imagines

imagine #023

15. září 2012 v 14:43 | Báři ツ
A jedno pro Reu, kde si Tom žehlí vážný průšvih. :) Snad se bude líbit. :) B.
--

Se založenýma rukama sedíš u stolu a čekáš, co ti Tom řekne. Ještě před několika minutami jsi ho přistihla s jinou dívkou. Jak to ale vypadá, jeho to zase tak moc neštve. A to tě popouzí ještě více.

"Nespoléhej na to, že ti to zase odpustím. Jsi hajzl a tím taky zůstaneš," naštvaně na něj ukážeš prstem.

"Ale zlato, proč se zlobíš?" zamrká a pořád vsází na to, že to svým půvabem. Zavrtíš hlavou a ucukneš před jeho nataženou dlaní, kterou tě chtěl pohladit po paži.

"Už aspoň ta ženská odešla?" procedíš mezi zuby. Tom přikývne. Založíš ruce na prsou a nesouhlasně zavrtíš hlavou. "Jak jsi mi to mohl udělat?"

"Snad se nechceš rozejít?" zvedne hned obočí.

"Ne, nechci. Nemysli si, že to budeš mít tak jednoduché," přivřeč oči do tenkých škvírek. "Zapomeň."

"____," osloví tě. "Co chceš jako dělat?"

"Pořádně tě vytrestat," odpovíš jasně a vstaneš od stolu. Tom vstane taky, ale určitě ne tak rázně jako ty. "Ty budeš litovat, že jsi něco takového udělal."

"Beruško," zase se pokusí tě pohladit. A ty zase ucukneš.

"Nesahej na mě!" štěkneš a odejdeš z místnosti. Dneska ho už prostě nemůžeš vidět.

B.

imagine #022

13. září 2012 v 1:47 | Báři ツ
Zase jedna tatínkovská. Ta sedí na Billa. :) Nemohla jsem odolat. :) B.
--

Vzbudíš se uprostřed noci a postel vedle tebe je prázdná. Posadíš se a ryhle se podíváš na digitální budík na nočním stolku. Půl třetí v noci?

Vstaneš a zamíříš do kuchyně, abys svlažila vyprahlé hrdlo. Když jdeš kolem dětského pokoje, slyšíš Billův hlas.

"Ale beruško, žádné strašidlo tam není," konejšil vaši dcerku. Nakoukneš otevřenými dveřmi pokoje. Bill dřepí u kraje postele a dívá se pod ni. "Skříň jsem několikrát kotroloval."

"Ale tati, já chci zůstat tady," zamumlá dcera. Bill se natáhne na zem a dlaní si podepře bradu.

"Tak já zůstanu tady s tebou, kdyby na tebe náhodou chtělo skočit, co říkáš? Poperu se s ním a jasně mu dám najevo, že ty jsi jenom moje a mámy."

"To by bylo fajn," řekne dcera. Usměješ se a nakloníš hlavu na stranu. Bill je neskutečný otec, to se musí nechat.

"Ale víš, co jsem ti zapomněl povykládat?" začal Bill s vymýšlením historek. "Když jsem byl malý, tak mě strýc Tom pořád strašil. Ale já jsem si řekl, že přece nebudu taková bačkora, chtěl jsem být chlap," řekl okatě. "Když jsem večer ležel v posteli, čekal jsem na strašidlo, které vždycky sedělo v koutě pokoje. A pak jsem přišel k němu a začal jsem se s ním bavit," usmál se Bill. "Teď jsme nejlepší přátelé," pokrčil rameny.

"Tati, ty si vymýšlíš."

"Nevymýšlím," zavrtěl hned hlavou. "Přece znáš strýce Georga, ne?" zasmál se.

"Vymýšlíš si, až se ti od pusy práší," zasměješ se taky. Bill se hned otočí na záda a podívá se na tebe.

"Taky bys mě mohla podpořit," posadí se a založí si ruce na prsou.

"S takovým výmyslem? Naše dcera není blbá," nakloníš hlavu na stranu. "A proto moc dobře ví, že se strašidel nemusí bát," dřepneš si, abys viděla na dceru pod postelí. Ta se jen usměje. Ta hned vyleze a machrovsky poplácá Billa po rameni.

"Tati, na všechno jsi skočil," zasměje se a pak se rozběhne k tobě. "Skvělý nápad, mami."

B.

imagine #021

10. září 2012 v 13:49 | Báři ツ
Na přání Crazy.DE.Bill je tady další imagine. :) B.
--

Když tě Tom pozval k sobě domů, nemohla ses dočkat, až ten moment nastane. Připravovala ses na to, oblékla sis oblébené letní šaty, vlasy si nechala rozpuštěné, aby ve vlnách spadaly přes tvá ramena. Řekl, že navaří. Ta představa tě zaujala, ale pobavila zároveň. Toma znáš od dětství a nedovedeš si ho u plotny představit.

Sedíš na kuchyňské lince a sleduješ, jak neobratně krájí zeleninu na kousky.
"Tome, opravdu bych ti pomohla," nakloníš hlavu na stranu. Tom se na tebe podívá a zamračí se.

"Ty mi prostě nevěříš, co?" zvedne obočí. "Dokážu to udělat sám."

"Ne každý je talent na vaření," popíchneš ho. "Nechci, aby sis ublížil," usměješ se.

"_____," osloví tě. "Prostě mě nech uvařit, můžeš si sednout ke stolu," řekne ti. "Udělám to," nakloní hlavu na stranu. Jen pokrčíš rameny a chceš seskočit, ale Tom hned sykne. Při pohledu pod nůž uvidíš jeho zakrvácený prst.

"Co kdybychom si objednali pizzu?" navrhneš. "Na tom si taky můžeme pochutnat," přejedeš prsty po jeho rameni. Zatímco si smývá pár kapek krve pod tekoucí studenou vodou, s povzdychnutím se na tebe podívá.

"Fajn," pokrčí nakonec rameny. Usměješ se na něj a políbíš na tvář. "Ale jednou ti doopravdy uvařím," slíbí.

B.

imagine #020

9. září 2012 v 17:22 | Báři ツ
A opět jedna s Billem, když jsem teď naladěná na jeho vlnu. Snad se bude líbit. :) B.
--

S nechutí práskneš dveřmi od auta a zamíříš k domu. Odemkneš si a tašku z práce hned hodíš k botníku. Zuješ si boty a bosá přejdeš chodbou do kuchyně, abys vybalila nákup. Stojíš u linky a jen čekáš, kdy přijde Bill. Sotva ucítíš lehký dotek kolem pasu, je ti jasné, že je to on.

"Jak bylo v práci?" zašeptá a přitiskne rty na tvůj krk. Povzdychneš a schováš krabici müsli do skřínky nad dřezem.

"Nejvíc pitomě. Rozvesel mě prosím, jinak asi budu zabíjet. Pitomější den jsem snad nikdy neměla. Poslední dobou všechno stojí za veliký prd," začneš si stěžovat.

"Mám tě rozveselit?" zeptá se a opře se o kuchyňskou linku vedle tebe. S kývnutím k němu zvedneš pohled. Usměje se a jemně tě chytne za ruku. Skloní se, aby tě políbil na klouby prstů. Když znovu vzhlédne, jeho slova tě naprosto odrovnají. "Provdej se za mě," zamumlá.

B.

imagine #019

8. září 2012 v 1:08 | Báři ツ
Jedna superkratká, ale přesto..ta představa.. ♥. :) B.
--

S trhnutím se probudíš a přetočíš se na bok, abys dosáhla na blikající mobil. Promneš si oči a hned je přimhouříš, protože to náhlé světlo je oslepující. Natáhneš se a než přijmeš hovor, zkontroluješ čas.

"Uhm," zabručíš a máš sto chutí hovor nezvedat, ale protože volá Bill, může to být něco závažného. Nakonec ale stiskneš zelené tlačítko a přiložíš si mobil k uchu. "Ahoj, zlato," přivítáš ho automaticky. "Je po půlnoci, co potřebuješ?" zahuhňáš. Ještě nejsi úplně vzhůru.

"Promiň, že tě budím," omlouvá se hned místo pozdravu. "Ale hrozně se mi stýská."

"To mě taky," odpovíš hned, tón hlasu mírnější, jak tě jeho slova zahřála u srdce.

"Nejradši bych tě měl u sebe," pošeptá. "Moc tě miluju."

B.

imagine #018

6. září 2012 v 23:43 | Báři ツ
Tak, opět se pouštím do další imagine s Billem, slíbila jsem ji. :) Doufám, že se líbí, pojala jsem to trochu romantičtěji, k němu se to hodí. :D.. :) B.
--

Se smíchem se sehneš a do dlaní nabereš sníh, abys z něj uplácala pořádnou kouli. Rychle se ohlédneš, abys věděla, kde Bill stojí. Zrovna na tebe přiletí koule, rozplácne se ti na břichu. Rozmáchneš se a hodíš po něm, abys mu to oplatila.

"Hele, už jsem tě dávno trefil, ty už nemáš co házet," ukáže na tebe prstem, který je schovaný ve veliké huňaté rukavici.

"Vždyť už nic nemám," zvedneš ruce do vzduchu. Bill se zase zasměje a udělá k tobě pár kroků. Třeš si dlaně o sebe, pěkně mrzne a ty sis rukavice zapomněla doma.

"Chceš půjčit moje?" zeptá se hned Bill a už si chce své rukavice stahovat. Zavrtíš hlavou a usměješ se na něj. Hned si o stehna opráší sníh na svých rukavicích a pak zabalí tvé zkřehlé prsty do dlaní.

"Půjdeme na tu horkou čokoládu?" zvedneš obočí. "Vylákáš mě ven a pak mě tady ještě zkouluješ," káravě se na něj podíváš.

"No tak promiň," ušklíbne se a posune si čepici, která mu pořád sjíždí do čela. Pustí tvé ruce a obejme tě kolem ramen. Skloní se k tobě, aby tě políbil na tvář. Když ucítíš jeho studený nos na své tváři, zachvěješ se zimou. "Opravdu bychom měli jít, jsi celá zmrzlá."

"Měl jsi mě varovat, vzala bych si kromě šály i rukavice," pokrčíš rameny. Hned si ruce strčíš do kapes své zimní bundy. Bill tě k sobě přitiskne ještě více.

"Já tě zahřeju," zamumlá a políbí tě na špičku nosu. Abys viděla do jeho očí, musíš se opravdu zaklánět. Zvedneš pohled z jeho obličeje na oblohu.

"Začíná sněžit," pošeptáš.

"Tak pojď na tu čokoládu," řekne s úsměvem. "A potom můžeme stavět sněhuláka," zamrká. Oči mu svítí dětskou radostí. Zasměješ se a přikývneš.

"Pojďme," pobídneš ho. Ještě tě políbí na rty, než společně vyjdete k místní cukrárně. Na honu za čokoládou.

imagine #017

30. srpna 2012 v 13:15 | Báři ツ
Snad se vám bude líbit. :) Těším se na ohlasy :) B.
--

Stojíš u plotny a mícháš sýrovou omáčku, aby se nepřipálila. S povzdychnutím se podíváš na hodiny. Bill ti slíbil, že přijede na oběd, ale samozřejmě už má několikahodinové zpoždění. Jestli nepřijde na večeři, zase to bude osamocený den. Chápeš, že se musí věnovat kapele, ale i tak tě mrzí, že s tebou tráví tolik času.

S pobrukováním vypneš plotnu a začneš chystat talíře, abys do nich nandala špagety. Otevřeš skříňku nad dřezem a vytáhneš dva, jeden pro tebe a druhý pro Billa. I když nemáš jistotu, že přijde, pořád tomu věříš. Postavíš je vedle plotny. Už se natahuješ pro naběračku, když tě jeho ruce objemnou kolem pasu. S trhavým nadechunutím přestaneš s pozpěvováním.

"Promiň, že jdu pozdě, zlatíčko," zamumlá ti do ucha a přitiskne své jemné rty na krk.

"No nevím, jestli ti to prominu," řekneš hned káravě. "Už jenom proto, že jsi mě zase vyděsil."

"Promiň podruhé," zasměje se. "Ale když ty tak nádherné zpíváš," pošeptá a otočí tě k sobě. Při pohledu do jeho upřímných očí ti taje srdce.

"Příště aspoň napiš, měla jsem o tebe strach," plácneš ho přes hruď, kde se už delší dobu jasně rýsují svaly. Bill si pomalu olízne rty a dál ti oplácí pohled.

"Teda," hlesne. "Ty ses o mě bála?" zeptá se potěšeně. Dlaněmi vyjede po tvých bocích až k tvářím, prsty vjede do tvých vlasů a přitáhne si tě k sobě. "Ale já jsem se ti vrátil, nemohl jsem se tě dočkat," pousměje se, než svými rty přejede přes tvé. S tichým vydechnutím tě natlačí na kuchyňskou linku a začne líbat vroucněji. "Tolik se mi stýskalo," dodá ještě a znovu tě políbí. Vjedeš mu do vlasů a přidržíš si ho u sebe. Jeho rtů se prostě nedá nabažit. Když se vedle vás ozve zakašlání, rychle se od něj odtrhneš.

"Dostane se mi takového přivítání taky?" zasměje se Tom. Cítíš, jak ti stoupá krev do tváří, jeho poznámky tě vždycky uvádějí do rozpaků.

"Blbečku," praští ho Bill pěstí do ramene a hned se otočí zpátky k tobě, aby tě znovu políbil.

B.

imagine #016

26. července 2012 v 12:47 | B.
Tak, snad se vám bude líbit. :) Tentokrát s Tomem. :) B.
--

S Tomem jste už nějaký měsíc spolu. Všechno vám klape, až je neuvěřitelné, jak moc. Jednoho večera se rozhodnete, že spolu půjdete do klubu. Víš, že má Tom rád krátké sukně, tak se odvážíš si jednu vzít. Necháš si rozpuštěné vlasy, i když by sis je nejradši svázala do copu. Pro Toma bys udělala i nemožné, tak moc ho miluješ. Tom tě vyzvedne a spolu jedete do klubu. Když ale vejdete, Tom tě zavede ke stolu, kde se hned začne ochomítat několik holek.

Celý večer si všímá jiných dívek, až okatě s nimi flirtuje. Je ti to nepříjemné, komu by to nebylo. Sedí vedle tebe tvůj přítel a maximálně ti koupí pití, aby se neřeklo. Nejradši bys utekla, zmizela odsud, abys mu nepřekážela.

Když tě po půlnoci doprovodí ke dveřím domu, chceš prostě bez rozloučení vejít. Nezajímá tě, že se on chce rozloučit. Ty ses chtěla bavit celý večer, ale on na to kašlal. Proč bys teď měla vyjít jemu vstříc?

"Co se děje, zlato?" zeptá se, když už chceš zavřít dveře.

"Nic. Dobrou," zamrkáš, abys zahnala slzy, které se ti draly do očí.

"Nedáš mi pusu na dobrou noc?" nakloní hlavu na stranu. Jen pokrčíš rameny a chceš zaklapnout dveře, ale Tom zatlačí dlaní z druhé strany, takže se škvíra zase rozšíří.

"Nestačila ti společnost těch holek? Nechce se mi věřit, že se ještě dožaduješ mojí," ušklíbneš se.

"____," osloví tě. Pořád ti způsobuje chvění po celém těle, když slyšíš své jméno vycházet z jeho rtů. "Jsi moje holka," olízne si rty. "Snad nežárlíš na ty cuchty, ani jedna se ti nevyrovná."

"Tak proč ses s nimi bavil?" zvedneš obočí.

"Broučku," pošeptá a natáhne k tobě ruku. Ucukneš. Vzdychne a pomalu si olízne rty. "Víš, že ty holky pro mě nic neznamenají. Mám přece tebe," podívá se na tebe smutným pohledem. Jen zavrtíš hlavou.

"Vědět to můžu, ale ty mi to moc nedokazuješ," pošeptáš. Popotáhneš, už nemůžeš slzy udržet.

"Ah, beruško, promiň," omluví se ti hned a překročí práh dveří. Hned tě obejme, a přitiskne ke své hrudi. Naplno se rozbrečíš, prostě to už nemůžeš udržet na uzdě. Pohladí tě po vlasech. Když vzlykneš omluvu, začne tě konejšit. "Ššš," znovu tě pohladí. "Moc se ti omlouvám, ____," řekne. "Nebude se to opakovat, slibuju," podívá se ti do očí a pak tě dlouze políbí.

B.

imagine #015

18. července 2012 v 13:56 | B.
Vím, že vám dlužím dvě imagine - jednu s Tomem fantasy, druhou s vlkodlakama, ale na to si zřejmě budete muset počkat. Jsem totiž naprosto mimo, netuším, jak bych to napsala. Budu muset načerpat síly. :) Teď tady máte jednu z mojí hlavy, sice kratší, ale pro mě je ta představa ňuní. ^^ :)
--

Znaveně odemkneš dveře domu. Dnešní pracovní den byl náročnější než ten včerejší, postupně se to stupňuje. Už ani nemáš sílu se usmívat, neděláš nic jiného, než jen práci a spánek. Už tě ani nepobudí veselé dovádění tvojí dcerky.

"Jsem doma," zavoláš.

"Ahoj, mami," objeví se hned tvá dcerka a obejme tě kolem stehen - výš totiž nedosáhne. "Táta mě straší a nechce s tím přestat," začala hned žalovat. Zvedneš pohled k postavě, která stojí na prahu kuchyně. Bill se na tebe usměje.

"Co jsem ti říkala," vzdychneš a poplácáš dcerku po zádech. "Táta si neskutečně vymýšlí, nevěř mu ani půl slova," usměješ se na ni. Dcera se usměje. "Utíkej do pokoje, zajdu za tebou," dřepneš si k ní a lehce ji políbíš na čelo. Když dcera uteče, Bill přejde blíž k tobě a položí dlaně na tvé boky.

"Vítej doma, krásko. Udělal jsem ti oblíbené jídlo," pousměje se a lehce tě políbí na rty.

"Jsem unavená jako prase," vzdychneš a hlavu si opřeš na jeho rameno.

"Tak se rozval u televize, já ti to přinesu," pohladí tě po tváři a lehce políbí na rty.

"Jsi zlatý," usměješ se na něj.

"To ta láska k tobě," pokrčí rameny.

B.

imagine #014

5. července 2012 v 19:03 | B.
Pro Crazy.DE.BIll o Tomovi s dítětem. Jelikož tam není žádná dospělá ženská postava, psala jsem to z pohledu Toma. Proto je to taky psáno v minulosti, ne v přítomnosti, jako jiné imagine. :) Snad se bude líbit. :)
--

Býval jsem jiný, než jsem teď. Býval jsem sukničkář, otáčel jsem se za každou dívkou, prahl po každém ženském klíně. Teď jsem sice taky s dívkou, ale je to moje jediné štěstí, které mám. Moje malá princezna.

Sotva jsem přišel domů, už se ke mně rozběhla.

"Ahoj, sluníčko," dřepl jsem si k ní a hned ji objal. Pohladil jsem ji po jejích blonďatých lokýnkách a usmál se na ni.

"Tati, strýc Bill mě strašil," žalovala hned. Zasmál jsem se.

"Mělas ho za to ulechtat k smrti," mrkl jsem na ni. Zasmála se se mnou a vzala mě za ruku. Hned mě vedla do svého pokojíčku, který jsme jí s Billem postupně zařizovali.

"Něco jsem nakreslila, pojď se podívat," šišlala na mě a dál mě táhla za ruku. Pomalu jsem šel za ní. Nechtělo se mi věřit, že mě tady mohla její matka jen tak nechat. Vím, že je na tom i kousek mojí viny, ale hlavně za to mohla ona. Jasně jsem jí říkal, že mám kapelu a hudba je pro mě důležitější. Všechny to chápaly, jen ona ne.

Posadil jsem se na její postel. Dcerka si hned sedla vedle mě a do ruky mi strčila obrázek čtyř postav. Usmál jsem se na ni.

"Kdo je tohle?" zeptal jsem se a ukázal na tmavě oblečenou postavu.

"To jsi ty, přece," poposedla si a opřela se mi o ruku. Hned jsem ji objal kolem jejich drobných ramen a přitiskl k sobě. Obrázek jsem si položil na klín a ukázal na další postavu, která byla nakreslená vedle mě. "To je strýc Bill," řekla hned. "A tohle jsem já," ukázala na postavu, která byla dvakrát menší než já s Billem. Jen jsem pořád nechápal, kdo je ten čtvrtý.

"Zlatíčko, kdo je ta paní?" zeptal jsem se a prohlédl si postavu s růžovou sukní.

"To je máma," zvedla ke mně smutný pohled. Jen jsem se nadechl. Toho jsem se obával - kdy se začne vyptávat na matku. Když si malými prstíky odhrnula vlasy z obličeje, olízl jsem si rty.

"Asi bys chtěla vědět, proč tu maminka není, co?" pohladil jsem ji po ramenou. Jen přikývla. Posadil jsem si ji na klín a přejel přes její drobná záda. Byla tak drobounká, bože. "Víš, s mámou jsme se moc nepohodli. Víš, že moc rád hraju na kytaru," naklonil jsem hlavu na stranu.

"No jasně, taky budu hrát, až budu veliká," usmála se. Vzdychl jsem a políbil ji na tvář.

"Mámě to vadilo, víš. Neměla ráda, když jsem hrál na kytaru. Ale ty jsi moje zlatíčko."

"Strýc mi říkal, že jsi kvůli tomu smutný, tati," pohladila mě svou malou ručkou po tváři. Hned jsem jí ji políbil a usmál se na ni.

"Mám tebe, nemůžu být smutný," vzal jsem ji do náruče. Zatočil jsem se s ní, až smíchem vypískla. Už se nemusím zamilovat, miluju totiž svoji sladkou dcerušku.

B.

imagine #013

3. července 2012 v 15:17 | B.
Pro Crazy.DE.Bill o nesmělém Tomovi. Aby to byla jeho první dívka, musela jsem psát o mladičkém Tomíkovi, abyste chápali. :)
--

S Tomem se znáte od dětství. Chodíte spolu pár týdnů a zrovna dnešní večer se máte vidět. Tom má prázdný dům, tak tě pozve k sobě. Oba dva cítíte, že tenhle večer bude prostě něčím vyjímečný.

Jsi docela nervózní, když zvoníš u jejich dveří. Když ti Tom otevře, vidíš na něm, že taky není ve své kůži. Pozve tě dál. Když za tebou zavře dveře, přitáhne si tě blíž k sobě a jemně tě políbí na rty. Usměješ se na něj.

"Přinesla jsem ten popcorn," pošeptáš.

"Jsi skvělá," oplatí ti úsměv a vezme tě za ruku. "Film už je nachystaný."

"Paráda," přikývneš a následuješ ho do obývacího pokoje. Jsou rozsvícené pouze tlumené světla, celá atmosféra je tak romantická. Posadíš se na pohovku.

"Minutku," řekne Tom a jde udělat popcorn. Když se po několika minutách vrátí, srží v ruce misku s vypukaným popcornem. Posadí se vedle tebe, zapne nachystaný film a dá ti ruku kolem ramen. Misku má na klíně, takže se vždycky musíš trochu natáhnout, aby sis mohla vzít popcorn.

Když si poposedneš blíž k němu, neunikne ti jeho pohled. Usměješ se na něj a prohlédneš si jeho blonďaté dready. Hned stočíš pohled k jeho očím. Povzdychneš si. Jeho oči tě vždycky dostávaly.

Tom vztáhne ruku a rozklepanými prsty pomalu přejede přes tvé rty. Nejistě sklopíš pohled k jeho rtům a pak ho znovu zvedneš k jeho očím. Zamrká a pak otočí hlavu zpátky k televizi. Natáhneš se a přitiskneš rty k jeho tváři.

"Mám tě moc ráda, víš to?" pošeptáš. Znovu se na tebe podívá a olízne si suché rty. "Nemusíš být nervózní."

"Já to vím," polkne. "Ale těžko se to ovládá," trhne ramenem.

"Tome," pousměješ se. "Co plánuješ?"

"Nic neplánuju," zavrtí hlavou. "Jen nechávám vyplynout situaci."

"Fajn," usměješ se. Krátce ho políbíš. "Jak budeš pokračovat?"

"Jak můžeš být tak klidná?" pošeptá svou otázku. Usměješ se.

"Miluju tě. Nemusím se něčeho bát," nakloníš hlavu na stranu. Tom roztáhne rty do úsměvu a pak nejistě zvedne ruku, aby tě pohladil po krku. Trhaně se nadechne a pak tě políbí.

"Tak já jdu pokračovat," znovu přitiskne rty na ty tvé a dlaní pomalu sjede níž, na tvá prsa. Uculíš se do polibku. Cítíš, jak mu buší srdce, což ti zrychluje tep. Vzdychneš. Tom se hned odtáhne. "Udělal jsem něco špatně?"

"Ne, jen.. pokračuj."

B.

imagine #012

2. července 2012 v 16:11 | B.
Tady je pro Aislin, ta s nestydatým Billem. :D :) Snad se povedlo a líbí se :) B.
--

Sedíš na balkoně a čekáš, až přijde Bill. Dneska jste se domlouvali, že se navštívíte, jen netušíš, kdy to bude. Jste přátelé, sice to mezi vámi jiskří, ale oba dva se bojíte jít do vztahu, aby to nezničilo vaše přátelství, jeho fanoušky, celkově celý svět.

Když se otevřou dveře bytu, už je docela pozdě. Nakoukneš dovnitř, ale pořád zůstáváš stát na balkoně. Když vidíš, že je to Bill, oddychneš si.

"Víš, jak jsem se o tebe bála?" založíš si ruce na prsou.

"No promiň," zamumle a zapotácí se.

"Ty jsi opilý!" vykulíš na něj oči. Nechce se ti tomu věřit, snad nikdy jsi ho neviděla, že by byl tak nezodpovědný a opil se jako prase. To by spíš sedělo na Toma, ne na Billa, který dbal na pravidla a na to, co si o něm myslí okolí.

"Jak dlouho čekáš?" zeptá se tě. Chvíli mlčíš, musíš si jeho slova pořád opakovat, dokud ti nedocvakne, na co se vlastně ptal.

"Moc dlouho ne," odpovíš a vejdeš do pokoje. "Chceš pomoct?" zeptáš se, když vidíš, jak se snaží dostat k posteli. Uděláš k němu pár kroků. Hned ti dá ruku kolem ramen a podívá se ti do obličeje.

"Zlato," osloví tě, "budeš mi muset pomoct."

imagine #011

1. července 2012 v 19:00 | B.
Na přání Ms.Mee, kdy Tom cestuje vlakem. Nenapadla mě jiná příhoda, než tahle. :) Užijte si ji. :) B.
--

Sedíš ve vlaku a díváš se okolní krajinu, jak kolem tebe v rozmazané šmouze utíká. Vzdychneš. Nemáš ráda cestování, vždycky tě to akorát popudí. Nudíš se. Protože jsi sama v kupé, nudíš se ještě víc. Když se ale po chvíli otevřou dveře a dovnitř nakoukne mladík se slunečními brýlemi přes půl obličeje, pousměješ se. Je opravdu pěkný. A když si sundá brýle a podívá se na tebe, jsi ráda, že sedíš, protože by se ti podlomila kolena.

"Ahoj, je tu volno, doufám," usměje se na tebe.

"Jistě," přikývkneš. Hned vejde, zavře za sebou a tašku si hodí vedle sebe. Posuneš se více k oknu. Posadí se naproti tobě a brýle si za nožičku zahákne za triko.

"Jsem Tom," představí se ti. S úsměvem zvedne obočí a čeká na tvé jméno.

"____," řekneš po chvíli, kdy na něj jen tak koukáš. V duchu si říkáš, jak ses musela ztraptnit, vůbec netušíš, že si tě hned zařadil jako většinu holek - že tě prostě okouzlil. Dál jen mlčíš, není pro tebe jednoduché se bavit s kluky, natož tak sexy.

Chceš si ho prohlédnout, ale když se konečně odvážíš se na něj podívat, zjistíš, že on na tebe neskrytě hledí celou tu dobu. Prostě si tě prohlíží od hlavy až k patě, přičemž se významně delší dobu zastaví u tvého hrudníku. Cítíš, jak rudneš, i když by to vlastně měl být on, kdo by se měl stydět.

"Takže, ____," odkašle si po tom, co tě osloví. Zvedne pohled od tvých prsou k obličeji a usměje se. "Kam cestuješ?"

"Jedu domů," odpovíš. "Končím ve škole," doplníš ještě. Jen souhlasně přikývne. Zeptala by ses, kam cestuje on, ale nějak nemáš odvahu. Prostě se stydíš, ani vlastně nevíš proč. Natáhne před sebe nohy, má je tak dlouhé, že se dotýkají tvé sedačky. Tom se začne vyptávat - na školu, rodinu... Není ti to nepříjemné, jen tě mrzí, že vlastně o něm nevíš víc, než jen jméno.

Zvedneš se a přidržíš se horních polic, na kterých máš zavazadla.

"Omluv mě, musím si odskočit," řekneš. V tu chvíli začne vlak brzdit, vagon tak cukne, že neudržíš rovnováhu a spadneš přímo na něj. Když se chceš omluvit, podíváš se mu do obličeje a vidíš, že se usmívá. Nejistě zvedneš obočí.

"Tak utíkej. A pak budeme pokračovat, kde jsme skončili, co ty na to?" olízne si rty a sklopí pohled k těm tvým. Jen si odkašleš a rychle vstaneš. Kdyby ses jen mohla hanbou propadnout.

B.

imagine #010

19. června 2012 v 22:16 | B.
A jedna na přání pro Nikkitu. :) Netušila jsem, jak to obkecat, abych tam kapelu nezmínila, tak jsem tam šupla Guano Apes. :)
--

Když ti nejlepší kámošky dají k narozeninám lístek na tvoji oblíbenou kapelu, jsi štěstím bez sebe. Sice jsi trochu zklamaná, že tvoje nadšení nesdílejí - daly ti totiž lístek jenom jeden,- ale když si představíš, ža necelé dva měsíce pojedeš na Guano Apes, je ti to v ten moment jedno.

Dny plynou jako voda, ty se nenaděješ a den koncertu je tady. Jsi nadšená, opravdu se na večer těšíš. Když se konečně dočkáš i večerní hodiny, kdy koncert začíná, nedočkavě čekáš před halou s ostatními fanoušky.

Protože jsou tvoje lístky do VIP zóny, dostaneš se co nejblíž k pódiu. Hned si na holky vzpomeneš, prostě jim za to budeš muset ještě jednou poděkovat, že ti koupily tak drahé lístky. Posadíš se na sedačku s tvým číslem a čekáš, až koncert začne.

Sál se pomalu plní, když už je čas, kdy by měl koncert začít, každou chvíli koukáš na hodinky. Jako by se vteřinová ručička jako naschvál zastavila. I tak se ale osmá hodina dostaví a světla na pódiu se rozsvítí. Hned vstaneš, což udělá většina okolo, a čekáš na úvodní písničku.

Zpíváš spolu se zpěvačkou všechny písničky, které hrají. Všechny, které miluješ, všechny, které znáš zpaměti. Když ti ale někdo zaklepe na rameno, překvapeně se otočíš. Hledíš na mladého kluka, který si pohodlně sedí na sedačce, která je hned vedle tvojí.

"Co kdyby ses posadila? Viděli bychom dobře oba dva," zvedl k tobě pohled. Na chvíli naprosto oněmíš, protože jeho oči jsou neskutečně kouzelné. Když vidí, jak na něj hledíš, usměje se.

"Proč se ty nepostavíš?" křikneš na něj přes další písničku.

"Věř mi, že se moc rád postavím, ale jindy," olízne si rty. Hned jeho narážku pochopíš a jen zavrtíš hlavou. "Tak se posaď," pokračuje. Když znovu uvidíš jeho úsměv, nedá ti to. Posadíš se vedle něj a hledíš na pódium. Sice se ti nedaří si tak užívat koncert, protože jsi vedle něj opravdu nervózní, ale i tak máš skvělý pocit. A když ti potom dá ruku kolem ramen a nakloní se k tobě, kolem tě zaplaví jeho vůně.

"Co..?" nejistě se na něj podíváš.

"Jsem Tom," usměje se. "Co kdybys pak zašla na skleničku?"

B.

imagine #009

19. června 2012 v 17:14 | B.
Imagine pro Rose o Billovi s černými vlasy :) Pff, vzala jsem to trochu zvolna :)
--

Jsou prázdniny a ty sis našla brigádu, kterou jsi vždycky chtěla - u známého fotografa. Focení tě vždycky bavilo a proto jsi šťastná, že ti to tak hezky vychází. A zrovna dnešní ráno jsi měla skvělou náladu. Těšila ses, protože na focení mělo přijít několik slavnějších lidí.

Jedni z nich mají být Tokio Hotel. Jejich zpěvák se ti vždycky líbil a proto jsi nedočkavostí bez sebe, až se s ním setkáš osobně. Dala sis záležet na svém vzhledu, vybrala si nejlépe padnoucí oblečení, prostě, abys vypadala pěkně.

Sedíš za stolem a nervózně poklepáváš nohou. Už mají několikaminutové zpoždění. Co tě ale znervózňuje víc je to, že si pak fotograf skřípl prsty ve dveřích auta a proto tě tento den zaúkoluje víc než jindy. Dokonce je máš vyfotit. Tohle prostě nemůže dopadnout dobře, říkáš si.

Když se otevřou dveře, jako první vejde Bill. Hned za ním jeho dvojče a pak zbytek kapely i s manažerem a dalšími několika lidmi. Hned vstaneš a uděláš k nim několik kroků.

"Těší mě," přivítáš je. "Asi jste čekali fotografa, ale sedí támhle, má pohmožděné prsty, takže vás dneska budu fotit já," řekneš jim, abys je hned vyvedla z omylu a ujasnila, jak celí situace vlastně je. Všichni hned pokývají hlavou, jsou sympatičtí. Hned ti spadne kámen ze srdce, bála ses, že by tě třeba nepřijali.

Fotíš, všichni se bavíte a výsledky tvé práce vypadají opravdu dobře. Celkově to ani netrvá moc dlouho, po pár fotkách jste všichni spokojení. Stojíte u počítače a díváte se na fotky, když ti někdo poklepe na rameno. Otočíš se a hledíš do Billových hnědých očí. Vždycky se ti hrozně líbily jeho černé vlasy jako uhel, vlastně to byla věc, která ti na něm imponovala.

"Děje se něco?" pošeptáš.

"Můžu vás pozvat na kafe?" pousměje se. Srdce se ti rozběhne jako při maratonu. Cítíš, jak se ti valí horko do tváří. S úsměvem přikývneš. "Už se těším," dodá ještě a pak pohled stočí k monitoru počítače, kde další fotka kapely. "A mimochodem," odkašle si, "skvělá práce."

B.
 
 

Reklama