v tvém případě dost pochybuju :D), ale vždycky mě to překvapí. :D Tak alespoň Billovi trochu sklaplo a Tom bude mít prostor na comeback k Zaře. Těším se na další díl :)

5 E. E. | Web | 12. července 2017 v 21:14 | Reagovat

Nápad napsat díl, nebo hned několik z Billova pohledu se mi neskutečně líbí!! :) Celou dobu jsem byla napjatá, jaké pocity se v Billovi odehrávají, co se mu honí v hlavě. Tohle je naprosto úžasné a je to neskutečné oživení celého příběhu. Bill by měl přestat házet všechny ženy do jednoho pytle a srovnávat je s Alex, která mu tak moc ublížila. Celou dobu, co jsem si četla tento díl jsem si říkala, že je to prostě idiot, ale poté co Bill pronesl, že by že by Alex měla být tehdy jako Zara, došlo mi, že mi ho je vlastně neskutečně líto. A co se Toma týče? Opravdu moc se mi líbí, jak moc je rozhodnutý o Zaru bojovat.

6 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 23. července 2017 v 10:54 | Reagovat

Tak jsem zase tu, háá, doufám, že už píšeš pokračování, protože já jsem za chvíli na konci a budu tě zase otravovat! :D
Super nápad, tak to se těším, že se konečně dozvím, proč se Bill chová jak totální ko*ot a co se mu honí kebulí. :D
No musím říct, že už aspoň o malý kousíček přestávám nenávidět Billa. :D konečně taky udělal něco hezkýho a nesobeckýho, i když ji vlastně dovedl Tomovi hlavně kvůli sobě, no. :D
Tak doufám, že se pak dozvím i jak to bylo ze Zařina pohledu, když došla k ožralému Tomovi. :D
No Bill se bude muset ještě hodně snažit, aby Tomovi vynahradil to, jaký je debil.. :D Ale tak první krok už udělal, když mu Zaru přivedl, tak snad mu zas nerupne v kebuli a nezačne zas dělat kraviny. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama