Promiseland * 22

19. března 2018 v 20:53 | Báři ツ |  Promiseland
Veliký dík všem, kteří mi necháváte ohlasy u každého dílu! ♥ Nesmírně mě těší, když si můžu přečíst, co i vám běhá hlavou, když ty řádky čtete. Tak se těším i na ty, které se ukážou pod touhle kapitolou. Říkala jsem si, že bych mohla to seznamování Thei a Toma natahovat co nejvíc, ať se všichni pokocháme tím, jak jim ten vztah postupně vzkvétá, ale ono se tomu tak těžce odolává, aby na sebe hned neskočili! :D A co bych to byla za pisatelku, kdybych vám nesplnila, co vám v komentářích vidím, že jo :D... Přeji vám krásné počtení. :) B.



Tom odjel pár minut po Jeromovi. Nevím, jestli chtěl počkat, až budu opravdu sama a on tak bude mít jistotu, že jsem v bezpečí, nebo jen chtěl strávit ještě pár chvil v mé přítomnosti, ale bylo mi to upřímně jedno. Rozloučili jsme se, a tentokrát to nebyl jen dlouhý stisk ruky nebo lehké poplácání po rameni s letmým úsměvem na rtech. Tento večer to bylo rozloučení plné dychtivých - a přesto nesmělých - polibků, vroucích objetí a upřímných pohledů. Tom se choval neskutečně mile, ale zároveň ve mně dokázal probudit tu vášnivou a divokou stránku, o kterých předtím mluvil. Sice se neprojevila ve své plné síle, ale mně zatím stačilo i to, že jsem ji vůbec začínala cítit. Byla jsem si vědoma, že tam někde je, a dávala mi pocit toho, že nejsem životem unavená bytost, kterou už nečeká žádné dobrodružství. Když jsem stála na kraji chodníku a sledovala koncová světla jeho auta, která mizela ve tmě noci, promítala jsem si v myšlenkách proběhlý večer. Tom mi několikrát kladl na srdce, abych si to všechno dobře promyslela, dokud je ještě čas, dokud nejsme v tom všem až moc zaháčkovaní, dokud je ještě prostor vycouvat, a přitom si navzájem tolik neublížit. Připomínal mi, že má na starosti dcerku, které chybí matka. Vlastně jsem i chápala, proč to zmiňoval tak důležitě - vždyť bylo pochopitelné, že chce mít jistotu vážného vztahu, a ne žádného románku na jednu noc, pokud má v péči dítě, se kterým buduje upřímný vztah. Jak by vypadal takový otec, kdyby si každý večer dovedl jinou ženu?

Ten večer jsem usnula jako nemluvně. Nebylo to jen tím, že jsem po dlouhé době nebrečela do polštáře dlouho do noci a neusínala v obavách z toho, co přinese další den. Ani to nebylo způsobené pouhou Tomovou přítomností toho večera, díky které jsem si do hlavy přivedla trochu jiné myšlenky, přestala se trápit a už neuvažovala nad tím, jak moc mě ten rozchod zasáhl. K tomu spokojenému spánku se přidalo i to emoční vypětí, ve kterém jsem strávila několik hodin, a které mi přineslo takovou vlnu únavy, že jsem ani neměla čas přemýšlet nad tím, jak dlouho mi bude trvat, než usnu. A nakonec to byl pocit zadostiučinění a spokojenosti, že jsem dokázala s Jeromem vyřídit tu nepříjemnou záležitost v relativně bezkonfliktním rozhovoru.
Probudila jsem se samovolně, bez budíku do krásného prosluněného rána. Vlastně už bylo dopoledne, když jsem rozlepila víčka a poprvé se toho dne zadívala na svět. Měla jsem dobrou náladu, a to mi přišlo, že bylo po neskutečně dlouhé době. Posadila jsem se na posteli a protáhla se, než jsem znovu padla mezi polštáře. Zahleděla jsem se na světlý strop a spokojeně se usmála. Sama pro sebe. Natáhla jsem se pro mobil, který ležel na mém nočním stolku, abych zjistila, kolik je vlastně hodin. Když jsem narazila na textovou zprávu od Elsie, úsměv, který se mi na rty usadil hned po probuzení, mě neopouštěl. Hned jsem klikla na její telefonní číslo a přiložila si mobil k uchu.
"Theo, díky, že voláš," řekla, sotva hovor přijala, místo jakéhokoliv pozdravení.
"Ahoj, Elsie," odpověděla jsem jí. "Teprve teď vstávám, takže jsem ti nemohla zavolat dřív. To sis myslela, že budu v sobotu na nohou už v sedm ráno?" zasmála jsem se. Když uslyšela můj veselý smích, nadechla se. Dovedla jsem si představit, jaké překvapení pro ni muselo být, že zním takhle spokojeně a vyrovnaně. Včera večer jsme nebyly v kontaktu, takže nemohla vědět, co všechno se událo, nebyla obeznámena s novými událostmi a posuny mého života.
"Theo? Jsi hned po ránu opilá nebo je tvá dobrá nálada vysvětlitelná jiným způsobem než tím, že ses dočista zbláznila?" zeptala se mě.
Nedalo mi to, abych se znovu nezasmála. "Ne, mám dobrou náladu a nemá s tím dočinění žádný alkohol ani pomatení mysli," odpověděla jsem jí. Posadila jsem se na posteli a přehodila nohy z matrace na podlahu své ložnice. Vstala jsem, a ještě jednou se protáhla, než jsem zamířila do koupelny, zatímco jsem začala své kamarádce popisovat, co se předešlou noc stalo. Řekla jsem jí o Tomově návštěvě. O naší společné večeři a o tom, jak dobře se i s ním povídalo. Svěřila jsem se jí se vším, kromě těch několika polibků, které jsem si prozatím chtěla nechat pro sebe. A když jsem jí zmínila jméno svého bývalého snoubence, Elsie se trhaně nadechla.
"Neříkej mi, že se tam ten kretén objevil a zkazil vám tak příjemný večer!" naštvala se.
"Elsie, bylo dobře, že se tady ukázal. I když nebyl zrovna střízlivý, vypakovala jsem ho s krabicemi, pro které si měl dojet už na začátku týdne. Vrátil mi klíč od dveří, já už klíč od jeho bytu taky nemám. Teď si konečně připadám jako zbavená všech závazků vůči minulosti," řekla jsem a lehce pokrčila rameny, což bylo automatické gesto, i když to Elsie nemohla vidět.
"A co ten Tom?" zeptala se. "Setkal se s Jeromem?"
"Setkal. A nechal nám soukromí, abychom si to mohli vyříkat mezi čtyřma očima," odpověděla jsem jí.
"Škoda, že Jeromovi jednu neubalil. Sílu by na to určitě měl a Jerome by si aspoň pamatoval, že si tohle prostě dovolovat nemůže," povzdychla.
"Ale Elsie, prosím tě," krátce jsem se zasmála. "Jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Aspoň se tak vyhnul jakýmkoliv oplétačkám kvůli tomu, že mu jednou vrazil," řekla jsem. Přidržela jsem si mobil mezi ramenem a uchem a vzala do ruky zubní kartáček, do druhé pastu. "Takhle mám aspoň dobrý pocit z toho, že jsem se o to postarala sama. Tom tady přece není od toho, aby za mě vyřizoval věci."
"Kdybys chtěla, vrazila bys Jeromovi jednu sama?" zeptala se.
"To si piš," zasmála jsem se. "Ale zatahovat do toho třetí osobu se mi fakt nechtělo," řekla jsem. "Ale teď mi pověz, jak se máš ty? Neříkej mi, že na společně tráveném víkendu s Jamesem máš čas volat a vykecávat se se mnou takovou dlouhou chvíli," pousmála jsem se. A když mi Elsie začala vyprávět o tom, jaký si udělali včera hezký večer, a že si teď dopoledne James ještě pospává po dlouhé noci, neubránila jsem se smíchu. A zatímco jsem si čistila zuby, Elsie mi popsala všechno do podrobných detailů.

Povídaly jsme si ještě několik minut, než Elsie hovor ukončila, protože se James probudil a dožadoval se její pozornosti. Rozloučila jsem se s ní a odložila mobil na stůl v kuchyni, ve které jsem se právě nacházela. Zatímco jsem si ní telefonovala, stíhala jsem si jednou rukou připravovat jídlo, ale dělat takovou činnost oběma rukama je přece jenom lepší. Nachystala jsem si ke snídani dva toastové chleby se sýrem, který jsem si na nich zapekla, a s jídlem zamířila do obývacího pokoje, abych si ho snědla u dopoledních programů v televizi. Pustila jsem ji a nohami se pohodlně opřela o konferenční stolík, než jsem se zakousla do prvního toastového chleba.
I když jsem měla puštěnou televizi, víc pozornosti jsem při kousání jídla věnovala místnosti. Stále jsem přemýšlela nad tou včera namyšlenou prací, která mě dneska čekala. Měla jsem v hlavě seznam věcí, které jsem si pro jistotu napsala i na papír, a uvažovala nad tím, jak budou práce logicky následovat za sebou, abych se do nich pustila podle jejich priority. V klidu jsem dojela snídani, která by se v tuto hodinu dala považovat i za dopolední svačinku, a vstala z pohovky. Přemýšlela jsem, jestli mám někde v domě schované štafle nebo se budu muset do vysokých částí obýváku šplhat po židli. Taky jsem si uvědomila, že jsem se sice chtěla pouštět do malování stěn, ale nevybrala jsem si odstín, který bych tu chtěla mít, ani si nevyhledala obchod, ve kterém bych mohla takovou barvu koupit. Kdybych se tento víkend pustila jen do třídění věcí, vyřazování věcí, které mi připomínají Jeroma, a pořádného úklidu, ničemu by to neuškodilo. Prostě bych malování přesunula na jiný víkend. To by neměl být problém.

Dopoledne se přehouplo v poledne, a to pak se dál táhlo odpolednem. Práce mi utíkaly, a protože jsem se do nich vrhla s dobrým pocitem, že udělám něco pro sebe, nevadilo mi u nich strávit téměř celý den. Stihla jsem si pouklízet ve všech místnostech, vyluxovala jsem koberec a utřela prach na všech možných poličkách, až jsem si ke konci své pracovní soboty sedla v obývacím pokoji a začala vytahovat z rámů společné fotky s Jeromem. Vedle sebe jsem měla nachystanou krabici, do které jsem všechny tyto vzpomínky schovávala. Nechtěla jsem se jich zbavovat úplně, přece jenom to byl kus mého života, a i když to bylo teď minulostí, neznamenalo to, že na to chci zapomenout úplně. A jak jsem se posadila, a tím se zklidnila po dni, který jsem strávila běháním po domě, uvědomila jsem si, jaký mám hlad. Odložila jsem fotky na konferenční stůl vedle nachystané krabice a vstala. A když se v ten moment rozezněl domovní zvonek, nedalo mi to, abych očima nezkontrolovala čas na nástěnných hodinách.
Přešla jsem obývacím pokojem až do předsíně. Neměla jsem potřebu se kontrolovat v zrcadle, ale když jsem kolem něj prošla, s překvapením jsem zjistila, jak rozcuchané vlasy jsem po celodenní práci měla. Hbitým prohrábnutím prsty jsem si je lehce upravila a otevřela dveře. Tak nějak jsem tušila, doufala a vlastně i věděla, že to bude Tom. Kdo jiný mi dnes přislíbil společnost?
"Ahoj," usmála jsem se na něj. Ve kratičkém čase jsem přejela přes jeho tělo, které bylo oblečené do černých džínů a tmavě zeleného trika, než jsem pohlédla do jeho obličeje. Vlasy měl opět stažené dozadu, jen pár pramínků se neposlušně kroutilo kolem jeho hlavy.
"Ahoj," odpověděl mi a jeho rty se roztáhly do podobného úsměvu, jaký se usídlil i na mé tváři. "Omlouvám se, že jsem tu nebyl dřív. Slíbil jsem ti pomoc s tou renovací, ale nakonec jsem ani neměl čas se tu ukázat. Až teď jsem uložil Käthe a vůbec, měl jsem toho víc na vyřízení, než jsem myslel. Promiň," začal na mě chrlit jednu omluvu za druhou.
"Vůbec nic se neděje, Tome," zavrtěla jsem hlavou. "Stejně jsem se rozhodla, že malování odložím na jindy, takže bys leda přišel vytírat podlahy nebo luxovat koberce," pousmála jsem se.
"Měli bychom si vyměnit telefonní čísla, abychom se mohli snáz domlouvat," uculil se. Když přešlápl z nohy na nohu, ustoupila jsem stranou, abych ho pustila dovnitř. Vlastně jsem ani nevěděla, jestli chce vejít, ale když jsem mu to tím gestem a pohybem těla nabídla, překročil práh mého domu. "Taky bych pak věděl, co máš dneska večer v plánu, a věděl, jestli by se ti chtělo či nechtělo zajít někam ven," dodal.
Zavřela jsem za ním dveře a záda se o ně opřela. "Ano, taková domluva by byla mnohem lepší," přitakala jsem. Schválně jsem neodpověděla na to, co jsem si na večer plánovala. Co bych mu tak mohla říct? Že jsem si žádné plány nedělala, protože jsem si představovala, že stejně budu sama v domě, a tak půjdu brzo do postele a vyspím se?
Tom se ke mně otočil čelem a tím mi zablokoval cestu do domu. "Když už jsem tady, zeptám se: co sis plánovala na večer? Vešla by se tam i moje maličkost?" zvedl obočí. Strčil si ruce do kapes tmavých kalhot, které sice měly úzké nohavice, ale stejně vypadaly, že jsou pro něj o velikost větší. S hlubokým nádechem do plic se napřímil v zádech a zadíval se do mého obličeje s očekáváním, co mu odpovím.
"Když už jsi jel takovou dálku, snad bych v tom polehávání u televize našla místo i pro tebe," zavtipkovala jsem. Chtěla jsem se od těch dveří, o které jsem se doposud opírala, odrazit a projít kolem Toma do domu, ale jako by předvídal mé kroky. O kousek se ke mně přiblížil, teď byla mezi našimi těly drobná vzdálenost, přes kterou jsem mnohem snáz ucítila jeho vůni. Zbytky osvěžujícího sprchového gelu, které doplňoval odér cigaretového kouře a těžká, ale příjemná vůně kolínské.
"A byla bys ochotná své plány změnit?" zeptal se. Přikročil ještě blíž ke mně a krátce se nadechl. Když jsem jen tázavě zvedla obočí, pokračoval: "Před pár týdny začal Bill plánovat takovou menší akci pro pár přátel a známých. Jsi taky zvaná," pousmál se.
"Nějaká oslava?" zeptala jsem se.
Zavrtěl hlavou. "Kdepak. Bill jen rád pořádá večírky, které nemají žádný důvod, jen se příjemně pobavit," vysvětlil s lehkým trhnutím ramen.
"A co Käthe?" naklonila jsem hlavu na stranu.
"V noci přijela máma. Ta se před chvíli dospala z nočního letu, tak se o ni může starat po zbytek dne," usmál se. "Nic už nebrání tomu, abychom se šli bavit i my dva. Jen jestli se ti teda chce," dodal rychle, když uviděl můj výraz ve tváři. Přemýšlela jsem nad tím, to ano, ale v jakém jsem se teď nacházela rozpoložení? Byla jsem připravená na nějakou akci, byla jsem vůbec připravená na to ukázat se v Tomově přítomnosti, ať už by si lidé mysleli, že spolu máme cokoliv? Vstoupit do jeho života by pro mě bylo velikým krokem. A kdyby ať by mě představil jakkoliv - ať už jako známou, kamarádku nebo přítelkyni - zapsala bych se do povědomí lidí jako ta, co byla s Tomem.
"Na něco takového nejsem připravená. Potřebovala bych minimálně sprchu," podívala jsem se na něj.
"Máš času, kolik potřebuješ," odpověděl.
"A pak bych potřebovala hromadu sebevědomí, abych se ukázala ve společnosti tvých přátel. Na akci, kterou pořádá tvůj bratr," zamumlala jsem. Pomalu jsem si špičkou jazyka ovlažila rty.
"Budu respektovat tvé rozhodnutí, ať už bude jakékoliv," řekl vážně, a stejně jako včera jsem prostě věděla, že to doopravdy udělá. "Rozhodně nemám v plánu tě nějakým způsobem kompromitovat," nesouhlasně zavrtěl hlavou.
Pousmála jsem se. "Já vím, že ne," uculila jsem se. Přerušila jsem mezeru mezi našimi těly a zlehka položila dlaně na jeho ramena. Když vytáhl ruce z kapes a já ucítila jeho paže kolem mého pasu, slabě jsem si skousla spodní ret. "Jen nevím, co budeš dělat po tu dobu, než se okoupu a připravím," zamrkala jsem víčky.
Tom se na mě podíval s pobavením v očích. "Ani nechtěj vědět, jaká zábava mě napadla," řekl s šibalským výrazem ve tváři, než si pro sebe spokojeně pomlaskl. Dlaně přesunul z mých boků nahoru přes žebra, než mě zlehka pohladil přes lopatky. Přitáhl si mě blíž k sobě a sklonil se hlavou níž, jako by se chystal na polibek. Ten však nepřišel. "Je to akce pořádaná Billem, takže si můžeš klidně obléct džíny a obyčejné triko," zamumlal proti mým rtům. "Ale pokud by sis chtěla vzít šaty a být za sexy kost, bránit ti nebudu."

Sledovala jsem, jak mu oči tmavnou s tím, jak se ke mně více nakláněl, a jak se stíny na jeho tváři protahují a zakrývají čím dál větší plochu jeho kůže, kterou i tak skrývalo rostoucí několikadenní strniště. Dlaněmi jsem přejela přes jeho ramena ke krku, než jsem si prsty propletla za jeho hlavou. Lehce jsem zavadila o drdůlek vlasů, které měl na týle svázané. Přivřela jsem víčka k sobě a nechala jsem se od něj políbit. Prvně se svými rty zlehka otřel o ty mé, než se do nich plně vpil. Přitiskl mé tělo k tomu svému, sevřel mě v pevném objetí, které trvalo pár vteřin, než jeho paže povolily. Vydechl proti mým rtům, ve kterých snad tepala veškerá krev mého těla. Jeho horký dech ovál mou tvář. Zvedla jsem k němu pohled a on mi ho oplácel, černý jako onyx. Měla jsem pocit, jako by mě těma tmavýma očima propaloval veskrz.
"Tak se běž okoupat, než budu mít tendence tě zdržet ještě víc," zašeptal. "Já si tady nějakou zábavu zatím najdu."

B.
 


Anketa

Povídka "Promiseland" ?

x)
x|
x(

Komentáře

1 N. N. | 19. března 2018 v 21:36 | Reagovat

Tak já se mám učit na zápočet a ono sem přiletí tohle? :-D Pěkná podlost....
Ale je to velmi milé a vítané překvapení. To jsem zvědavá na ten Billův večírek. :-)

2 rainy rainy | 20. března 2018 v 7:10 | Reagovat

aáaááa! to je snáď sen ! toľko kapitol...

verím, že Thea zapadne a nebude tam nejaký problém s nejakou b*tch :D zaslúži si pekný čas s Tomom.

aj keď je to zodpovednosť. že chodíš s chlapom a s ním si berieš na starosti aj jeho dcéru (a jeho brata :D )

ďakujeme veľmi pekne. may your Muse be with you !! :D

3 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 20. března 2018 v 11:24 | Reagovat

Uuuuu, už jen tvůj proslov mě navnadil.. :D paráda, doufám už teď, že další díl už je na cestě! :D
No jo, kdo by neměl dobrou náladu hned od rána, kdyby se začal cicmat s Tomem, že. :D
Jé, tak ona to ani Elise ještě neřekla všechno jo? No tak na to je čas.. hlavně že se s ním bude dál vídat a bude to pokračovat. :D
Jen ať se zbaví hlavně všeho, co jí připomíná Jeroma, malovat může pak s Tomem.. jestli se k němu teda dřív nenastěhuje :-P
Hmm, kdopak jiný by ji přišel navštívit.. beztak Tom celý den stepoval a čekal, jestli už není správný čas za ní jet. :D
Takže půjdou spolu na večírek.. to jsem teda zvědavá. A ještě by rovnou mohla poznat jejich mámu ne? :D
Kdyby radši zůstali u ní a mohli si se spolu válet.. a nebo něco víc, že. :D
No já jsem fakt už zvědavá.. tak šup šup, potřebujeme další dííííl!! :D

4 El El | 20. března 2018 v 11:31 | Reagovat

Takovýhle interval nových dílů by mi fakt vyhovoval! Je fajn tu mít zase hodného toma!

5 Shadow. Shadow. | 20. března 2018 v 20:41 | Reagovat

Opět musím nejdřív poděkovat za krásný díl. Děkuju. 😊
Tom je tak pozorný... ach. Moje srdce plesá. Jsem hrozně zvědavá, jak dopadne Billův večírek a co Tom odhalí dalšího ze svýho života. 🙂

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama