Close to You | 51.kapitola

20. července 2017 v 2:01 | Báři ツ |  Close to You
Děkuji za vaše předchozí ohlasy. Means a lot. ♥ Zároveň přeji krásné počtení. :) B.




Už jsme tady seděli několik hodin, už se blížila zavírací hodina, ve které by nás měla Zara nechat vyprovodit ochrankou ven, ale ona nás tu nechala dál sedět, mohli jsme dál popíjet, místní barman mi dál míchal drinky. Už jsem cítil svou podnapilost, ale bylo mi to jedno. Měl jsem teď dny volna a mohl si užívat, a zároveň se mi dařilo to, kvůli čemu jsem tady byl - byl jsem rušitel těch dvou. Nebylo moc situací, ve kterých by prohodili více slov nebo se sebe navzájem letmo dotkli. Nejen, že tu měla Zara opravdu frmol, jak sama tvrdila, ale taky jsem hodně, hodně pracoval na tom, aby tu moc času nepobyla. Možná jsem byl přiopilý kvůli tomu, že jsem se tak moc snažit Zaru zaměstnávat, možná to bylo tím, že jsem měl dnes prostě chuť na alkohol. Jedno bylo jisté - střízlivý se dnes domů nevrátím.

"Kluci, tyhle prostory už zavíráme," uslyšel jsem nad sebou Zařin hlas. Zvedl jsem pohled od sklenice s drinkem, který jsem právě dopil. Že bychom šli konečně domů? "Klidně tu můžete zůstat, dokud nepůjdeme domů všichni, ale jedině v případě, že se přesunete dolů k hlavnímu baru," dodala, a tím zapříčinila úsměv na Tomově tváři. Mohli jsme tady ještě zůstat. No hurá.
"To víš, že tu chci ještě chvíli pobýt," odpověděl jí a zvedl se tak rychle, až jsem se tomu musel uchechtnout. Nic jsem k tomu však neřekl. Nechal jsem sklenici na stole a následoval Toma ke schodům, po kterých jsme se mohli dostat k tomu hlavnímu baru, který stál u spodního tanečního parketu. Byl to bar, u kterého jsem ještě neseděl ani nic nepil, ale jsem si jistý tím, že tam mají stejnou nabídku jako tady nahoře.
"Jen rychle vytřu kuchyni a pak se za tebou vrátím," zamumlala Zara směrem k bráchovi. Ten se na ni znovu uculil a položil dlaň nad její bedra. Když jsem viděl ten letmý dotek, představoval jsem si, kolik odvahy si musel Tom dodat. Jestli byl v autě tak nervózní, teď se to určitě nezlepšovalo. Klub byl už ale prázdný, a tak jim asi nevadilo, že je někdo uvidí.
"Já si dám zatím další sodu," pokývl hlavou.
"Fajn, řekni Mikeovi, ten se o tebe postará. O vás oba," řekla a podívala se i na mě. "Klidně si ještě něco dej. Jestli budete odcházet s námi, minimálně půl hodiny tady ještě pobudete," naklonila hlavu na stranu, než hbitě seběhla schody, ke kterým jsme mířili i my.
"Ty tu chceš být až do samého konce, co?" zeptal jsem se na věc, na kterou jsem už předem znal odpověď.
"Klidně už můžeš jít čekat do auta," trhl rameny.
"Ne, zůstanu tady s tebou. Dám si ještě něco dobrého," pomlaskl jsem si. Na Zařinu radu jsem si dal tu specialitu barmana. Musím říct, že byla opravdu dobrá. Sice silná, ale to nebylo nic, na co by mě neupozorňovala. "Dám si tu specialitu."
"Nemyslíš, že jsi toho už měl dost?" podíval se na mě podezřívavým pohledem.
Trpce jsem se zasmál. "Říká ten, co se včera chtěl upít k smrti," zamračil jsem se na něj. Místo odpovědi Tom krátce zavrtěl hlavou. Nevěděl, co mi by mi na to řekl. No ale neměl jsem pravdu? Netrefil jsem právě teď hřebíček na hlavičku?

Sotva přede mě barman, jehož jméno jsem si pamatoval jen díky našemu dobrému kamarádovi Mikeovi, postavil další ze svých specialit, s pousmáním jsem se na něj podíval. Tenhle chlapík vypadal docela mile, a to pracoval se Zarou a byl její nejlepší kamarád? Něco mi tu nesedělo. Jak se může někdo, kdo je tak pohodový, bavit se Zarou, kterou jsem nemohl vystát a měl husí kůži, kdykoliv mi na mysl přišlo její jméno?
"Můžu se tě na něco zeptat?" opřel jsem se o desku baru a zadíval jsem se na všechny ty sklenice, které teď bral do rukou a leštil je s čistou utěrkou.
"Cokoliv," odpověděl mi. Krátce se podíval na mě, krátce na Toma, ale ten nám nevěnoval tolik pozornosti, protože se právě ve dveřích za barem objevila Zara. Rychle vyskočil z barové stoličky a šel jí pomoct s bednou alkoholu, kterou se rozhodla uklízet.
"Co bys mi řekl o Zaře? Jak se chová, jaká vlastně je?" položil jsem svou otázku a zuby si přejel přes spodní ret. "Kdybys ji měl popsat jedním slovem, jaké by to bylo?" dodal jsem.
"Jedním slovem?" zopakoval po mně. "Zara se jedním slovem zhodnotit nedá. Je pracovitá a je na ni spolehnutí, když je potřeba, dokáže být vážná a opravdu pomoct. Ale taky je s ní sranda a rozhodně se na tebe nebude zlobit, pokud si z ní někdy vystřelíš. Kolikrát jsem jí říkal, že kdybych neměl svou drahou polovičku, už bych jí tu kupoval růže a zval na večeři," uculil se. Když ale uviděl výraz v mé tváři, hned vše vysvětlil. "Ale to jsou jenom naše vtípky. Zara nikdy s nikým nic neměla. Co vím, celý volný čas tráví s mámou doma nebo s námi v práci," ukončil svůj popis, který byl obsáhlejší, než jsem vůbec požadoval.
"Takže je andílek," zhodnotil jsem a do hlasu vložil mnohem více jízlivosti, než kolik jsem původně plánoval.
"Jestli ji nemáš rád, tak to musí být nějaké nedorozumění. Je to ta nejzlatější holka, jakou kdy můžeš potkat," řekl s krátkým pokývnutím hlavy. Odložil sklenici a vzal si další, kterou začal leštit stejně jako ty předešlé. "A je to docela zázrak, že je taková, jaká je, vzhledem k tomu, co všechno ji v životě potkalo a co si už musela vytrpět," dodal.
"Co myslíš?"
"No," olízl si rty a trochu ztišil hlas, protože se Zara s Tomem přiblížili. "Kdyby mně umírala máma, určitě bych to nezvládal tak skvěle. Když ji vidíš, řekl bys o ní, že má naprosto bezstarostný život. Ale pravda je někde úplně jinde," zamumlal ještě tišším hlasem. Už jsem na to nic neřekl. O nemocné matce jsem věděl, vždyť jsme platili její léčbu a pobyt v nemocnici, sakra. Ale je pravdou, že jsem si nikdy nespojil všechny části jejího života, nikdy dřív jsem se tím nezabýval, protože jsem prostě neměl potřebu. U nás poslušně pracovala - dejme tomu do té doby, kdy jsem odjel do Evropy a ona hned skočila do Tomovy postele - ale nikdy neřekla ani půl slova ohledně toho, že by jí bylo smutno, stýskalo se jí nebo by si potřebovala jen tak někomu pobrečet na rameni. Kdyby umírala máma mně, to by se mnou okolí tuplem nemohlo vydržet.

Upil jsem další lok toho skvělého drinku od Mikea a lokty se dál opíral o desku baru. S povzdychnutím jsem sledoval, jak Zara pracuje. Hbitě skládala čisté sklenice na polici, která byla za barem, a vůbec to nevypadalo, že by byla po celovečerním běhání v klubu unavená, nebo to spíš na sobě nedala znát. Když se k nám otočila a s drobným pousmáním přejela přes obličeje nás všech, uviděl jsem v jejích očích zřejmé známky vyčerpání. Znovu jsem upil ze sklenice toho výborného drinku. Není možné, že jsem se v ní tolik pletl, to prostě není možné. Není.
"Můžu si tady zapálit?" zeptal se Tom.
"V tuhle dobu už ne, promiň, kamaráde. Jedině venku," zavrtěl Mike hlavou a tím pádem ho poslal pryč. Tom se beze slova zvedl, ani se nezeptal, jestli si třeba nechci jít zapálit s ním. Díval jsem se na jeho mizející záda u bočního východu z klubu, než jsem se podíval zpátky na Mikea. Ten sám sebral několik věcí z baru a vytratil se ve dveřích, které podle všeho vedly do kuchyně, takže jsem se Zarou zůstal sám. Jsem si jistý tím, že kdyby Tom věděl, kam tahle situace bude směřovat, nenechal by mě tu s ní, ale protože odešel chvíli před Mikem, nemohl tušit, že se tohle stane. Dál skládala sklenice na polici, mlčky, přitom musela vědět, že jsme tu zůstali zrovna my dva.
Když se po několika minutách ticha otočila, už jsem dopíjel svoji sklenici. Cítil jsem omamnou sílu alkoholu a možná jsem se i spokojeně usmíval, ale rozhodně to nebylo kvůli její přítomnosti. Dlaněmi se opřela o okraj baru a natáhla se pro sklenici, kterou jsem právě vyprázdnil do dna.
"Dáš si ještě něco nebo to už balíš?" zeptala se.
"Máte tu ještě něco na práci?" zvedl jsem obočí. Měl jsem chuť, rozhodně jsem nechtěl končit, ale abych tu musel zůstávat déle, než bylo nutno, do toho jsem se opravdu nehnal.
"Už je víceméně všechno hotové. Jenom se převleču a můžeme to tady s Mikem zavřít," odpověděla mi. Místo jakékoliv slovní odpovědi jsem jen pokývl hlavou. Prostě jen počkám na to, až se Tom vrátí, a pak se spolu s ním vydám na cestu domů. Zara vložil skleničku do dřezu, ve kterém voda čekala už jen na tohle poslední sklo k umytí, a pustila se do čištění sklenice. "Chutnalo ti?" zeptala se.
"Bylo to silné, jak jsi mě varovala, ale taky docela lahodné," pomlaskl jsem si.
"Mike bude určitě rád, že si to takhle pochvaluješ," usmála se.
"Jeho vlastní recept?"
"Přesně tak, jeho vlastní recept," souhlasně pokývla hlavou. Sklopil jsem pohled k jejím pracujícím dlaním a ani mi nepřišlo na mysl, jak snadno právě teď konverzujeme, ač je to třeba o obyčejných věcech. Nenapadlo mě, že jsem tady přiopilý a ona střízlivá, vůbec jsem nepřemýšlel nad tím, že by teď mohla mé větší otevřenosti a upovídanosti částečně využívat.
"Jak se ti líbilo v Evropě?" zněla její další otázka.
Trhl jsem rameny. "Koncerty se nám vydařily, takže si není na co stěžovat. Proč se ptáš?" zeptal jsem se. I když ke mně ani nezvedla pohled, když mi odpovídala, nedalo si nevšimnout opatrnosti, s jako další slova vypouštěla z pusy.
"Jen jsem si vzpomněla na to, v jaké náladě ses z Evropy vracel posledně, když jsem ještě u vás bydlela," hlesla. "Jsem ráda, že teď jsi s výletem do Evropy spokojený," zvedla ke mně pohled a pousmála se.
"Nad Alex jsem se už dávno povznesl, jestli míříš k tomuhle," odsekl jsem a následně se zamračil. Nejenom proto, že chtěla vyzvídat detaily o takových věcech, ale taky sám nad sebou. Lhal jsem nejen jí, ale taky sám sobě. Namlouval jsem si, že je to dávno za mnou, ale pravda byla někde jinde.

"Dobře," zabručel jsem po chvíli ticha, kdy Zara vypouštěla dřez a utírala pracovní plochu za barem. Umyla tu poslední sklenici a utřela ji. A zatímco ji stavěla na její místo na polici, moje pusa se pustila na špacír. "Vymýšlím si, když říkám, že jsem se nad ni už povznesl, ale je to tak jednodušší. Mnohem jednodušší," protočil jsem oči.
"Já ti to nemám za zlé, Bille," řekla, když se ke mně otočila čelem. "Nemusíš se mi tady ospravedlňovat za to, že se chceš chránit před bolestí," zavrtěla hlavou.
Nespokojeně jsem si pomlaskl. Odhadla mě až moc dobře. "Přestaň si hrát na milosrdnou a chápavou samaritánku, prosím tě," procedil jsem mezi zuby.
"Promiň," lehce pokrčila rameny. Obešla bar a začala sklízet barové stoličky, které stály vedle mě. Otáčela je a opírala o desku baru, což byly zřejmě poslední zásahy do úklidu tohoto klubu. Sám jsem seskočil ze stoličky, na které jsem posledních několik minut seděl, a vzal ji do rukou, abych ji otočil a postavil na bar vzhůru nohama. Dlaní jsem se opřel o bar, abych udržel rovnováhu. Alkohol zřejmě působil víc, než jsem si uvědomoval, a když jsem seděl, stoupal mi do hlavy rychleji.
"Vím, že jsi ta nejlaskavější osoba pod sluncem," řekl jsem a podíval se do jejího obličeje. Zastavila se kousek přede mnou a vzhlédla ke mně, v jejích očích jsem viděl, že je tomu opravdu tak. "Ke mně se ale tahle chovat nemusíš. Nejsem nějaký chudáček," ohrnul jsem horní ret ve znechucení.
"Rozhodně tě za chudáka nepovažuji. A chovám se tak ke všem," odpověděla. "Jestli s tím ale máš problém, asi bych měla pracovat na tom, abych se na tebe příště dívala se stejným znechucením, jako se ty díváš na mne, že?" ukázala prstem proti mé hrudi. "Takhle by ti to vyhovovalo? Abych byla stejně protivná jako jsi ty?" zvedla jedno obočí.
"Zaro…" oslovil jsem a nešetřil krutostí. Ona se ale nedala.
"Přijmi moji omluvu, Bille, že jsem od přírody dobrák. Něco takového, co tady předvádíš ty, asi nezvládnu," řekla a krátce trhla rameny. "Když říkám, že je mi líto, že jsi v životě potkal takovou osobu, která zkřivila tvůj pohled na lásku, tak to myslím vážně. Není to proto, abych z tebe dělala chudáka nebo hlupáka, že jsi jí naletěl, není to kvůli tomu, abych tu bolest v tobě znovu rozrývala," zavrtěla hlavou. "Říkám to, abys věděl, že je mi to líto, protože takový pohled na lásku je špatný. Nemůžeš všechny házet do jednoto pytle a očekávat, že se každý zachová právě takhle."
"Když důvěřuješ špatné osobě, a tak moc se spálíš, je pak moc těžké začít důvěřovat i té správné," zamumlal jsem hloupou výmluvu, kterou bych sám sobě neuvěřil ani v opilosti, natož jako střízlivý. A Zara střízlivá byla, ale i tak tomu uvěřila.
Lehce pokývla hlavou. "Snad jednou najdeš cestu zpátky," zašeptala, než zlehka položila dlaň na mou paži. Když jsem pohledem sjel k jejím prstům, které se sotva znatelně omotaly kolem mého bicepsu, rychle ucukla, jako by si právě uvědomila, co udělala. Jenže když jsem ten teplý dotek jejích prstů ucítil, jako by se tím zachvěla základna mých chladných zdí, které jsem si kolem sebe vystavěl. I přes to všechno, co jsem směrem k ní vysílal, přes veškerou zřetelnou nesympatii, přes veškeré klacky, které jsem jí házel pod nohy, stejně se mnou dokázala soucítit.
Přesunul jsem pohled k jejímu obličeji. I když jsem měl čelist pevně sevřenou, stejně se mi začala třepat brada. Proti mé vůli se mi do očí začaly hrnout slzy. A já nechápal tuhle situaci. Zhluboka jsem se nadechl ve snaze zabránit emocím, aby mě takhle pohltily, ale když Zara omotala paži kolem mého pasu a zlehka mě objala, už tomu nešlo zabránit. Mohl za to alkohol? Omámila mě silnými drinky, abych se s ní konečně spřátelil? Byl jsem tak opilý, nebo jsem snad už byl unavený z toho všeho předstírání a zapírání? Přestalo mě bavit tvářit se, že jsem v pořádku, i když jsem ještě nezpracoval všechnu tu bolest, kterou jsem v sobě měl? Co se stalo, že mě tahle drobná holka dokázala obměkčit? Co se sakra stalo, že jsem se jí rozbrečel na rameni?

B.
 


Anketa

Povídka "Close to You" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 E. E. | Web | 20. července 2017 v 11:55 | Reagovat

Pane Bože!! Pane Bože!! ❤️ Když jsem četla a došla k pasáží, kde zůstala Zara sama s Billem, bála jsem se, že ji Bill jako už tolikrát ublíží. Že ji bude chtít opět odehnat od Toma, ale to co místo toho nastalo mě chytlo za srdce. Znovu opakuji, že několik dílů z Billova pohledu byl skvělý nápad. Nerada bych byla třeba o tento moment ošizená :). Snad si už Bill konečně uvědomí, že je sám proti sobě, když okolo sebe jen mlátí a ubezuje lidem, kteří by mu dokázali pomoci.

2 ká. ká. | 20. července 2017 v 15:10 | Reagovat

jezis, cekala jsem co hroznyho ji zas provede a on mozna konecne svolil, ze by nemusela byt tak desna ? No to ziram! .. ted uz jen aby si to nerozmyslel az vystrizlivy.

3 Shadow. Shadow. | 20. července 2017 v 21:52 | Reagovat

Chodím tu jak hladový pes každý den a když už tu je konečně dlouho očekávané potěšení, tak jsem úplně speechless. Ty mi prostě umíš vzít vítr z plachet, to ti teda povím. :D Jsem naprosto překvapená Billovým pláčem. No, nemůžu se dočkat dalšího dílu. ♥

4 teress teress | 20. července 2017 v 22:40 | Reagovat

Téda, bylo jasné, že něco Billa zlomí, ale až takové zakončení... jsem zvědavá, jak to s ním bude pokračovat po vystřízlivění, jestli všechno bude pořád "růžové", nebo se otřepe a pojede dál. A Tom je teď nejvíc cute, jak se snaží, je zaláskovaný až po uši. :D
No těším se na konec a zároveň se netěším, hrůza a děs. :D

Těším se na další díl, poslední dobou je to jediný pořádný relax, kde fakt vypínám, takže...díky ti, Baru. :D

5 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 23. července 2017 v 11:25 | Reagovat

Cože, jakože jsem tě dohnala? No jako milenko, dávej další díl! :D Málo jsi psala teda.. :D
Jo tak Bill vyzvídá od Mikea, jako by snad čekal nějakou špínu na Zaru. :D No snad mu trochu pomůže to, co mu řekl. Hajzlík. :D
Oh tvl, normálně mám co dělat abych se nerozbulela jako Bill. Mi úplně taky vyhrkly slzy do očí. Sakra. No jako doufám, že tímhle se všechno změní!
Pozor, legendární okamžik - je mi Billa líto! :D Takže teď se snad přestane chovat jak kolosální kretén..
Milenko, nutně potřebuju další díl jako!!! :D Tak šup šup! :D

6 Shadow. Shadow. | 25. července 2017 v 20:50 | Reagovat

Achjo... chodím tu jak hladový pes a čekám na další díl. 🙁

7 designed-to-kill designed-to-kill | Web | 28. července 2017 v 17:45 | Reagovat

[6]: Na dílu se hned začne pracovat,neboj. Byla jsem týden mimo (bez noťasu a bez mobilu), takže teprve dnes začínám pracovat na nové kapitole... Vyčkej :-)

8 Shadow. Shadow. | Web | 28. července 2017 v 20:40 | Reagovat

[7]: Chápu, doufám, že ses měla fajn. :) To víš, že vyčkávám, trpělivě. ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama